Saltasauroidea

Jak číst taxoboxSaltasauroidea
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída
alternativní popis obrázku chybí
Kostra rodu Maxakalisaurus, zástupce skupiny.
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Sauropodomorpha
Infrařád Sauropoda
Nadčeleď Saltasauroidea
(Powell, 1992); França et al., 2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saltasauroidea (zástupci: „saltasauroidi“) je nadčeleď titanosaurních sauropodních dinosaurů, žijících v období pozdní (svrchní) křídy (geologický stupeň cenoman až maastricht, asi před 100 až 66 miliony let). Jednalo se o poměrně vývojově vyspělou skupinu sauropodů, vyskytujících se téměř po celém světě.[1][2]

Definice

Tento taxon byl definován fylogenetickou analýzou z roku 2016, která ukázala, že existovala vývojová skupina spojující klady Aeolosaurini a Saltasauridae, kromě toho pak ještě taxony Baurutitan, Diamantinasaurus a Isisaurus.[3] V roce 2022 byl další odbornou prací taxon (nadčeleď) Saltasauroidea potvrzen jakožto užitečný prvek pro klasifikaci titanosaurů.[4] Saltasauroidea je v ní sesterskou vývojovou skupinou ke kladu Colossosauria, zahrnujícím i některé z největších známých dinosaurů vůbec (rody Argentinosaurus, Patagotitan ad.).[5] Dnes jsou do skupiny Saltasauroidea řazeny čeledi Nemegtosauridae a Saltasauridae, potenciálně klad Aeolosaurini a dále rody Baurutitan (nejisté zařazení), Bustingorrytitan, Diamantinasaurus (nejisté zařazení), Isisaurus (nejisté zařazení), Titanomachya a Udelartitan.[6][7]

Obří zástupce skupiny, Alamosaurus sanjuanensis.

Popis

Saltasauroidi byli obvykle menší až středně velcí sauropodi s délkou mezi 10 až 15 metry, jejich největší a zároveň poslední žijící druh Alamosaurus sanjuanensis však dosahoval délky přes 30 metrů a hmotnosti kolem 70 tun.[8] Stejně jako ostatní sauropodi byli i saltasauroidi relativně robustními býložravými čtvernožci, kteří žili ve skupinách. Patří k vývojově nejvyspělejším a také nejmladším zástupcům sauropodních dinosaurů, žijícím pouze v období pozdní křídy.[9]

Podle odborné práce z toku 2021 byla kostra těchto sauropodů často výrazně pneumatizovaná, jejich obratle a další kosti byly duté a zabíhaly do nich početné vzdušné vaky, které byly přímou součástí respiračního systému.[10] U saltasauroidních sauropodů známe v některých případech i unikátní nálezy v podobě kostřiček dosud nevylíhnutých embryí v hromadných hnízdištích a tzaké otisky textury kůže (včetně otisků kůže embryí).[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOCHA, Vladimír. Opisthocoelicaudia skarzynskii. OSEL.cz [online]. 15. března 2021. Dostupné online.  (česky)
  2. ↑ https://www.sci.news/paleontology/titanomachya-gimenezi-12853.html
  3. ↑ França, M. A. G.; et al. (2016). New lower jaw and teeth referred to Maxakalisaurus topai (Titanosauria: Aeolosaurini) and their implications for the phylogeny of titanosaurid sauropods. PeerJ. 4: e2054.
  4. ↑ Carballido, J. L.; et al. (2022). Titanosauria: A Critical Reappraisal of Its Systematics and the Relevance of the South American Record. In Otero, A.; Carballido, J. L.; Pol, D. (eds.). South American Sauropodomorph Dinosaurs. Record, Diversity and Evolution. Springer. pp. 269–298.
  5. ↑ https://dinosaurusblog.com/2020/11/10/argentinosaurus-byl-tezsi-nez-boeing-737/
  6. ↑ Pérez-Moreno, A.; et al. (2024). A new titanosaur from the La Colonia Formation (Campanian-Maastrichtian), Chubut Province, Argentina. Historical Biology. 37 (4): 792–811.
  7. ↑ Soto, M.; et al. (2024). Phylogenetic relationships of a new titanosaur (Dinosauria, Sauropoda) from the Upper Cretaceous of Uruguay. Cretaceous Research. 160: 105894.
  8. ↑ Fowler, D. W.; Sullivan, R. M. (2011). The First Giant Titanosaurian Sauropod from the Upper Cretaceous of North America. Acta Palaeontologica Polonica. 56 (4): 685. doi: 10.4202/app.2010.0105
  9. ↑ Blazquez, A. P.; et al. (2023). Evolution of hind limb morphology of Titanosauriformes (Dinosauria, Sauropoda) via 3D Geometric Morphometrics reveals wide-gauge posture as an exaptation for gigantism. bioRxiv. 2023.10.04.560839 (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/2023.10.04.560839
  10. ↑ Aureliano, T.; et al. (2021). Exquisite air sac histological traces in a hyperpneumatized nanoid sauropod dinosaur from South America. Scientific Reports. 11: 24207. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-021-03689-8
  11. ↑ Chiappe, L. M.; et al. (1998). Sauropod dinosaur embryos from the Late Cretaceous of Patagonia. Nature. 396 (6708): 258–61.

Literatura

Externí odkazy

Zdroj