Rodobrana

Rodobrana
odznak Rodobrany
odznak Rodobrany
Zakladatel Vojtech Tuka
Vznik 1923
Zánik 1940
Typ polovojenská organizace
Mateřská organizace HSĽS
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodobrana byla polovojenská organizace Hlinkovy slovenské ľudové strany. V Československu působila v letech 19231929. Byla předchůdkyní pozdější Hlinkovy gardy. V rámci HG byla obnovena v letech 19381940 jako její elitní součást.

Historie

Původní Rodobrana (1923–1929)

Organizace vznikla v lednu 1923. Inspirátorem jejího vzniku a hlavním ideologem byl Vojtech Tuka,[1][2] oficiálně stál v čele Vojtech Hudec. Fungovala jako pořádková služba na shromážděních strany, ale byla používána také k zastrašování politických protivníků, někdy i s použitím násilí.[3] Rodobrana byla ovlivněná italským fašismem,[4] projevovaly se v ní protičeské[5] a protižidovské[6] tendence. Rychle se rozrůstala a její členové byli několikrát vyšetřováni československými státními orgány kvůli výtržnostem na stranických shromážděních. Tyto excesy, ale hlavně protičeské zaměření Rodobrany, byly důvodem k úřednímu zastavení její činnosti v srpnu 1923.[7] Do konce roku 1925 dál fungovala v ilegalitě.[8] V první polovině roku 1926 byla činnost Rodobrany obnovena, v létě začal vycházet stejnojmenný časopis. Počet členů dosáhl údajně 50[9] až 60[8] tisíc mužů. Po odsouzení Vojtecha Tuky k 15 letům vězení za špionáž ve prospěch Maďarska v roce 1929 byla činnost Rodobrany opět ukončena.[7][10]

Obnovená Rodobrana (1938–1940)

Po vzniku Hlinkovy gardy začali od podzimu 1938 bývalí členové Rodobrany se znovuvytvářením její struktury jako elitní součásti HG. Jejich záměrem bylo vytvořit slovenskou obdobu SS.[10] O vzniku Rodobrany jako samostatného oddělení rozhodl velitel HG v únoru 1939. V první polovině tohoto roku bylo započato s vytvářením vlastní zpravodajské služby Dôvernícka služba Rodobrany (DSR). Podle plánů rodobranců měla DSR fungovat jako samostatný bezpečnostní aparát a politická policie. K tomu však nedošlo kvůli silnému odporu Ústředny státní bezpečnosti (ÚŠB)[pozn. 1] a umírněného křídla HSĽS v čele s prezidentem Tisem. Tato část strany měla s vedoucími představiteli organizace dlouhotrvající spory, což nakonec způsobilo, že Rodobrana byla v červnu 1940 rozpuštěna a splynula s HG.[12] Po nástupu Alexandra Macha do funkce ministra vnitra se ale někteří bývalí rodobranci stali příslušníky ÚŠB.[13]

Odkazy

Poznámky

  1. Kvůli jejím amatérským metodám nazývali příslušníci ÚŠB Rodobranu „nickcarterovským spolkem“.[11]

Reference

  1. Sokolovič (2009), s. 24.
  2. Kárpáty (2005), s. 89.
  3. Sokolovič (2009), s. 25.
  4. Sokolovič (2009), s. 29.
  5. Sokolovič (2009), s. 27.
  6. Sokolovič (2009), s. 32.
  7. a b Sokolovič (2009), s. 33.
  8. a b Kárpáty (2005), s. 90.
  9. Sokolovič (2009), s. 33–34.
  10. a b Kárpáty (2005), s. 91.
  11. Medvecký (2006), s. 30.
  12. Kárpáty (2005), s. 100.
  13. Medvecký (2006), s. 33.

Literatura

  • KÁRPÁTY, Vojtech. Obnovenie Rodobrany a vývoj jej organizačnej struktúry v rokoch 1938–1940. In: Slovenská republika 1939–1945 očami mladých historikov IV. Banská Bystrica: Katedra histórie FHV UMB a Ústav vedy a výskumu UMB v Banskej Bystrici, 2005. Dostupné online. ISBN 80-8083-147-5. (slovensky)
  • MEDVECKÝ, Matej. Vznik Ústredne štátnej bezpečnosti. Pamäť národa. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2006, čís. 2. Dostupné online. (slovensky) 

Zdroj