Saad Hariri

Saad Harírí
سعد الحريري
Premiér Libanonu
(designovaný)
Úřadující
Ve funkci od:
22. října 2020
Prezident Michel Aoun
Předchůdce Hasan Dijáb
Ve funkci:
18. prosince 2016 – 21. ledna 2020
Prezident Michel Aoun
Vicepremiér Ghassan Hasbani
Předchůdce Tammám Salám
Nástupce Hasan Dijáb
Ve funkci:
9. listopadu 2009 – 13. června 2011
Prezident Michel Sulajmán
Vicepremiér Elias Murr
Předchůdce Fuád Siniora
Nástupce Nadžíb Míkátí
Předseda Hnutí budoucnosti
Úřadující
Ve funkci od:
20. dubna 2005
Předchůdce Rafík Harírí
Poslanec Národního shromáždění
Úřadující
Ve funkci od:
28. června 2005
Předchůdce Rafík Harírí
Volební obvod Bejrút
Stranická příslušnost
Členství Hnutí budoucnosti

Narození 18. dubna 1970 (53 let)
Rijád, Saúdská Arábie
Rodiče Rafík Harírí a Nidal Boustany
Příbuzní Bahaa Hariri a Fahd Hariri (sourozenci)
Sídlo Bejrút
Alma mater Georgetownská univerzita
Profese politik a podnikatel
Náboženství islám
sunnitský islám
Ocenění komandér Řádu čestné legie (2017)
Webová stránka www.saadhariri.com
Commons Saad Hariri
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saad al-Dín Rafík Harírí (arabsky سعد الدين رفيق الحريري‎‎, Saad al-Dín Rafík al-Harírí; * 18. dubna 1970 Rijád) je libanonský politik, od října 2020 designovaný premiér Libanonu. Premiérský úřad již zastával v letech 2009–2011 a 2016–2020. Od roku 2005 také působí ve funkci předsedy libanonského Hnutí budoucnosti a jako poslanec Národního shromáždění. Narodil se jako druhý syn bývalého premiéra Rafíka Harírího.

Před svou politickou kariérou pracoval jako podnikatel. Má tři státní občanství: libanonské, saúdskoarabské a francouzské. V roce 2007 mu Jacques Chirac udělil Řád čestné legie.[1] K roku 2018 bylo jeho jmění odhadnuto na 1,5 miliardy amerických dolarů.[2] Oženil se s Larou al-Azém, s níž má tři děti.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saad Hariri na anglické Wikipedii.

  1. SALIHOVIC, Elnur. Major Players in the Muslim Business World. [s.l.]: Universal-Publishers, 2015. 400 s. Dostupné online. ISBN 978-1-62734-052-6. S. 128. (anglicky) 
  2. Saad Hariri [online]. Forbes [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj