Rudolf Mrva

Rudolf Mrva
Rudolf Mrva (repro Světozor 1933)
Rudolf Mrva (repro Světozor 1933)
Narození 29. března 1873
Praha
Úmrtí 23. prosince 1893 (ve věku 20 let) nebo 24. prosince 1893 (ve věku 20 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Mrva (29. březen 1873, Praha[1] – 23. prosinec 1893, Praha) byl hlavní svědek v procesu s hnutím Omladiny. I když hnutí jako takové neexistovalo, na základě Mrvova mnohdy smyšleného svědectví proces v únoru 1894 proběhl a 68 obžalovaných bylo odsouzeno. Mrva sám se však procesu nedožil, krátce před procesem byl brutálně zavražděn.

Život

Mládí

Narodil se na Malé Straně č. p. 104 (dnes ulice U Lužického semináře). Pokřtěn byl jako Rudolf Leopold Franz.[1] Otec Rudolfa Mrvy, František Mrva (1809–1886) pocházel z Vrbky u Libochovic a byl na Malé Straně rukavičkářem. Po smrti první manželky se František Mrva v roce 1869 znovu oženil s Johannou Schüsselbauerovou (1836–1890).[2]

Rudolfovi rodiče nežili pohromadě, vychovávala ho teta Anna Keroušová; matka se vrátila po jeho smrti a ujala se živnosti.[3] Po smrti matky převzal otcovu živnost Rudolf a od listopadu 1893 žil se svou tetou a pěstounkou Annou Kerauschovou (1838–??) v Lázeňské ulici č. 276/3 (dnes Saská).[4]

Podle dobových zpráv byl hrbatý, známý pod přezdívkou Rigoletto z Toscany. Již v březnu 1893 byl souzen za účast ve spolku Podzemní Praha, všichni obžalovaní byli osvobozeni. Byl vyloučen z dalších spolků Žižkovan a Malostranští mládenci. Za spolupracovníka policie ho (na základě důvodného podezření) označil poslanec Říšské rady JUDr. Josef Herold.[3]

Úmrtí

23. prosince 1893 navštívili Rudolfa Mrvu jeho přátelé, osmnáctiletý strojník ze Žižkova Otakar Doležal a sedmnáctiletý František Dragoun, dělník ze Žižkova, a společně ho zavraždili. Oba byli vyšetřování v procesu s Omladinou, kde mezi obžalované patřil i Rudolf Mrva.[4] Důvodem vraždy bylo podezření, že Mrva spolupracuje s policií. Oba se k vraždě doznali.[5]

Pohřeb Rudolfa Mrvy se uskutečnil 27. prosince 1893. Tělo bylo vystaveno v otevřené rakvi, průvod vyšel z Anatomického ústavu, kde bylo Mrvovo tělo vystaveno, a pokračoval na Olšanské hřbitovy, kde bylo pohřbeno do hrobu č. 105.[6]

Umělecké zpracování

  • Příběh Rudolfa Mrvy popsal stručně Géza Včelička ve svém románu Policejní hodina (nakl. Bohumil Janda, 1937).
  • Příběh Omladiny a Rudolfa Mrvy popsal Vladimír Neff ve čtvrtém díle své historické pentalogie Veselá vdova (Československý spisovatel, 1961).[7]
  • Režisér František Filip natočil v roce 1986 podle románů Vladimíra Neffa televizní seriál Zlá krev. Dvacetiletého Mrvu představoval v tomto seriálu tehdy osmapadesátiletý Jiří Císler.

Zajímavost

Teta a pěstounka Anna Kerauschová, v jejímž bytě byl Mrva zavražděn, byla též jeho kmotrou.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Matrika N, kostel sv. Tomáše, 1870-1879, snímek 151, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Policejní přihlášky, rodina Františka Mrvy
  3. ↑ a b ČERNÝ, Karel. Rudolf Mrva : Pokud lze vraždě jeho přikládati význam politický?. po konfiskaci 2., opr. vyd.. vyd. Praha: vl.n., 1894. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Národní listy, 9.12.1893, s.2, Velký proces tajného spolku Omladiny v systému Kramerius
  5. ↑ Národní listy, 13.3.1894, s.1-3, Proces vrahů Mrvy-Rigoletta z Toscany v systému Kramerius
  6. ↑ 1063. schůzka: Spiknutí proti Jeho Veličenstvu. Dvojka [online]. 2015-11-07 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Databáze NK ČR - Vladimír Neff:Veselá vdova

Literatura

  • ČERNÝ, Karel. Rudolf Mrva : Pokud lze vraždě jeho přikládati význam politický?. po konfiskaci 2., opr. vyd.. vyd. Praha: vl.n., 1894. Dostupné online. 

Související články

Zdroj