Rudolf Illový

Rudolf Illový
Rudolf Illový, 1921
Narození	20. prosince 1881 Zásmuky Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	16. ledna 1943 (ve věku 61 let) Terezín Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání	úředník, publicista
Národnost	židovská
Manžel(ka)	Ludmila Illová-Mautnerová
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Illový (20. prosince 1881 Zásmuky – 16. ledna 1943 Terezín)^[1] byl český židovský úředník, publicista, básník a překladatel německé poezie, oběť holocaustu.

Život

Narodil se v rodině židovského obchodníka Leopolda Illového (1857) a jeho manželky Josefy, rozené Stasny. Měl bratry Oskara (1888–1942), Gustava (1891–1944) a sestru Ernestinu, provdanou Makovcovou.^{[p 1]}

Studium na pražském reálném gymnáziu ukončil maturitou roku 1901. Poté byl zaměstnán jako bankovní úředník (v pražské eskomptní bance a v úvěrovém ústavu). Byl aktivním sociálním demokratem a přispíval do Práva lidu.^[2]

Dne 28. července 1912 se v Praze oženil; manželka Ludmila (též psána Milena), rozená Mautnerová (1888–1944) byla novinářka, pracovnice v ženském hnutí, překladatelka z němčiny, angličtiny a italštiny (mezi jiným přeložila historický román Adalberta Stiftera Vítek – vydal A. Svěcený, 1926).

Vyvraždění rodiny

Rodiče Rudolfa Illového zemřeli před příchodem nacistů k moci. Bratr Oskar Illový byl 9. ledna 1942 transportován do Rigy, kde zahynul. Rudolf Illový zemřel v Terezíně 16. ledna 1943 na zápal plic. Bratr Gustav Illový byl 28. září 1944 transportován z Terezína do Osvětimi, kde zahynul. Sestra Ernestina byla internována v Terezíně.^[1] Manželka Ludmila byla transportována 19. 10. 1944 z Terezína do Osvětimi, kde zahynula.^[3]

Dílo

Dílo Rudolfa Illového bylo ovlivněno jeho sociálním cítěním a sympatiemi k dělnické třídě. Víc než vlastní básnickou tvorbu, hodnocenou spíš jako sentimentální, bez původního stylu, oceňuje kritika jeho pořadatelskou práci na sbornících sociální poezie.^[2]

Deníky a časopisy

Rudolf Illový publikoval své básně časopisecky, např. v Besedách Času,^[4] časopise Svět^[5] a dalších. V letech 1901–1938 přispíval svými verši, překlady a úvodníky do Práva lidu.

Překlady

Z němčiny překládal básně dělnických básníků, dále Heinricha Heineho a Richarda Dehmela (1863–1920). Z češtiny do němčiny přeložil Tyrolské elegie Karla Havlíčka Borovského.

• Poklad – Franz Gaudy; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 93. Praha: J. R. Vilímek, 1916

Vlastní díla

• Květy odboje: verše – Praha: vlastním nákladem, 1903 a 1904
• Kročeje: verše – Praha: Otakar Janáček, 1908
• V koncertní síni – in: Besedy času č. 18, r. 1908, s. 141
• Mír duší – in: Svět 28. 3. 1918, s. 339
• Z rodinné historie – Praha, Kapper, 1930

Uspořádal

• Výbor z české sociální poesie – Praha: Dělnická akademie, 1922
• Československá poesie sociální: antologie československých básní rázu sociálního – Praha: Antonín Svěcený, 1925^[6]
• Pochodně I., Zápasy a touhy: výbor ze sociální poesie české i zahraničí, rozdělen podle témat a zaměřen pro recitaci – Praha: A. Svěcený, 1935
• Pochodně II., České balady sociální – Praha: A. Svěcený, 1937
• Sociální poesie česká a slovenská 1918–1948: antologie českých a slovenských básní rázu sociálního – doplnil a doslov napsal Karel Polák. Praha: Dělnické nakladatelství, 1948

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• CINKOVÁ, Jarmila. Rudolf Illový. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 25–27.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Illový

Autor Rudolf Illový ve Wikizdrojích

Zdroj