Rukáveč

Rukáveč
Pohled na část vesnice
Pohled na část vesnice
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Milevsko
Okres Písek
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 27 (2021)[1]
Katastrální území Rukáveč (5,48 km²)
PSČ 399 01
Počet domů 17 (2011)[2]
Rukáveč
Rukáveč
Další údaje
Kód části obce 94765
Kód k. ú. 694762
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rukáveč je malá vesnice, část města Milevsko v okrese Písek. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Milevska. Rukáveč je také název katastrálního území o rozloze 5,48 km².[3] Ve vsi pramení Bilinský potok.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1488.[4] Rukáveč patřila stejně jako okolní vesnice k zvíkovskému panství a její další osudy jsou společné se Zvíkovem. Ves byla uvedena v roce 1584 v soupise dědictví po Kryštofu ze Švamberka.[5] V roce 1612 je uvedena při prodeji zvíkovského zboží podobně jako Stehlovice, Branice, Velká, Kučeř, Květov, Osek, Jickovice, Jetětice, Vůsí a kostel na Červené na Vltavou Janu Jiřímu ze Švamberka.[6] Do roku 1736 byla Rukáveč součástí Branické rychty.[7]

Pošta, lékař, farní a četnický úřad s nacházeli v Milevsku. Děti zprvu docházely do Milevska, na žádost obce v roce 1908 bylo městu Milevsko uloženo zřídit v Rukávči školu. K uskutečnění došlo až po připomínkách v roce 1921. Školní rada v tomto roce povolila jednotřídní školu. O šest let později byla postavena školní budova. V roce 1927 se zde začalo vyučovat.[7]

Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založen roku 1922. V roce 1930 zde bylo vedeno 24 popisných čísel a žilo zde 162 obyvatel.[7]

Pamětihodnosti

  • Roubené stavby
  • Kaple ve vesnici je ze druhé poloviny 19. století. Kaple je zasvěcená Navštívení Panny Marie.[8]
  • U komunikace z vesnice ve směru na Milevsko se v ohrádce nalézá kamenný kříž.
  • Další kamenný kříž se nachází u stejné komunikace nedaleko od prvého kříže v remízku.
  • Rukávečská obora[9] Přírodní památka se nachází v Jihočeském krajiokrese Písek západně od Milevska v katastrálním území obce Květov. Je součástí stejnojmenné obory mající rozlohu 848 ha, která je prvkem lesního komplexu mezi obcemi Rukáveč a Květov.[10] Vlastní přírodní památka zabírá plochu 6,8349 ha, okolo níž je ochranné pásmo o šířce 50 metrů.[11] Její území leží na mírném severním svahu 538 metrů vysokého kopce Oranice, nad levostranným přítokem Hrejkovického potoka přibližně 2 kilometry jihovýchodně od obce Květov na jih od silnice spojující Branice a Květov, nedaleko Tyrolského domu, což je lovecká chata vystavěná v roce 1810 v alpském stylu.[9] Nadmořská výška přírodní památky se pohybuje mezi 488 až 536 metry.[11] Oblast je součástí ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy. V současnosti je samotné území přírodní památky oploceno. Oblast je tedy pro turisty volně nepřístupná. Nicméně na přístupové lesní cestě vedoucí k severovýchodní části přírodní památky je umístěna malá informační cedule popisující lokalitu.

Galerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 228. 
  5. KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 197. Dále jen Kytka. 
  6. Kytka, s. 85.
  7. a b c Kytka, s. 198.
  8. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 102. 
  9. a b Toulavá kamera 1, str. 12, ISBN 80-7316-228-8
  10. Schwarzenberg.cz - Rukávečská obora [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné online. 
  11. a b Plán péče, str. 2.

Externí odkazy

Zdroj