Rochet-Schneider

Rochet-Schneider
Emblém (1923)
Logo
Základní údaje
Právní forma société anonyme
Datum založení 1894
Datum zániku 1951
Zakladatelé Théodore Schneider
Édouard Rochet
Adresa sídla Lyon, Francie
Charakteristika firmy
Oblast činnosti automobilový průmysl a vehicle construction
Produkty automobil
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tovární štítek Rochet-Schneider z roku 1895
Rochet-Schneider (1918)

SA des Établissements Rochet-Schneider byl francouzský výrobce automobilů.[1][2][3]

Historie

Společnost, kterou založili Edouard Rochet a Théophile Schneider v Lyonu, původně vyráběla jízdní kola. Od roku 1894 začala s výrobou osobních automobilů. V letech 1895 až 1901 společnost vyrobila přibližně 240 vozů typu „Benz“. Automobily Rochet-Schneider od roku 1903 v licenci vyráběly firmy Florentia, FN, Martini a Nagant. Obchodním sloganem firmy Rochet-Schneider bylo heslo „síla, jednoduchost a tichý chod“.[4] Vozy Rochet-Schneider byly převážně určeny bohatým zákazníkům, měly masivní mosazné díly, vzory zdobené kožené čalounění, ručně opracované dřevěné díly a další „drahé“ součásti.

Firma osobní vozy od roku 1932 nevyráběla, produkce nákladních automobilů pokračovala až do roku 1951, kdy firmu převzala automobilka Berliet.

chronologicky
1889 – vznikla Société de Construction Vélocipédique du Rhône, zakladateli byli Edouard Rochet a Théodore Schneider. Vyráběla byla jízdní kola.
1892 – transformace na Société Lyonnaise de Construction Vélocipédique et Automobile Rochet & Schneider.
1896 – výroba prvního automobilu.
1901 – na pařížském autosalonu byla představena široká nabídka vozů
1905 – po prodeji lyonské továrny za 4,5 milionu franků v předchozím roce vznikla Rochet and Schneider Limited[5], sídlo společnosti bylo v Londýně, produkce probíhala v Lyonu. Vyráběno bylo kolem 250 automobilů ročně. Koncem roku 1907 skončila firma v likvidaci.
1909 – založení akciové společnosti Société anonyme des établissements Rochet-Schneider, odchod Théodore Schneidera.
1909 – založení dceřiné firmy Société du carburateur Zénith, mateřská firma vlastnila 88 % akcií.[6]
1913 – francouzský prezident Raymond Poincaré pořídil jako „služební“ vůz „torpédo“ Rochet-Schneider, jeho dalším oficiálním vozem byl Panhard 20HP.[7].
1926 – na 20. pařížském autosalonu 26. října bylo představeno pět modelů firmy.[8]
1931 – konec výroby osobních automobilů.
1951 – konec výroby těžkých nákladních automobilů.
1959 – společnost se stala filiálkou firmy Berliet.
1968 – ukončení všech aktivit v Lyonu.

Vozidla

První modely byly osazovány jednoválcovými motory, celkově byly velmi podobné tehdejším automobilům německé firmy Benz. Od roku 1901 byly vyráběny modely 8 CV s dvouválci a 12 CV se čtyřválcovými motory, které byly stejně jako ve vozech Panhard & Levassor (Système Panhard) umístěny vpředu.

Později začala firma vyrábět vozy vlastní konstrukce. V roce 1903 byl na trh uveden typ 20/22 CV. V roce 1906 vznikl model 18 CV s motorem o objemu 4400 cm³. Od roku 1907 byly vyráběny vozy se šestiválcovými motory o objemu 10 900 cm³. V roce 1911 nabízela firma kromě jiných i vozy osazené čtyřválci s objemem 4800 cm³ a šestiválcem o objemu 5500 cm³. V roce 1914 si zákazníci mohli vybrat z vozů se čtyř a šestiválcovými motory. V Rakousko-Uhersku vozy značky prodávala například ústecká firma Rösler & Jauernig.

Během první světové války přešel Rochet-Schneider na válečnou výrobu; byla vyráběna nákladní vozidla. Francouzská armáda na základě své objednávky odebrala 1500 vozidel. Po válce byly vyráběny typy 12 CV, 18 CV a 30 CV. V roce 1929 byly v nabídce čtyři modely se čtyř a šestiválcovými motory. Od poloviny dvacátých let 20. století společnost kladla stále větší důraz na užitková vozidla, ačkoli vyráběla a prodávala i osobní automobily. Na 25. pařížském autosalonu v říjnu 1931[9] byl posledním představeným impozantní vůz Rochet-Schneider 26CV s velkým šestiválcovým motorem s rozvodem OHV o objemu přibližně 5 litrů s dvojitým zapalováním a brzdami s posilovačem.[10][9]

Více než dvě desítky dochovaných vozidel značky vystavuje několik, převážně francouzských sbírek.

  • Rochet-Schneider (1898)

    Rochet-Schneider (1898)

  • Rochet-Schneider (1899)

    Rochet-Schneider (1899)

  • Rochet-Schneider (1909)

    Rochet-Schneider (1909)

  • Rochet-Schneider 10000 (1912), sbírka Schlumpf

    Rochet-Schneider 10000 (1912), sbírka Schlumpf

  • Rochet-Schneider Typ 14/18 (1925), Cité de l’Automobile – Musée National – Collection Schlumpf v Mylhúzách

    Rochet-Schneider Typ 14/18 (1925), Cité de l’Automobile – Musée National – Collection Schlumpf v Mylhúzách

  • Rochet-Schneider 16500 (1924)

    Rochet-Schneider 16500 (1924)

  • Rochet-Schneider 20000 (1924)

    Rochet-Schneider 20000 (1924)

  • Užitkový vůz pro dopravu vína (1912)

    Užitkový vůz pro dopravu vína (1912)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Linz, Schrader: Die Internationale Automobil-Enzyklopädie.
  2. ↑ Georgano: The Beaulieu Encyclopedia of the Automobile.
  3. ↑ Georgano: Autos. Encyclopédie complète. 1885 à nos jours.
  4. ↑ Merlos, Josep Lluís «Els cotxes de línia dels nostres besavis». Diari Ara, 2014-07-06
  5. ↑ https://books.google.fr/books?id=rRzniobv4oIC&pg=PA71&dq=Rochet+Schneider+limited&hl=fr&ei=daPXTdKUD4Ww8gPM64iEBQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&ved=0CDQQ6AEwAA#v=onepage&q=Rochet%20Schneider%20limited&f=false
  6. ↑ Histoire de Rochet Schneider au début du 20. siècle, Auto-pedia.fr, 2012-03-7
  7. ↑ Jacques Santamaria, Patrice Duhamel, L'Élysée : Histoire, secrets, mystères, Éditions Plon, 2012, p. 89.
  8. ↑ Automobilia. Toutes les voitures françaises 1927 (salon [Oct] 1926). Paris: Histoire & collections, 2006, s. 77. (anglicky) 
  9. ↑ a b Automobilia. Toutes les voitures françaises 1932 (salon [Oct] 1931). Paris: Histoire & collections, Publication year: 2002, s. 78: (Bellu uvádí, že objem R-P 26CV byl 4,5 litru, ale Georgano 5,4 litru). (anglicky) 
  10. ↑ GEORGANO, Nick. The Complete Encyclopaedia of Motorcars 1885-1968. London: George Rainbird Ltd for Ebury Press Limited, 1968. S. 484. (anglicky) 

Literatura

  • Harald Linz, Halwart Schrader: Die Internationale Automobil-Enzyklopädie. United Soft Media Verlag, München 2008, ISBN 978-3-8032-9876-8.
  • (anglicky) George Nick Georgano (šéfredaktor): The Beaulieu Encyclopedia of the Automobile. Volume 3: P–Z. Fitzroy Dearborn Publishers, Chicago 2001, ISBN 1-57958-293-1.
  • (francouzsky) George Nick Georgano: Autos. Encyclopédie complète. 1885 à nos jours. Courtille, Paris 1975.

Související články

Externí odkazy

Zdroj