Rudolf Zháněl

Monsignore Rudolf Zháněl
Církev	římskokatolická
Diecéze	brněnská
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1890
Osobní údaje
Datum narození	15. dubna 1867
Místo narození	Sebranice
Datum úmrtí	31. ledna 1956 (ve věku 88 let)
Místo úmrtí	Poděbrady
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Zháněl (15. dubna 1867, Sebranice – 31. ledna 1956, Pardubice) byl český katolický kněz a vojenský duchovní, který se zúčastnil obou světových válek.

Život

Teologii vystudoval v Brně a v Olomouci, na kněze byl vysvěcen v roce 1890. Nejprve sloužil jako kaplan v brněnské diecézi, v roce 1896 dobrovolně vstoupil do rakousko-uherské armády. Účastnil se 1. světové války, od května 1918 byl duchovním správcem rakousko-uherské východní armády v Oděse.

Od roku 1920 pak byl duchovním správcem u Zemského vojenského velitelství v Praze. V březnu 1922 odešel na vlastní žádost do zálohy. Důvodem mohlo být jeho české vlastenectví, kvůli němuž nechtěl být spojován s armádní duchovní službou, vnímanou tehdy jako útočiště rakouských „feldkurátů“.^[1]

V roce 1926 odjel do Francie a jako duchovní tam pečoval o československé vystěhovalce. V roce 1931 ho papež Pius XI. jmenoval monsignorem, což bylo výrazem ocenění jeho práce.

V roce 1939, v době vypuknutí 2. světové války, žil Rudolf Zháněl v Paříži. Ihned se přihlásil k čs. zahraničnímu odboji, ačkoli mu bylo již 72 let. Obnovil a až do pádu Francie v roce 1940 zde řídil duchovní službu. Odjel pak do Velké Británie, kde až do konce války vedl civilní českou duchovní správu v katolickém kostele sv. Jakuba v Londýně.^[1]

Po válce se nakrátko vrátil do Paříže. Ve věku 88 let zemřel v pardubickém domově pro kněze.

Ocenění

• Československý válečný kříž 1939 za zásluhy v odboji

Reference

Zdroj