Samuel Michna

Samuel Michna OFM
kněz
Zasvěcený život
Institut františkáni
Osobní údaje
Místo narození Morava
Datum úmrtí 5. březen 1711
Místo úmrtí Praha
Povolání teolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samuel Michna (?-1711) byl český františkán a teolog. Pocházel z Moravy.[1] Působil jako učitel na klášterních františkánských studiích připravujících řádové kleriky a nedávno vysvěcené kněze na duchovní pastýřskou službu. Jako lektor teologie takto působil v roce 1702 v blíže neznámém konventu, snad v Kadani, jak se dovídáme ze zápisků z jeho přednášek z moralistky s obligátním názvem Tractatus de actibus humanis.[2] Později působil jako lektor na generálních teologických studiích františkánů u P. Marie Sněžné v Praze, jež přes titul „generálních“ nespolupracovala na rozdíl od místních minoritů s pražskou univerzitou neměla tak právo udělovat akademické tituly.[3] Na pražské františkánské škole působil Michna přinejmenším v roce 1710, kdy byl na řádové kapitule slavené zrovna též v Praze jmenován členem provinčního definitoria (definitorem).[4] Lektorem pražských řeholních studií zůstal Michna až do své smrti 5. března 1711.[5] Jeho bohoslovecké učebnice a příručky však používali další studenti i po jeho smrti, jak dokládá rukopisné Kompendium teologie, které Samuel Michna napsal se svým spolubratrem Castulem Martinem a blíže neznámými písaři (studenty?) bylo přepsáno v roce 1718.[6]

Reference

  1. ↑ Jako „Moravus“ jej uvádí WRBCZANSKY, Severin. Nucleus Minoriticus. Vetero-Pragae: [s.n.], 1746. S. 35. 
  2. ↑ Rukopis popsaný jako Tractatus de actibus humanis, sub lectore Samuele Michna, 1702 se posléze nacházel v kadaňské františkánské knihovně (signatura Z 34), v roce 2014 je uložen ve františkánské knihovně v klášteře u P. Marie Sněžné v Praze. Srov. BAJGER, Matyáš Franciszek. 'Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007 [cit. 30.7.2014]. Rigorózní práce. FF Ostravské univerzity. Vedoucí práce Nina Pavelčíková. s. 357 (kapitola Kadaň, klášter františkánů). Dostupné online.
  3. ↑ BAJGER, Česká františkánská knižní kultura (cit.), s. 111 (kapitola: Knihovny ve františkánských klášterech v novověku . Obsahové složení knihoven ). IRIARTE, Lázaro. Der Franziskusorden : Handbuch der franziskanischen Orden Geschichte. Altöting: Bayerische Kapuziner, 1984. S. 253. Dostupné rovněž v španělském originále Historia Franciscana nebo anglickém překladu Franciscan history (Chicago : Franciscan Herald Press, 1983) Český překlad byl údajně publikován na CD-ROMu přiloženém ke knize: Františkánské prameny. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 2001..  WRBCZANSKY, Nucleus Minoriticus (cit.), s. 35.
  4. ↑ Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 157 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54.
  5. ↑ Nekrologium české františkánské provincie. Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 157.
  6. ↑ Breve compendium totius theologie Scotistarum ... elaboratum a Samuele Michna et provinciali Castulo Martin lectoribus 1718 – Deponát Plzeňského biskupství v Studijní a vědecká knihovně Plzeňského kraje, signatura 21 MF 400. Viz LINDA, Jaromír. Soupis rukopisů Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje 2. Plzeň: Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, 2010. ISBN 978-80-86944-44-9.  Průvodce po rukopisných fondech v ČR. Díl 3., Rukopisné fondy muzeí a galerií v České republice. Příprava vydání Tošnerová, Marie (ed.). Praha: [s.n.], 2001. ISBN 80-86404-05-6. 


Zdroj