Rudolf Kende

Rudolf Kende
Rudolf Kende
	hudební skladatel Rudolf Kende
Základní informace
Rodné jméno	Rudolf Kohn
Jinak zvaný	Bedřich Konša
Narození	14. února 1910; České Budějovice, Čechy ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. srpna 1958 (ve věku 48 let); České Budějovice ; Československo
Žánry	klasická hudba
Povolání	hudební skladatel a hudební pedagog
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Kende, narozen jako Rudolf Kohn, pseudonym Bedřich Konša (14. února 1910 České Budějovice^[1]^[2] – 24. srpna 1958 České Budějovice) byl hudební skladatel židovského původu žijící a tvořící v první polovině 20. století.

Život

Rudolf Kende se narodil 14. února 1910 Josefu a Heleně Kohnovým, kteří si v roce 1920 změnili příjmení na Kende. Oba jeho rodiče roku 1944 zahynuli ve vyhlazovacím táboře Osvětim. Jejich syn měl více štěstí a věznění v Terezíně překvapivě přežil i přes svůj tělesný hendikep, který mu znemožňoval vládnout rukama i nohama.^[3] Z těchto důvodů měl k pomoci hospodyni^[3]. Jeho postižení mu znemožňovalo zapisovat noty; z partitur psaných různými neumělými rukopisy je zřejmé, že je zapisovali jeho žáci, později v Terezíně snad jeho přátelé či známí. I přes svůj handicap však v táboře dále vyučoval.

O tom, jak se mu v táboře podařilo přežít, existují jen dohady - lidé s tělesným postižením totiž byli většinou ihned posíláni do vyhlazovacích táborů. Nepochybně mu museli pomáhat známí i spoluvězni.

Skladatel zemřel 24. srpna 1958 a je pochován na židovském hřbitově v Českých Budějovicích.

Známá díla

Do současnosti se dochovalo pouze minimum jeho prací. Po válce navíc komponoval také pod pseudonymem Bedřich Konša, což činí pátrání po jeho díle ještě složitějším. Své pozdější práce opatřoval zkratkami R.K. i B.K.

Návrat (1943) - dvě písně pro soprán a baryton s klavírním doprovodem vzniknuvší za jeho pobytu v Terezíně na slova Moritze Hartmanna, do češtiny přeložené Dr. Karlem Hartmannem, přechovává Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích
Skici ke kantátě pro dvouhlasý mužský sbor s klavírním doprovodem na slova F.O. Lexy (1.p. Lexa) (1949)
Sonáta pro sólové housle (1954, op. 24)
Romance pro housle a klavír (1952, op. 19 č.1)
Rondo pro sólový klavír (1952)
Několik prací pro čtyřruční klavír' v lehkém slohu (1955) sloužící jako cvičení (Übungsstücke) pro žáky

Za svého života byl odhodlán zpřístupnit svá díla veřejnosti, ale nepodařilo se mu najít nakladatele. Ví se také, že Karel Reiner (1910-1979) mu zprostředkoval kontakt s rozhlasem. Hudební pozůstalost R. Kendeho je uložena v Jihočeském muzeu (některé ze skladeb pod poválečným pseudonymem Bedřich Konša). Zbytek jeho skladeb se nachází neznámo kde, proto ani není možné celkový počet jeho děl odhadovat.

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2016-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-30.
↑ pravá strana matriky narozených českobudějovické židovské náboženské obce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2016-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-30.
↑ ^a ^b O postižení se ví z korespondence s Hanou Kende, jejíž dědeček Vilém byl bratrem Rudolfova otce.

Literatura

Článek vychází z německé publikace Anke Zimmermann: Rudolf Kende (1910 - 1958) - ein unbekannter Komponist?, březen 2010, musica reanimata č. 71, ISSN 0943-5093.

Šotolová, Marie: Neznámý skladatel. In: Naše dny se naplnily. Z historie Židů v jižních Čechách, České Budějovice, Klub přátel Izraele, 2002 s. 160.
Miroslav Kárný, et al.: Terezínská pamětní kniha: židovské oběti nacistických deportací z Čech a Moravy 1941-1945. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1995, 2 sv. ISBN 80-7023-209-9; ISBN 80-7023-225-0, s. 520.