Raspenava

Raspenava
	Raspenava
	znak
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Frýdlant
Obec s rozšířenou působností	Frýdlant; (správní obvod)
Okres	Liberec
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°54′15″ s. š., 15°6′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 840 (2023)
Rozloha	41,22 km²
Katastrální území	Raspenava
Nadmořská výška	331 m n. m.
PSČ	463 61
Počet ulic	26 (2022)
Počet domů	768 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	MÚ Raspenava; Fučíkova 421; 463 61 Raspenava ; mesto.raspenava@raspenava.cz
Starosta	Josef Málek
	Oficiální web: www.raspenava.cz
	Raspenava
Další údaje
Kód obce	564371
Kód části obce	139441
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Raspenava (německy Raspenau) se nachází ve Frýdlantském výběžku na severu Česka, v okrese Liberec. Rozkládá se ve Frýdlantské pahorkatině, tvořící severozápadní podhůří Jizerských hor, přibližně 3 až 6 km jihovýchodně od Frýdlantu. Městem protékají říčka Smědá, Lomnice, Sloupský potok, Libverdský potok, Pekelský potok a Holubí potok. Nadmořská výška katastru se pohybuje od 320 do 800 m. Název města znamená „ves na Raspově nivě“ a je odvozen od původního německého rytířského jména.

Ve městě žije přibližně 2 800^[1] obyvatel a je tu mateřská a základní škola.

Na hřbitově je novogotická rodinná hrobka podnikatele Gustava Richtera, jejímž autorem je architekt Franz Neumann.^[4]

Historie

Obec je prvně doložena roku 1346.^[5] Když se roku 1962 sloučila s obcemi Luh a Lužec, byla u této příležitosti povýšena na město.^[5] Rada městského národního výboru se na svém zasedání konaném 28. ledna 1975 rozhodla za znak města používat štít s vyobrazením hradební zdi se třemi věžemi, které symbolizují tři původní obce, jejichž spojením město vzniklo.^[5] Následujícího roku schválilo podobu znaku plénum městského národního výboru na zasedání konaném 24. srpna 1976.^[5]

Přesné datum založení obce je neznámé, první zmínka o ní však je z roku 1343 a první osadníci pocházeli patrně z Lužice. Původní obec se rozkládala pouze na levém břehu Smědé a snad pro odlišení od sousedních obcí na břehu pravém nesla jméno Wildenau (Divoká niva). Těmito obcemi byly Luh (Mildenau – mírná niva) a Lužec (Mildeneichen – nivička). Společně s osadou Peklo, která nesla od roku 1784 úřední název Karolinino Údolí (Karolinthal) na počest manželky majitele panství Karoliny J. Clam-Gallasové, byly tyto obce roku 1962 spojeny v město Raspenava.

Obec měla původně zemědělský charakter, později se zde rozvinul také průmysl zpracování nerostných surovin. Od roku 1512 stál na soutoku Smědé a Sloupského potoka hamr a železárna zpracovávající místní i dováženou rudu. Na Vápenném vrchu byla také vápenka.

Dne 7. srpna 2010 byla velká část obce zasažena a ochromena bleskovými povodněmi, kdy se při nich rozvodnila řeka Smědá společně se Sloupským potokem.

Městský znak

Na znaku se v červeném štítě do jeho poloviny nachází stříbrná hradební zeď z kvádrů, která je zakončena deseti stínkami cimbuří. Ve střední části je polokruhově zaklenutá brána, která má zavřená zlatá vrata. Nad zdí jsou patrné tři široké věže z kvádrů stříbrné barvy, přičemž prostřední z nich převyšuje zbylé dvě krajní a je zakončena římsou s plochou zlatou kupolovitou střechou. Obě boční věže jsou na svých vrcholech zakončeny třemi stínkami.^[5]

Doprava

Městem prochází železniční trať z Liberce do Frýdlantu a začíná v něm lokální trať vedoucí údolím Smědé; na území Raspenavy má kromě výchozí stanice Raspenava ještě zastávky Luh pod Smrkem a Lužec pod Smrkem, pokračuje přes Hejnice do zastávky Bílý Potok pod Smrkem. S těmito obcemi (a samozřejmě také Libercem a Frýdlantem) má Raspenava také spojení silniční.

Pamětihodnosti

Přírodní park Peklo
Chlum (495 m n. m.) – na severním okraji raspenavského katastru je znělcová kupa, na které bývalo nejvýznamnější prehistorické sídliště Frýdlantska.
Skála Zvon (550 m n. m.) – patrně nejznámější jizerskohorská skála v národní přírodní rezervaci Poledník. Na jejím vrcholu stanuli poprvé lidé 26. června 1921. Výstup „Českou spárou“ byl ve své době považovaný za nejobtížnější v celých Jizerských horách (klasifikován je jako VIc).
Kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1906-1907
Zděný holubník
Smírčí kříž s mečem a dvěma kříži.^[6]
U zabitého mládence – pomníček na místě vraždy kovářského učně r. 1825
Vila malíře Wenzla Franze Jägera (čp. 585), z roku 1899 od vídeňských architektů Franze von Krausse a Josefa Tölka - první secesní stavba v Libereckém kraji.

Ochrana přírody

NPR Jizerskohorské bučiny (vč. bývalých NPR Poledník a NPR Stržový vrch)
PP Hadí kopec
PP Vápenný vrch
Památné stromy:
- Buk Na Hrázi
- Buk Na Kopečku
- Buk u křížku na Pekelském vrchu - Sluneční buk
- Čapkův dub pod Chlumem
- Dub letní v Luhu
- Linda v Raspenavě
- Filipova lípa
- Lužecký klen

Významné osobnosti

Josef Herbig (1837–1910), zemědělec a politik německé národnosti
Wenzel Franz Jäger (1861-1928), také Franz Wilhelm Jäger - malíř a učitel německé národnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ MIKULIČKA, Jan. Poslední pokus dohnat svět. Před 120 lety postavili ve Frýdlantu radnici. iDNES.cz [online]. 2016-09-09 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ČAREK, Jiří. Městské znaky v českých zemích. Ilustrace Stanislav Valášek. 1. vyd. Praha: Academia, 1985. 451 s. Heslo Raspenava, o. Liberec (MěstNV), s. 331.
↑ Toulavá kamera 1, str. 79, ISBN 80-7316-228-8