Rosemary Casalsová

Rosemary Casalsová
Narození 16. září 1948 (75 let)
San Francisco
Alma mater George Washington High School
Povolání tenistka
Ocenění Sarah Palfrey Danzig Award (2001)
Mezinárodní tenisová síň slávy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rosemary „Rosie“ Casalsová (* 16. září 1948, San Francisco) je bývalá americká tenistka. V roce 1970 byla světovou trojkou ve dvouhře. Jejím největším singlovým úspěchem byl postup do finále French Open v letech 1970 a 1971. V prvém případě podlehla Australance Margaret Courtové, ve druhém krajance Billie Jean Kingové. Byla čtyřikrát v semifinále Wimbledonu (1967, 1969, 1970, 1972) a jednou v semifinále Australian Open (1967).

Ještě větších úspěchů dosáhla ve čtyřhře. V ženské je pětinásobnou wimbledonskou šampionkou (1967, 1968, 1970, 1971, 1973) a čtyři tituly má z US Open (1967, 1971, 1974, 1982). Při všech těchto triumfech jí po boku stála krajanka Billie Jean Kingová, krom dvou výjimek: na US Open 1971 vytvořila pár s Australankou Judy Tegartovou Daltonovou a na US Open 1982 s další australskou tenistkou Wendy Turnbullovou. Dvakrát v ženském deblu vyhrála Turnaj mistryň (1973, 1974), poprvé ve dvojici s Margaret Courtovou, podruhé s Billie Jean Kingovou.

Úspěchy měla ale i ve čtyřhře smíšené, díky ní do sbírky přidala další dva wimbledonské tituly (1970, 1972) a jedno vítězství ve Flushing Meadows. Obou wimbledonských triumfů v mixu dosáhla s pomocí Rumuna Ilie Năstaseho, na domácím mistrovství jí vypomohl krajan Dick Stockton.

S americkou reprezentací slavila sedmkrát celkové vítězství ve Fed Cupu (1970, 1976, 1977, 1978, 1979, 1980, 1981). Má v této soutěži na kontě 34 výher a pouhé dvě prohry.[1]

Za svou kariéru vyhrála 112 profesionálních turnajů, což je druhý největší počet (rekord drží Martina Navrátilová). Během své kariéry vydělala na turnajích 1,3 milionu dolarů.[2]

Patřila k aktivistům, kteří na konci 60. let prosadili sjednocení amatérského a profesionálního tenisu (vznik tzv. „open éry“), k čemuž ji motivovalo i to, že sama pocházela z velmi chudých poměrů. Patřila též k bojovnicím za vyšší odměny ženským tenistkám, a tím pádem stála i u zrodu organizace WTA, která právě z tohoto boje vzešla.[3] V roce 1972 ji na Wimbledonu donutili převléknout se do bílého oblečení, když přišla na kurt v trikotu s purpurovým vzorem. Často později vtipkovala, že tento trikot se stal slavnějším než ona.[4]

Byla vzdálenou příbuznou slavného violoncellisty Pabla Casalse.[4] Její rodiče přišli do USA ze Salvadoru.

V roce 1996 byla uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy.[5]

Reference

  1. ↑ Rosie Casals. Billiejeankingcup.com [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ Rosie Casals. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Nikoho nepouštějte ven! Před 50 lety v horkém londýnském létě vznikla WTA. Livesport.cz [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Casals, Rosemary. Encyclopedia.com [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ Rosie Casals - International Tennis Hall of Fame. Tennisfame.com [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 

Zdroj