Rudolf Vrba (kněz)

D. P. Rudolf Vrba
Narození 6. října 1860
Bělá pod Bezdězem
Úmrtí 18. října 1939 (ve věku 79 let)
Mladá Boleslav
Místo pohřbení Bělá pod Bezdězem
Povolání kněz, publicista, redaktor a katolický kněz
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Vrba (6. října 1860 Bělá pod Bezdězem[1] – 18. října 1939 Mladá Boleslav[2]) byl katolický duchovní, spisovatel[3] a žurnalista.[4]

Život

Hrob na obecním hřbitově v Bělé pod Bezdězem.

Narodil se v Bělé pod Bezdězem do rodiny krejčovského mistra Josefa Vrby.[1] Navštěvoval bělskou klášterní školu a gymnázium v České Lípě[4] (1875–1882).[5] Po maturitě strávil rok[3] (1882)[5] v premonstrátském klášteře v Teplé, poté nastoupil do třetího ročníku litoměřického kněžského semináře.[4] Roku 1887 byl vysvěcen na kněze.[4][3]

Jako kaplan působil rok v Německých Kralupech (Kralupy u Chomutova) a poté v Třebenicích.[4] Od roku 1889 kaplansky spravoval faru v Milešově na Lovosicku, poté byl kaplanem v Křinci.[4] Od roku 1891 působil jako zámecký kaplan v Dobříčanech a od roku 1893 ve stejné funkci na zámku v Průhonicích.[3]

V roce 1898 odešel do penze a přesunul se do Prahy, kde se věnoval spisovatelské a žurnalistické činnosti.[4] Za první republiky byl členem Československé strany lidové.[5]

Zemřel 18. října 1939 v nemocnici v Mladé Boleslavi.[2] Mylně je uváděno místo úmrtí Praha.[3] Pohřben je v Bělé pod Bezdězem.[2][4]

Kontroverze

V roce 1916 byl Vrba zatčen za dopis teologu[4] Sieglovi z Götweigu[3] a dva týdny vězněn.

Nominace na Nobelovu cenu za mír

Vrba byl celkem třikrát nominován na Nobelovu cenu za mír.[6] Poprvé v roce 1908 byl nominován Jaromírem Čelakovským,[7] poté v roce 1910 Ferdinandem Lobkowiczem[P 1][8] a roku 1915 Václavem Kotlářem.[9]

Dílo

Titulní strana knihy Die Revolution in Russland (1906)

Během působení v Německých Kralupech a Třebenicích se stal dopisovatelem Pražských večerních novin a vydal první dvě knihy (pouze výňatky z cizích děl).[4]

Dílo je tvořeno zejména politickými a národohospodářskými úvahami z křesťanského pohledu, často zaměřené antikapitalisticky a antisemitsky:[3]

  • O zachování stavu rolnického. Pořada úvah sociálně-politických (1889)[10]
  • Pod heslem osvěcenství: Historické črty z doby josefínské (1889)
  • Hříchy společnosti (1890)
  • Dělnictvo v boji za svá práva. Slovo pravdy o kapitalismu a liberalismu. Příspěvek k řešení otázky dělnické (1891)[11]
  • Povaha moderního kapitálu (1892)
  • Sociálně-demokratická společnost. Úvahy o státu sociálně-demokratickém, o právu na práci, o všeobecném právu hlasovacím, o mzdě a stávkách a otázce žen (1894)[11]
  • Boj proti klerikalismu. Drobná perspektiva moderní společnosti (1895)
  • Otázka zemědělská. Úvahy o zachování stavu rolnického (1896)[11]
  • Budoucnost národa. Úvahy o klerikalismu a našem sociálním a národnostním programu (1897)[11]
  • Národní sebeochrana. Úvahy o hmotném a mravním úpadku národa Českého (1898)[11]
  • Česká Panama: několik drobných obrázků o hmotném a mravním úpadku národa českého (1899)
  • Die Palacký-Feier und ihre Widersacher (1899)
  • Naše chudoba (1899)
  • Vražda v Polné a židovská otázka v rakouském parlamentě (1899); dílo bylo zkonfiskováno[5]
  • Stávky (1900)
  • Uhelná otázka (1900)
  • Der Nationalitäten- und Verfassungsconflict in Oesterreich (1900)
  • O úpadku stavu rolnického a jeho záchraně (1902)
  • Vídeňský centralism a český národ (1902)
  • Oesterreichs Bedränger: Die Los-von-Rom Bewegung (1903)
  • Die Revolution in Russland (1906)[12]
  • Rozmach kapitalismu a majetek církve (1907)[11]
  • Vláda peněz. Sociálně politické úvahy (1912)[11]
  • Russland und der Panslavismus (1913)
  • Světové zbrojení a Slovanstvo (1914)
  • Válka a náboženství (1918)
  • Der Kapitalismus im Weltkrieg. Ein offenes Wort an die Staatsmänner der alliierten Mächte (1920)
  • Záhada světovlády (1923, 1929) online
  • Zkáza Slovanů ze světové války. Denník poválečný (1924, 2. vyd. 1925)[13][14]
  • Nebezpečí druhé války světové. Úvahy o bezpečí Československé republiky (1925)[11]
  • Nad propastí. Časové úvahy (1932)[11][15]
  • Z mého života (1941)

Ediční práce

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V databázi je uvedeno "Ferdinand Zokkowitz," člen Českého zemského sněmu. Ferdinandů v Č. zemském sněmu sedělo v období 1908–1913 pět, z nichž jediná možná varianta zkomolení jména je z "Lobkowicz"

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c Matriční záznam o úmrtí
  3. ↑ a b c d e f g h BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 245–246. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j HOFFMAN, Zdeněk. Malá galerie známých rodáků a někdejších obyvatel Bělé. Bělá pod Bezdězem: Kulturní a společenské středisko v Bělé pod Bezdězem, 1998. 33 s. S. 20–21. 
  5. ↑ a b c d DOKUMENTATION, Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische. Vrba, Rudolf Václav. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Nomination Database. old.nobelprize.org [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-10. 
  7. ↑ Nomination Database. old.nobelprize.org [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-08. 
  8. ↑ Nomination Database. old.nobelprize.org [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-08. 
  9. ↑ Nomination Database. old.nobelprize.org [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-08. 
  10. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.ndk.cz [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e f g h i DATABAZEKNIH.CZ. Rudolf Vrba. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ Titulní strana knihy na Wikimedia
  13. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.ndk.cz [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.ndk.cz [online]. [cit. 2021-10-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ PDF verze knihy Nad Propastí

Externí odkazy

Zdroj