Rozela pestrá

Rosela pestrá
	Samec
	Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	papoušci (Psittaciformes);
Čeleď	papouškovití (Psittacidae);
Rod	rosela (Platycercus);
Binomické jméno
	Platycercus eximius; (Shaw, 1792)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rosela pestrá (Platycercus eximius) je pestře zbarvený australský papoušek.

Popis

Náleží mezi středně velké papoušky, dorůstá průměrně 30 cm. Má jasně červenou hlavu, světlý zobák, bílé líce a skvrnu pod zobákem, žlutou hruď a vrchní část břicha, na hřbetě je porostlá tmavými pery s nažloutlými okraji, křídla a ocasní pera má modravá a zbývající část ocasu tmavě zelenou. Obě pohlaví jsou si přitom zbarvením velice podobná, samice má však v porovnání se samcem poněkud jednotvárnější zbarvení.^[2]

Rozšíření

Rosela pestrá obývá řídce zalesněné nebo křovinaté oblasti, zahrady a parky v jihovýchodní Austrálii a na Tasmánii. Člověkem byla zavlečena také na Nový Zéland, kde v současné době obývá Severní ostrov^[3] a okolí Dunedinu na Jižním ostrově.^[4]

Chování

Rosela pestrá žije v trvalých párech. Podobně jako ostatní druhy rosel požírá nejrůznější semena a plody. Hnízdí jednou ročně od srpna do ledna v dutinách stromů, kam klade 5-6 bílých, 26 x 22 mm^[2] velkých vajec, jejichž inkubace trvá 19 – 21 dnů. Samec se na zahřívání vajec nepodílí, později však pomáhá se sháněním potravy pro vylíhlá mláďata.

Chov

Rosely pestré mohou být chovány v zajetí, přičemž existuje několik barevných mutací včetně pastelové, bělokřídlé, skořicové nebo barvy lutino. Ptáci se chovají ve voliérách o rozměrech minimálně 2×0,8 metru, možný je i chov v pokojové kleci, i když se jim musí občasně zajistit volný pohyb. Vhodné je chovat pár ptáků, zvláště samci se ale společně nesnesou. Není vhodný ani chov s jinými druhy papoušků, chov s některými jinými druhy ptáků ale nebývá problémový. Rosely mohou vydávat nepříjemné zvuky a být velmi hlučné. Chov těchto ptáků není složitý. Mladé ptáky si lze ochočit.^[5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eastern Rosella na anglické Wikipedii.

↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
↑ ^a ^b Beruldsen, G (2003). Australian Birds: Their Nests and Eggs. Kenmore Hills, Qld: str. 248. ISBN 0-646-42798-9. (anglicky)
↑ Falla R. A., Sibson R. B. & Turbot E. G. (1966): A Field guide to the birds of New Zealand. Collins, Londýn, ISBN 0-00-212022-4 (anglicky)
↑ TROUP, Christina. Introduced land birds - Cockatoos and rosellas [online]. Rev. 2009-03-01 [cit. 2012-04-30]. (Te Ara - the Encyclopedia of New Zealand). Dostupné online. (anglicky)
↑ BEJČEK, Vladimír; ŠŤASTNÝ, Karel; VERHOEF, Esther. Ptáci – velký obrazový průvodce. Překlad Martina Vojtová. 1.. vyd. Čestlice: REBO, 2009. 599 s. ISBN 978-80-255-0286-0. Kapitola Papouškovití, kakaduovití a loriovití, s. 537 až 539.

Literatura

Simpson, K and Day, N,. Field Guide to Australian Birds, 2004, ISBN 0-670-04180-7 (anglicky)
Forshaw, Joseph M. & Cooper, William T. (1978): Parrots of the World (2nd ed). Landsdowne Editions, Melbourne, Australia ISBN 0-7018-0690-7 (anglicky)
Forshaw, Joseph M. (2006). Parrots of the World; an Identification Guide. Princeton University Press. ISBN 0-691-09251-6. (anglicky)