Růžový trojúhelník

Růžový trojúhelník

Růžový trojúhelník byl jeden ze symbolů, kterým se během nacistického období označovali vězni v koncentračních táborech. Tímto trojúhelníkem byli identifikováni muži, kteří byli do táborů deportováni za porušení § 175 trestajícího homosexuální pohlavní styk. V 70. letech 20. století se růžový trojúhelník stal rovněž jedním ze symbolů homosexuálního hnutí.

Vězňové s růžovým trojúhelníkem

Systém značení vězňů v koncentračních táborech

Růžový trojúhelník nosilo podle odhadů zhruba 5-15 tisíc mužů. U těch, kteří byli takto označeni, činila úmrtnost nadprůměrných 60 procent.[1] Vězni s růžovým trojúhelníkem nebyli po válce odškodněni německou vládou. § 175 totiž zůstal v platnosti i v poválečném období (byť prošel denacifikací, takže zpřísněné pasáže z roku 1935 byly vypuštěny). Na území NDR platil v přísnější verzi do roku 1968, v SRN byl zrušen dokonce až 11. června 1994.

V srpnu 2011 přinesla média zprávu, že ve Francii zemřel poslední známý přeživší gay z koncentračních táborů. Byl jím Rudolf Brazda, rodilý Němec českého původu, který zesnul 3. srpna 2011 ve věku 98 let.[2][3][4]

Růžový trojúhelník jako symbol homosexuálního hnutí

Růžový trojúhelník se v pozdějších letech stal jedním ze symbolů mezinárodního gay hnutí.[5] K tomu došlo především v Evropě v polovině 70. let. V roce 1975 bylo založeno nakladatelství Verlag Rosa Winkel (Nakladatelství Růžový trojúhelník), první nakladatelství pro homosexuály v německy mluvících zemích, které si záměrně vzalo do názvu tento symbol. Rovněž německý režisér Rosa von Praunheim přijal umělecké jméno inspirované tímto symbolem.

V USA byl růžový trojúhelník použit v 80. letech jako znamení skupiny aktivistů Act UP bojující proti nemoci AIDS. Znak tvořil růžový trojúhelník směřující špicí nahoru, který byl doplněn sloganem Silence = Death (Ticho = Smrt).[6]

V průběhu let se ze Spojených států přeneslo do Evropy užívání duhové vlajky jako symbolu homosexuálního hnutí. Tato vlajka pak částečně v 80. a zcela pak v 90. letech nahradila trojúhelník jako univerzální symbol LGBT hnutí.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rosa Winkel na německé Wikipedii.

  1. ↑ HEVESI, Dennis. Rudolf Brazda, Who Survived Pink Triangle, Is Dead at 98. The New York Times [online]. 5. 8. 2011 [cit. 2011-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Zemřel Rudolf Brázda, nositel Čestné legie na France.cz
  3. ↑ BUKOVSKÝ, Marko. Rudolf Brazda bol posledný žijúci gay z koncentračného tábora. Aktuality.sk [online]. 7. 8. 2011 [cit. 2011-08-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ Cesta růžového trojúhelníku vedla do koncentračního tábora : Rozhlas.cz. Dostupné online.
  5. ↑ WAXMAN, Olivia. How the Nazi Regime’s Pink Triangle Symbol Was Repurposed for LGBTQ Pride [online]. TIME, 2018-05-31 [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ SEMBER, Robert; GERE, David. “Let the Record Show . . .”: Art Activism and the AIDS Epidemic [online]. Am J Public Health, 2006. Dostupné online. DOI 10.2105/AJPH.2006.089219. 

Literatura

  • Joachim Müller, Andreas Sternweiler: Homosexuelle Männer im KZ Sachsenhausen. Berlin 2000. ISBN 3-86149-097-8
  • Gad Beck, Frank Heibert: Und Gad ging zu David: Die Erinnerungen des Gad Beck. Berlin 1995. ISBN 3-86034-313-0
  • Andreas Sternweiler: Und alles wegen der Jungs: Pfadfinderführer und KZ-Häftling: Heinz Dörmer. Berlin 1994. ISBN 3-86149-030-7
  • Pierre Seel, Jean Le Bitoux, Miriam Magall: Ich, Pierre Seel, deportiert und vergessen. Köln 1996. ISBN 3-932117-20-4
  • Heinz Heger: Die Männer mit dem rosa Winkel. Merlin-Verlag, Hamburg 1972. Nové vydání 2001. ISBN 3-87536-215-2
  • Hans-Georg Stümke, Rudi Finkler: Rosa Winkel, Rosa Listen – Homosexuelle und „Gesundes Volksempfinden“ von Auschwitz bis heute. Rowohlt, Hamburg 1981. ISBN 3-499-14827-7
  • Rüdiger Lautmann, Winfried Grikschat, Egbert Schmidt: Der rosa Winkel in den nationalsozialistischen Konzentrationslagern. s. 325an. In: Rüdiger Lautmann: Seminar Gesellschaft und Homosexualität. Frankfurt am Main 1977
  • Bernhard Rosenkranz: Hamburg auf anderen Wegen – Die Geschichte des schwulen Lebens in der Hansestadt. Hamburg 2005. ISBN 3-925495-30-4
  • Günter Grau: Homosexualität in der NS-Zeit – Dokumente einer Diskriminierung und Verfolgung. ISBN 3-596-11254-0

Související články

Externí odkazy

Zdroj