Rochov

Rochov
Nádrž na návsi
Nádrž na návsi
Znak obce RochovVlajka obce Rochov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Litoměřice
Obec s rozšířenou působností Litoměřice
(správní obvod)
Okres Litoměřice
Kraj Ústecký
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°27′34″ s. š., 14°7′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 138 (2023)[1]
Rozloha 3,30 km²[2]
Katastrální území Rochov
Nadmořská výška 195 m n. m.
PSČ 413 01
Počet domů 58 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Rochov 63
413 01 Roudnice nad Labem
ou.rochov@tiscali.cz
Starostka Pavlína Landová
Oficiální web: www.rochov.cz
Rochov na mapě
Rochov
Rochov
Další údaje
Kód obce 565547
Kód části obce 140562
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rochov (německy Rochow) je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, přibližně osm kilometrů jižně od Litoměřic. Žije v ní 138[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o vsi Rochou pochází z roku 1219.[4] Dva zdejší statky daroval vladyka Troch na Brozanech pražskému klášteru svatého Tomáše na Malé Straně řádu augustiniánů.

Roku 1677 tyto dva statky s 26 obyvateli koupila od převora kláštera, za 800 kop po 60 fr. rýn. čítaných, Marie Magdalena Venceliová z Bochova, rozená Petráčková z Vokounštejna, vdova po královském apelačním rádci a doktoru práv Pavlu Venceliovi z Bochova, rodem Schwommschneider ze Svitav. Této rodině patřily od roku 1623 sousední Vrbičany a nedaleký Třebušín u Ploskovic, konfiskáty po Smilu Kaplíři ze Sulevic, který byl nejstarším z 27 popravených mužů roku 1621 na Staroměstském náměstí.

Po Marii Magdaleně Venceliové z Bochova dědila dcera Rosina Anna, provdaná za Františka Karla, rytíře Kressla z Kvalteberku. Jejich vnuk svobodný pán František Karel Kressl z Kvaltenberku v letech 1786–1789 vystavěl ve vrbičanský zámek. Po jeho smrti (1801) a smrti jeho manželky Josefy z rodu hrabat Straků z Nedabylic panství Třebušín a Vrbičany s Rochovem zdědil jejich prasynovec svobodný pán Fr. Saleský Karel z Puteani. Vrbičany držel do roku 1843 a Třebušín jeho vnučka Adéla, provdaná za svobodného pána Karla ze Skal a Velké Lhoty, až do roku 1906.[pozn. 1] Roku 1846 se stali vlastníky Vrbičan s Rochovem hrabata Herbersteinové, kteří je připojili ke statkům Libochovice a Budyně nad Ohří a alodiální statek změnili v roce 1899 za hraběte Johanna Josefa Herbersteina-Proskau (1854–1944) na fideikomis.

Většina polností byla první pozemkovou reformou v roce 1921 zabrána československým státem dle zákona č. 215/1919 Sb.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 231 284 300 283 322 336 298 231 177 199 152 132 105 113 153
Počet domů 50 49 49 51 63 60 63 65 53 51 48 54 56 55 58

Osobnosti

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Z genealogického hlediska je zajímavé, že k dnes žijícím potomkům rodu Venceliů z Bochova, Kresslů z Kvaltenberku či Puteani – po přeslici, náleží příslušníci mnohých významných šlechtických rodů: např. Kinských (větev na Chlumci nad Cidlinou), Silva-Tarouca, Nostitz-Rienecků, potomci Mořice z Lobkowicz (např. bývalý ministr obrany Michal Lobkowicz) a dále také současný vládnoucí lichtenštejnský kníže Hans Adam II. a jeho rodina. Jeden z potomků Venceliů z Bochova – Karel Evžen hr. Naipperg – pojal za manželku Andreu Habsburg-Lothringen, nejstarší vnučku posledního českého krále a císaře rakousko-uherského Karla I., blahoslaveného Karla z Domu habsburského. Z uvedeného svazku vzešlo pět dětí.

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 388, 399. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj