Rotunda svatého Pantaleona (Pustiměř)
| Rotunda svatého Pantaleona | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°19′33″ s. š., 17°1′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Zasvěcení | Svatý Pantaleon |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románská architektura |
| Výstavba | 12. století |
| Další informace | |
| Kód památky | 31524/7-3760 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rotunda svatého Pantaleona v Pustiměři byla svého času největší stavbou svého druhu v Čechách i na Moravě – do svatostánku se mohlo vejít při plné kapacitě až 200 lidí. Byla vybudována v románském slohu, pravděpodobně v první polovině 12. století; ovšem někteří historici datují vznik rotundy do období knížecí vlády Vratislava II., tedy před rok 1085. Dřívější datování umožňuje nález 6 hrobů v těsné blízkosti kostela. První věrohodná zmínka o existenci rotundy v dochovaných listinách je až z roku 1232.[1]
Pro české země netradiční zasvěcení svatostánku sv. Pantaleonovi údajně vzniklo na základě obliby tohoto východního světce biskupem Jindřichem Zdíkem (1126–1150), o čemž existuje pozdní svědectví v listu papeže Inocence IV. z roku 1247. Sv. Pantaleon byl ochráncem zdravotníků a zdravotnictví a biskup Zdík po prodělané těžké nemoci přislíbil zasvětit světci kostel. Při založení pustiměřského kláštera biskupem Janem VII. Volkem (1334–1351) v roce 1340 byla rotunda zpočátku kostelem klášterním (v něm byl také biskup-fundátor pohřben), a to do doby, než byl postaven nový kostel.[1][2] Za josefinských reforem byla rotunda odsvěcena a kolem roku 1821 byla většina jejího zdiva rozebrána, takže se dodnes dochovalo jen malé torzo z její lodi a část apsidy. Zbytky rotundy stojí nad dnešní kaplí svaté Anny a jsou součástí poutního místa.[1] Pozůstatky rotundy jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[3]
Fotogalerie
-
Zbytky rotundy situované za kaplí svaté Anny
-
Rotunda svatého Pantaleona
-
Rotunda svatého Pantaleona
-
Poutní místo
-
Detail
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ZHÁNĚL, Jan. Melice I.. Vyškov: Grafia S. 12–13.
- ↑ Naučná stezka Melice. Pustiměř: Doháje.cz Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-09]. Identifikátor záznamu 143044 : Kostel sv. Pantaleona, rotunda, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 1965 s.
- ZHÁNĚL, Jan. Melice I.. Vyškov: Grafia, 1967. 34 s.
- ZHÁNĚL, Jan. Melice II.. Vyškov: Grafia, 1967. 63 s.
- DOLEČEK, Jan. Jihomoravský kraj města a obce Jihomoravského kraje. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima, 2008. 466 s.
- PROCHÁZKOVÁ, Eva. Pustiměř od úsvitu dějin po současnost. Pustiměř: Obecní úřad Pustiměř, 1995. 36 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rotunda svatého Pantaleona na Wikimedia Commons
- Pustiměřská rotunda – info na oficiálních stránkách obce Pustiměř
- Torzo rotundy sv. Pantaleona (nad kaplí) – hist. přehled na oficiálních stránkách pustiměřské farnosti
- DĚDIČOVÁ, Aneta. Rotunda skrývá tajuplné pohřebiště. Vyškovský deník.cz [online]. 2009-11-10 [cit. 2016-10-04]. Dostupné online.
