Rudolf Jung

Ing. Rudolf Jung
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1913 – 1914
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1933
Poslanec německého Říšského sněmu
Ve funkci:
1936 – 1945
Stranická příslušnost
Členství DAP
DNSAP
NSDAP
Narození 16. dubna 1882
Plasy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. prosince 1945 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater VŠ technická Vídeň
Profese politik, inženýr a vysokoškolský učitel
Commons Rudolf Jung (1882-1945)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Jung (16. dubna 1882 Plasy[1][2][3][4] – 11. prosince 1945 Praha) byl sudetoněmecký a československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou národně socialistickou stranu dělnickou.

Biografie

Byl evangelického vyznání. Vychodil národní a reálnou školu v Jihlavě a Vysokou školu technickou ve Vídni. Už během vídeňských studií byl aktivní ve studentské organizaci. Sloužil jako jednoroční dobrovolník u Rakousko-uherského námořnictva. Potom pracoval jako strojní inženýr u rakouských státních drah ve Floridsdorfu, Liberci a Jihlavě. Po roce 1918 byl technickým radou u Československých státních drah. Předčasně pak byl penzionován. Zasedal v obecním zastupitelstvu v Jihlavě.[3]

Už počátkem 20. století se angažoval v okruhu tehdejší Německé dělnické strany, předchůdkyně pozdější DNSAP. V programové revizi na stranickém sjezdu roku 1913 v Jihlavě se Jung osobně podílel vypracování ostře antisemitského a mírně antislovanského programu. Právě v oblasti německého jazykového ostrova na Jihlavsku si Jung získal značný vliv na voličstvo a v politice se angažoval i po vzniku Československa. Ve 20. letech již byl mezi stranickými špičkami DNSAP a předsedal této straně. V roce 1929 jeho vliv vzrostl poté, co ho podpořila skupina mladých nacionálně socialistických aktivistů, která se postavila proti politice starších funkcionářů.[5] V rámci DNSAP byl rovněž předsedou její moravsko-slezské zemské organizace. Zastával funkci člena vedení Říšského svazu německých železničářů.[3]

V zemských volbách roku 1913 byl zvolen na Moravský zemský sněm za všeobecnou německou kurii, obvod Nový Jičín, Moravská Ostrava, Valašské Meziříčí atd.[6] Poslancem byl do roku 1914.[3]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[7] Podle údajů k roku 1930 byl povoláním radou státních drah ve výslužbě v Opavě.[8]

V roce 1932 probíhal soudní proces s členy spolku Volkssport. Poté, co se prokázalo propojení mezi československou DNSAP a německými nacisty, začal proces zbavení imunity čtyř poslanců DNSAP včetně Junga. Strana se pak sama v září 1933 rozpustila.[9] V říjnu 1933 poté, co se poslanecký klub německých národních socialistů rozešel, se Jung stal dočasně nezařazeným poslancem. Již v listopadu 1933 byl ale, stejně jako všichni další bývalí poslanci DNSAP, zbaven mandátu.[10] V tu dobu ale již se nacházel mimo území republiky. Prchl spolu s Hansem Krebsem do Německa.[9] Podle jiného zdroje byl 4. října 1933 zatčen a po sedm měsíců zadržován v Praze na Pankráci.[3]

V Německu se pak politicky angažoval jako člen NSDAP a jednotek SS. Od roku 1936 byl za NSDAP členem totalitního Říšského sněmu. Zastupoval volební okrsek 18 (Westfalen Süd).[11] V roce 1938 se uváděl jako Oberführer SS a docent na Německé vysoké škole pro politiku a diplomacii.[3] Po konci války byl zadržen československými úřady a uvězněn. Ve vězení spáchal sebevraždu.


Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1302. [online]. google.cz [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f Rudolf Jung [online]. daten.digitale-sammlungen.de [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  5. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 478–479, 871. Dále jen: Politické strany. 
  6. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  7. ↑ Rudolf Jung [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ 45. schůze, přípis volebního soudu ze dne 11. dubna 1930, č. 20/30, o částečné verifikaci voleb [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Politické strany. 872
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ Jung (Berlin), Rudolf [online]. reichstag-abgeordnetendatenbank.de [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj