Ramsarská úmluva

Ramsarská úmluva
Ramsarská úmluva
	Logo Ramsarské úmluvy
Data
Vypracováno	30. listopad – 12. prosinec 2015
Podepsáno	2. února 1971
Místo podepsání	Rámsar, Írán
V platnosti od	21. prosince 1975
Podmínky účinnosti	podepsání 7 zeměmi
Strany
Podepsané země	169
Obsah
Jazyk	angličtina; francouzština; španělština
Depozitář	Generální ředitel UNESCO
Web	www.ramsar.org

Ramsarská úmluva, celým názvem Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (francouzsky Convention de Ramsar, anglicky The Ramsar Convention on Wetlands), je smlouva, která byla uzavřena 2. února roku 1971 v Rámsaru v Íránu. Slouží k ochraně mokřadů, které jsou mezinárodně významné pro ochranu ptactva. Mokřadům, kterých se smlouva týká, se říká ramsarské.

Mokřady na Zemi

Smlouva – úmluva zavazuje členské země vyhlásit na svém území alespoň jeden mokřad, který lze zařadit do mezinárodního seznamu mokřadů a také mu věnovat dostatečnou míru ochrany.^[1]^[2] V roce 2012 tento dokument podepsalo 160 států světa. Den 2. únor (den založení) je připomínán jako Světový den mokřadů.

Ramsarskými mokřady se v současnosti označuje 1801 mokřadů s celkovou rozlohou okolo 1 630 000 km². Nejvíce – 166 – jich je ve Spojeném království. Státem s největší celkovou rozlohou ramsarských mokřadů je Kanada, kde mají dohromady 130 000 km², přičemž skoro polovinu tvoří na samém severu záliv královny Maud s rozlohou 62 800 km².

Úmluva upřesňuje ochranu území z hledisek botanických, ekologických, zoologických a hydrologických. Vody na území mokřadů mohou být trvalé či dočasné, přirozené i umělé, stojaté i tekoucí, sladké i mořské slané a to s maximální hloubkou 6 metrů.^[3]

Úmluva v České republice

Po vzniku samostatné České republiky byl ustaven v roce 1993 Český ramsarský výbor. Zákon o přistoupení k celosvětové Ramsarské úmluvě přijala Česká a Slovenská Federativní republika 2. února 1990. Na území České republiky je vyhlášeno 14 významných mokřadů, první jsou ještě z období Československa.

V roce 1990

RS1: Šumavská rašeliniště – 10 225 ha^[4]
RS2: Třeboňské rybníky – 10 165 ha
RS3: Novozámecký a Břehyňský rybník – 923 ha^[5]
RS4: Lednické rybníky – 650 ha

V roce 1993

RS5: Litovelské Pomoraví – 5122 ha
RS6: Poodří – 5450 ha
RS7: Krkonošská rašeliniště – 230 ha
RS8: Třeboňská rašeliniště – 1100 ha
RS9: Mokřady dolního Podyjí – 11525 ha

V roce 1997

RS10: Mokřady Liběchovky a Pšovky – 350 ha

V roce 2004

RS11: Podzemní Punkva – 1571 ha

V roce 2006

RS12: Krušnohorská rašeliniště – 11224 ha

V roce 2012

RS13: Horní Jizera – 2303 ha
RS14: Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa – 3223 ha

V odborném českém tisku je pojem Ramsarská úmluva označován zkratkou RAMSAR.^[6]

Odkazy

Reference

↑ ŠPIČKOVÁ, Petra. Ochránci mokřadů nesouhlasí s přípravou stavby kanálu na Odře. ČT24 [online]. 2020-11-23 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
↑ Český ramsarský výbor nesouhlasí s přípravou stavby kanálu. Ekolist.cz [online]. 2020-11-23 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
↑ MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 21.
↑ Implementace Ramsarské úmluvy v ČR [online]. [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
↑ Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 80, 88.
↑ HONCŮ, Miroslav. Sborník Bezděz 2005. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2005, s. 177. ISSN 1211-9172.