Ryzec plstnatý

Jak číst taxoboxRyzec plstnatý
alternativní popis obrázku chybí
Ryzec plstnatý
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusé (Basidiomycota)
Třída houby rouškaté (Agaricomycetes)
Řád holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď holubinkovité (Russulaceae)
Rod ryzec (Lactarius)
Binomické jméno
Lactarius vellereus
Fr. (1838)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ryzec plstnatý (Lactarius vellereus) je nejedlá houba z čeledi holubinkovitých.

Výskyt

Vyskytuje se jednotlivě, ve skupinách ve všech lesích. Vyhovují mu listnaté lesy, především okolo dubů a buků. Roste od srpna do listopadu. Jeho chuť je palčivá a hořká , proto se řadí mezi houby, které nekonzumujeme.[1]

Popis

Klobouk

Velikost klobouku v průměru 80–200 mm. Je lehce vyklenutý, brzy plochý a uprostřed vmáčklý. Během stáří může být nálevkovitý,tvrdý, plochý, sametový, na okraji plstnatý a bělavý. Postupem času až okrově skvrnitý. Má lehce chlupatý klobouk, který je u okraje huňatý.[2]

Třeň

Třeň 30–70 × 20–50 mm. Tlustý a krátký, válcovitý, tvrdý a jemně plstnatý. Později lysý, bělavý, až nažloutlý. Pokud nařízneme třeň nebo dužinu, začne vytékat bílé mléko.

Lupeny

Lupeny jsou bílé a dosti tlusté, ve staří jsou naokrovělé a řídké.

Mléko a výtrusný prach

V mládí má hojné mléko ale později téměř schází. Je bělavé a neměnné chuti až nahořklé. Výtrusný prach je bílé barvy a výtrusy kulovitého tvaru s tenkou stěnou a řídce sítnatou amyloidní ornametikou.

Synonyma

  • Agaricus vellereus Fr., Syst. mycol. (Lundae) 1: 76 (1821)
  • Agaricus vellereus Fr., Syst. mycol. (Lundae) 1: 76 (1821) var. vellereus
  • Galorrheus vellereus (Fr.) P. Kumm., Führ. Pilzk. (Zerbst): 125 (1871)
  • Galorrheus vellereus var. exsulla P. Kumm., Führ. Pilzk. (Zerbst): 125 (1871)
  • Galorrheus vellereus (Fr.) P. Kumm., Führ. Pilzk. (Zerbst): 125 (1871) var. vellereus
  • Lactarius albivellus Romagn., Bull. trimest. Soc. mycol. Fr. 96(1): 92 (1980)
  • Lactarius aspideus var. hometii (Gillet) Nüesch, Pilze Mitteleuropas (Stuttgart): 43 (1921)
  • Lactarius hometii Gillet [as 'hometi'], Tabl. analyt. Hyménomyc. France (Alençon): 43 (1884)
  • Lactarius vellereus var. bertillonii Neuhoff, Die Milchlinge (Lactarii). – Die Pilze Mitteleuropas IIb: 93 (1956)
  • Lactarius vellereus var. boudieri J. Blum, (1965)
  • Lactarius vellereus var. fuscescens J. Blum, Revue Mycol., Paris 31: 106 (1966)
  • Lactarius vellereus var. hometii (Gillet) Boud. [as 'hometi'], Icon. Mycol. (Paris) 1: 9 (tab. 49) (1905)
  • Lactarius vellereus var. odorans J. Blum, Revue Mycol., Paris 31: 106 (1966)
  • Lactarius vellereus var. queletii J. Blum, Revue Mycol., Paris 31: 106 (1966)
  • Lactarius vellereus var. trifurcatus R. Schulz, Führ. Pilzk. (Zwickau) 1: pl. 62 (1927)
  • Lactarius vellereus var. typicus Maire, Publ. Inst. Bot. 3(4): 50 (1937)
  • Lactarius vellereus (Fr.) Fr., Epicr. syst. mycol. (Upsaliae): 340 (1838) [1836-1838] var. vellereus
  • Lactarius vellereus var. velutinus (Bertill.) Bataille, Bull. Soc. Hist. nat. Doubs 15: 35 (1908)
  • Lactarius vellereus var. virescens Hesler & A.H. Sm., North American Species of Lactarius (Ann Arbor): 201 (1979)
  • Lactarius velutinus Bertill., Atti Accad. Pontificia de Nuovi Lincei, Roma 1: 79 (1868)
  • Lactifluus vellereus (Fr.) Kuntze, Revis. gen. pl. (Leipzig) 2: 857 (1891) [3]

Podobné druhy

Mezi podobné druhy ryzců patří:

Reference

  1. ↑ HAGARA, L., ANTONÍN, V., BAIER, J. Houby. Praha: Aventium, 1999. ISBN 80-7151-131-5. 
  2. ↑ GARNWEIDNER, E.,. Houby. Praha: Svojtka, 1999. ISBN 978-80-7237-180-8. 
  3. ↑ synonyma na Index Fungorum
  4. ↑ PILÁT, A., UŠÁK, O.,. Kapesní atlas hub. Praha: SPN, 1962. 14-651-76. S. 192. 

Externí odkazy

Zdroj