Robert Bartoň

pplk. Robert Bartoň
Jiná jména pův. Robert Oesterreicher
Narození 4. července 1919
Hostinné
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 7. července 1997 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Národnost českožidovská
Povolání palubní radiotelegrafista, střelec
Zaměstnavatel Royal Air Force
Rodiče Oskar Oesterreicher, Marie Irma Putzker
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pplk. Robert Bartoň (původním jménem Robert Oesterreicher, 4. července 1919 Hostinné – 7. července 1997 Praha) byl radiotelegrafista 311. československé bombardovací perutě RAF.

Život

Před druhou světovou válkou

Robert Oesterreicher se narodil 4. července 1919 v Hostinném v židovské rodině továrníka Oskara Oesterreichera a Marie Irmy, rozené Putzker. V rodném městě vychodil obecnou školu, vystudoval reálné gymnázium v Trutnově a na další studia odcestoval Velké Británie, kde absolvoval dva semestry technické vysoké školy.

Druhá světová válka

Po vypuknutí druhé světové války Robert Bartoň studia přerušil a pracoval v severním Skotsku v průmyslovém podniku. Přihlásil se do československé zahraniční armády, prezentován byl 21. března 1941 u náhradního tělesa v Royal Leamington Spa. Zařazen byl k nejprve k pěchotě, dne 5. října 1942 pak přeřazen k letectvu. Vstoupil do Royal Air Force, v prosinci 1942 byl zařazen k 311. československé bombardovací peruti v Talbenny a v lednu 1943 přeřazen k 310. československé stíhací peruti v Exeteru, kde nadále sloužil. V roce 1944 absolvoval radiotelegrafický a střelecký výcvik, poté odletěl do Nassau, kde prodělal výcvik člena letecké posádky. Ten ukončil 17. února 1945. Dne 23. března 1945 byl opět zařazen k 311. peruti a do konce války se účastnil protiponorkových hlídkových letů. Dne 5. května 1945 byl členem posádky pod velením Jindřicha Beneše stroje Consolidated B-24 Liberator MK VI "L" (K6861), která pravděpodobně potopila německou ponorku U 3523.

Po druhé světové válce

Robert Bartoň se vrátil do Československa 12. srpna 1945. Dne 9. ledna 1946 odešel do zálohy a nastoupil zaměstnání jako telegrafista u Britské tiskové služby. Od ledna 1948 pak pracoval v československé zahraničním obchodu v Praze konkrétně v exportním oddělení Škody Plzeň, z tohoto zaměstnání byl ale nucen z rozhodnutí komunistické moci v roce 1957 odejít. Do roku 1964 pracoval jako dělník, poté ve Výzkumném ústavu pro elektroniku v lékařství v Praze. Plně rehabilitován a povýšen na podplukovníka byl v roce 1990. Zemřel 7. července 1997 v Praze.

Rodina

Rodina Roberta Bartoně byla za druhé světové války těžce postižena holokaustem. Jeho rodiče byli v březnu 1942 deportováni do Terezína, otec Oskar Oesterreicher 6. dubna zemřel[1], matka Marie Irma se dožila konce války[2]. V Terezíně zemřel i jeho děd JUDr. Emil Putzker[3] a babička Emma Putzker[4], strýc JUDr. Fritz Putzker zahynul po deportaci v Rize.[5] Zahynuli i další jeho příbuzní

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ Oskar Oesterreicher v Encyklopedii dějin města Brna
  2. ↑ Marie Irma Oesterreicher v Encyklopedii dějin města Brna
  3. ↑ Emil Putzker v Encyklopedii dějin města Brna
  4. ↑ Emma Putzker v Encyklopedii dějin města Brna
  5. ↑ Fritz Putzker v Encyklopedii dějin města Brna

Externí odkazy

Zdroj