Robert Hildprandt

Robert Hildprandt
Poslanec rakouské Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1872[pozn. 1]
Panovník František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1867
Panovník František Josef I.
Ve funkci:
1870 – 1872
Panovník František Josef I.
Ve funkci:
1883 – 1889
Panovník František Josef I.
Doživotní člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
15. září 1885[1] – 30. března 1889
Panovník František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství Strana konz. velkostatku
Narození 13. června 1824
Blatná
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 30. března 1889 (ve věku 64 let)
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Bezdědovice
Titul Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán baron
Choť (1857) Augusta Haugwitzová (1835–1919)
Rodiče Ferdinand Hildprandt (1797–1845) a Karolina Nostitz-Rieneck (1802–1882)
Děti 1. Karolina, provd. von Blumenthal (1858–1938)
2. Marie Bertha, provd. von Koller (1860–1914)
3. Ferdinand Karel (1863–1936)
Příbuzní sestra: Frederika Hildprandtová (1823–1847)
bratr: Otto Hildprandt (1827–1841)
děd: Bedřich Jan Nostic-Rieneck (1762–1819)
strýc: Hugo Nostic-Rieneck (1814–1884)
děd: František de Paula Hildprandt (1771–1843)
praděd: František Antonín Nostic-Rieneck (1725–1794)
Profese agronom a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Robert svobodný pán Hildprandt z Ottenhausenu (německy Robert Hildprandt Freiherr von und zu Ottenhausen; 13. června 1824 Blatná[2] – 30. března 1889 Praha-Nové Město[3]), byl rakouský a český šlechtic z rodu Hildprandtů z Ottenhausenu a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Patřily mu statky Blatná a Škvořetice. Od mládí se zajímal o zemědělské hospodaření, podnikl četné studijní cesty do zahraničí.[4] Roku 1849 převzal po smrti obou rodičů správu panství. Působil jako velkostatkář v Blatné, kde se roku 1877 stal členem okresního výboru.[5] Působil dlouhodobě jako okresní starosta v Blatné.[4] Do funkce byl zvolen roku 1865. Po opětovném zvolení roku 1869 nebyl ovšem ve funkci potvrzen císařem. Do funkce se vrátil v letech 1880–1888.[6] Byl prezidentem hospodářského spolku Píseckého kraje a členem správní rady České banky dobytek vzájemně pojišťující. V roce 1879 se stal členem zemské zemědělské rady.[5] V jejím výboru zasedal až do své smrti. Zasazoval se o zvýšení kvality hospodářských škol v Čechách. Spoluzakládal hospodářskou školu v Písku. Byl dlouholetým členem Vlastenecké hospodářské společnosti pro království České.[4] Zastával funkci ředitele Hypoteční banky v Praze.[6]

Od mládí byl veřejně a politiky aktivní. Již v roce 1848 se svým postojem k českému státnímu právu dostal do pozornosti Karla Havlíčka Borovského.[4] Účastnil se Slovanského sjezdu v Praze. Bojoval na barikádách a po porážce povstání se uchýlil zpět do Blatné.[6]

V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[7] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[8] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883.[9] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program. Náležel mezi její hlavní politiky.[4]

Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý.[10] Od roku 1885[6][11] byl doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[4] Zemřel po delší chorobě v březnu 1889 na ochrnutí plic.[4]

Rodina

V lednu roku 1857 se v Náměšti nad Oslavou oženil s hraběnkou Augustou Haugvicovou z Malé Obiše (1835–1919). Z manželství vzešly tři děti:[8]

  • 1. Karolina (23. 7. 1858 Roztoky – 23. 12. 1938 Drážďany)[8]
    • ⚭ 1878 hrabě Werner von Blumenthal (23. 9. 1847 Janiewice – 9. 4. 1928 Drážďany)[7]
  • 2. Marie Bertha (9. 12. 1860 Blatná – 31. 10. 1914 Vídeň)[8]
    • ⚭ 1883 svobodný pán August von Koller (4. 11. 1856 Wels – 23. 10. 1908 Vídeň)[12]
  • 3. Ferdinand Karel (23. 3. 1863 Blatná – 12. 1. 1936 tamtéž)[8]
    • ⚭ 1892 hraběnka Josefina z Thun-Hohensteinu (14. 3. 1872 Český Dub – 9. 6. 1939 Blatná)[13]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Fakticky se práci Říšské rady nepodílel.

Reference

  1. ↑ Hildprandt, Robert Freiherr von und zu Ottenhausen [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Blatná
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  4. ↑ a b c d e f g Robert baron Hildprandt. Národní politika. Březen 1889, roč. 7, čís. 89, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 101. 
  6. ↑ a b c d Rodopisná revue 2009, Památky téměř zapomenuté [online]. rodopisna-revue [cit. 2015-04-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  8. ↑ a b c d e http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  9. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  10. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  11. ↑ Národní listy, 20. 9. 1885.
  12. ↑ https://www.patricus.info/Rodokmeny/Hildprandt.txt
  13. ↑ Gräfin Josephine (Juža) Hildeprandt von und zu Ottenhausen. geni_family_tree [online]. 1872-03-14 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj