Je-li reálná řada
neabsolutně konvergentní, pak ke každému
existuje přerovnání
takové, že
. Rovněž existuje oscilující přerovnání
této řady.
Důkaz
- Nejprve si uvědomme, že platí
, kde
značí kladnou část čísla
, tedy
,
značí zápornou část tohoto čísla:
. Je tedy
a
. To znamená, že původní řada musí obsahovat nekonečně mnoho kladných a nekonečně mnoho záporných členů, tedy je mohu stále vybírat a nikdy nedojdou.
- Je-li
, pak přeskočím následující krok.
- Najdu takové přirozené číslo
, pro které platí
. Tento součet označím
. Všimnu si, že jsem vlastně pouze sečetl všechny kladné členy této řady až do indexu
.
- Nyní najdu další přirozené číslo
takové, aby
. Tento součet označím
a pokračuji předchozím krokem. Protože je původní řada konvergentní, budou se součty
a
postupně blížit k požadovanému
.
Související články
Literatura
- Rektorys, K. a spol.: Přehled užité matematiky I.. Prometheus, Praha, 2003, 7. vydání. ISBN 80-7196-179-5
- Derbyshire John : Posedlost prvočísly. Galileo, Praha, 2007, 1. vydání. ISBN 978-80-200-1479-5
- Křížek Michal, Sommer Lawrence, Šolcová Alena : Kouzlo čísel. Galileo, Praha, 2011, 2. vydání. ISBN 978-80-200-1996-7
Zdroj
Poslední aktualizace obsahu: 2024-08-08 03:48:22
Zdroj: Wikipedia (autoři článku Riemannova věta)
Licence textu: CC-BY-SA-3.0 Unported
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.