Ruud Lubbers

Ruud Lubbers
Předseda vlády Nizozemska
Ve funkci:
4. listopadu 1982 – 22. srpna 1994
Panovník Beatrix Nizozemská
Předchůdce Dries van Agt
Nástupce Wim Kok
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky
Ve funkci:
1. ledna 2001 – 20. února 2005
Předchůdce Sadako Ogata
Nástupce António Guterres
Stranická příslušnost
Členství Křesťanskodemokratická výzva (1980–2018)
Katolická lidová strana (1964–1980)

Rodné jméno Rudolphus Franciscus Marie Lubbers
Narození 7. května 1939
Rotterdam
Úmrtí 14. února 2018 (ve věku 78 let)
Rotterdam
Místo pohřbení Roman Catholic cemetery St. Laurentius
Choť Ria Hoogeweegen (1962–2018)
Děti Bart Lubbers
Alma mater Erasmova univerzita v Rotterdamu
Canisius College, Nijmegen
Profese ekonom, politik, diplomat, podnikatel, profesor, mírový aktivista a vysokoškolský učitel
Náboženství katolicismus
Ocenění rytíř Řádu nizozemského lva (1978)
honorary doctor of Georgetown University (1989)
medaile Roberta Schumana (1991)
Řád proti šílené vážnosti (1993)
velkokříž Řádu nizozemského lva (1994)
Podpis Ruud Lubbers, podpis
Commons Ruud Lubbers
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ruud Lubbers (7. května 1939 Rotterdam14. února 2018, Rotterdam) byl nizozemský křesťanskodemokratický politik. Téměř 12 let byl premiérem Nizozemska (19821994), a je tak nejdéle sloužícím nizozemským premiérem a zároveň dosud nejmladším politikem, který se v Nizozemsku ujal tohoto úřadu (43 let). Ve stejné době jako premiér byl lídrem strany Křesťanskodemokratická výzva (Christen-Democratisch Appèl). V letech 19731977 byl ministrem hospodářství (ve vládě Joopa den Uyla). Byl silně ovlivněn thatcherismem a neoliberalismem, jeho známé volební heslo znělo „více obchodu, méně vlády“ (meer markt, minder overheid). Po skončení politické kariéry přešel do akademické sféry, již však roku 2001 opustil, aby se stal vysokým komisařem OSN pro uprchlíky. Na tomto postu zůstal do roku 2005, kdy ho opustil kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování. Roku 1995 mu byl udělen čestný titul Minister van Staat, který zajišťuje v nizozemské politice neformální autoritu. Byl členem tzv. Madridského klubu.

Vyznamenání

Odkazy

Literatura

  • A. Joustra en E. van Venetië, Ruud Lubbers, manager in de politiek, Baarn, 1989.
  • N. Rood (ed.), Het succes van Lubbers. Hoe word ik minister-president?, Amsterdam, 1989.
  • A. Joustra en E. van Venetië, De geheimen van het Torentje, Praktische gids voor het premierschap, Amsterdam, 1993.

Reference

  1. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj