Rišon le-Cijon

Rišon le-Cijon
ראשון לציון
Velká synagoga v Rišon le-Cijon
Velká synagoga v Rišon le-Cijon
Rišon le-Cijon – znak
znak
Rišon le-Cijon – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 31°58′ s. š., 34°48′ v. d.
Nadmořská výška 40 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Centrální
Rišon le-Cijon
Rišon le-Cijon
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 58,704 km²[1]
Počet obyvatel 249 860 (2017)
Hustota zalidnění 4 256,3 obyv./km²
Správa
Starosta Raz Kinstlich (רז קינסטליך)
Vznik 1882
Oficiální web www.rishonlezion.muni.il
PSČ 75001–75199
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rišon le-Cijon (hebrejsky zvuk ראשון לציון, doslova První k Sijónu, v oficiálním přepisu do angličtiny Rishon LeZiyyon[2], přepisováno též Rishon LeZion nebo Rishon LeTzion, neformálně nazýván jen Rišon) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. K roku 2013 žilo ve městě 240 700 obyvatel[3] a šlo tak o čtvrté nejlidnatější město v Izraeli.

Etymologie

Rišon le-Cijon na archivním snímku z roku 1937
Fontána a park v centru města
Zástavba v Rišon le-Cijon a památník holokaustu

Název města je odvozen z biblického verše: Já první zvěstuji Sijónu: „Hle, už tu jsou!“ a Jeruzalému dám toho, jenž nese radostnou zvěst (Iz 41,27).[4] Jméno tak odkazuje na fakt, že Rišon le-Cijon byl jedním z prvních novodobých sídel Židů ve Svaté zemi.[5]

Dějiny

Rišon le-Cijon byl založen 31. července 1882[2] židovskými emigranty z Charkova (tehdy součástí Ruského impéria), jako druhá z novodobých židovských osad v dnešním Izraeli (po Petach Tikva). První osadníci měli četné potíže: půda byla písčitá, voda vzácná a oni sami neměli zkušenosti se zemědělstvím. 23. února 1883 se osadnickému předvoji podařilo narazit na vodní pramen, čímž se otevřela možnost pro intenzivní zemědělskou kolonizaci. Osada se začala rozvíjet až díky podpoře barona Edmonda Rothschilda, významným odvětvím se stalo vinařství. Roku 1886 byla otevřena první hebrejská škola, roku 1898 první hebrejská mateřská škola. V roce 1900 měla osada 526 obyvatel, o půlstoletí později v roce 1948 10 000. Od roku 1922 měla status místní rady (malého samosprávného města).[5]

Po vyhlášení nezávislosti státu Izrael začal prudký rozvoj města, v dnešní době slouží především jako obytná oblast pro lidi pracující v Tel Avivu. 18. srpna 1950 byl povýšen na město.[5] Jedním z tradičních odvětví místní ekonomiky je dodnes vinařství, své sídlo zde má největší izraelská vinařská společnost Carmel. Město má vlastní průmyslovou zónu, důležité jsou také finanční služby a obchod. Nachází se zde mnoho památek na první novodobé židovské osadníky: Stará studna, Velká synagoga, první hebrejská škola aj. Každoročně se zde pořádá festival vína, nachází se zde také jedno z největších kulturních center: Hejchal ha-Tarbut. Východně od města se rozkládá průmyslová zóna Crifin a Nemocnice Asaf ha-Rofe.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 40 metrů v jižní části aglomerace Guš Dan, jižně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině.

Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 4, dálnici číslo 20 a dálnici číslo 44. Na jihu města se s nimi kříží nová dálniční komunikace silnice číslo 431. K jihu z města vybíhá ještě dálnici číslo 42.

Město se počátkem 21. století dočkalo i vlakového spojení. Prochází tudy krátká železniční trať Tel Aviv-Rišon le-Cijon, na níž se nalézá železniční stanice Rišon le-Cijon ha-Rišonim. Výhledově má být protažena k západu. Od roku 2011 pak přibylo další vlakové spojení, když byla postavena železniční trať Tel Aviv – Bnej Darom sledující těleso dálnice číslo 20, na níž se nachází železniční stanice Rišon le-Cijon Moše Dajan.[6]

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 213 300 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 228 100 osob).[2]

Jde o obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 240 700 lidí.[3] Po Jeruzalému, Tel Avivu a Haifě jde o čtvrté nejlidnatější město Izraele.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


Rok Obyvatelé
1948 10 433
1949 15 000
1950 18 000
1951 20 000
1952 20 500
1953 20 500
1954 21 000
1955 21 500
1956 22 600
1957 24 100
1958 25 300
1959 26 600
Rok Obyvatelé
1960 27 300
1961 28 500
1962 30 000
1963 32 100
1964 33 900
1965 36 500
1966 38 400
1967 40 000
1968 42 000
1969 44 100
1970 46 500
1971 50 400
Rok Obyvatelé
1972 51 900
1973 58 600
1974 63 800
1975 68 300
1976 73 500
1977 79 100
1978 83 800
1979 87 800
1980 92 000
1981 95 500
1982 100 500
1983 102 200
Rok Obyvatelé
1984 109 600
1985 112 300
1986 116 500
1987 122 300
1988 123 800
1989 129 400
1990 139 500
1991 145 600
1992 150 400
1993 154 300
1994 160 200
1995 165 194
Rok Obyvatelé
1996 169 503
1997 178 125
1998 188 194
1999 197 700
2000 202 209
2001 207 873
2002 211 600
2003 214 600
2004 217 400
2005 219 500
2006 222 000
2007 224 300
Rok Obyvatelé
2008 226 800
2009 228 200
2010 231 000
2011 232 400
2012 235 100
2013 237 600
2014 240 700
2015 244 000
2016 247 300
2017 249 900
2018 251 700
2022 258 535

Partnerská města

Během války v Zálivu v roce 1991 navštívil Rišon le-Cijon překvapivě starosta Münsteru. Svojí nenadálou návštěvu zdůvodnil slovy, že „nemůže doma v klidu sedět, zatímco na jeho partnerské město dopadají rakety.“[8] Po dobu války pak žil v domě tehdejšího starosty Me'ira Nicana a doprovázel ho na místa zasažená iráckými Scudy.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rishon LeZion na anglické Wikipedii.

  1. ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. ↑ a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  3. ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  4. ↑ Iz 41, 27 (Kral, ČEP)
  5. ↑ a b c Rishon LeZiyyon (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ קו הרכבת תל אביב – ראשל"צ מערב [online]. Izraelské dráhy [cit. 2011-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-13. (hebrejsky) 
  7. ↑ a b Lublin's Partner and Friend Cities: Rishon LeZion [online]. The Municipality of Lublin City [cit. 2011-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  8. ↑ a b c GILAD, Moshe. Choose your family [online]. Haaretz, 2007-09-06 [cit. 2011-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj