Rakov (Bernartice)

Rakov
	Dům ve vsi
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Bernartice
Okres	Písek
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°20′28″ s. š., 14°21′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	27 (2021)
Katastrální území	Rakov u Svatkovic (1,65 km²)
PSČ	398 43
Počet domů	30 (2021)
	Rakov
Další údaje
Kód části obce	160067
Kód k. ú.	760064
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rakov je malá vesnice, část městyse Bernartice v okrese Písek. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Bernartic. Rakov leží v katastrálním území Rakov u Svatkovic o rozloze 1,65 km².^[3]

Název

Dřívější používaný název byl Rákov.^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1387.^[5] Ve 14. století patřil Rakov k podolskému majetku vladyků z Ratají. Po koupi podolského majetku (1440–1445) Janem Bechyně z Lažan byla ves připojena k bernartickým statkům. Roku 1477 při dědickém dělení majetku připadl Rakov společně s Podolím, s Borovany a s polovinou Bernartic Burianovi z Lažan a Bechyně. Mezi další majitele patří Jiřík Bechyně z Lažan, v roce 1553 Adam Bechyně z Lažan. Zmínky o rodu Bechyňů z Lažan pokračují až do 9. února 1623, kdy vnuk Adama Bechyně Oldřich Bechyně z Lažan prodal před konfiskací část svého majetku jezuitské koleji svatého Klimenta na Starém městě pražském. Další osudy Rakova byly totožné s osudem nedalekých Bernartic.^[4]

Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1898.^[4]

Školou patřil Rakov do Slabčic. Farní úřad, lékař, pošta a četnictvo byly v Bernarticích.^[4]

V roce 1869 a v letech 1961–1979 byla vesnice součástí obce Svatkovice, v letech 1880–1950 samostatnou obcí a od 1. ledna 1980 se vesnice stala součástí městyse Bernartice.^[6]

Obyvatelstvo

V roce 1930 zde bylo třicet popisných čísel a 141 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[7]^[8]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	160	194	182	150	179	166	141	118	144	107	75	59	50	35	27
Počet domů	26	29	31	30	30	30	30	30	33	31	26	24	30	30	30

Památky

Výklenková kaple se nachází za kaplí Anděla Strážného ve vesnici.^[9]

Kaple na návsi je zasvěcena Andělu Strážnému a pochází z roku 1895. Nad vchodem do kaple je tento nápis: Anděle Boží strážce můj! Rač mě řiď a napravuj.^[10]
Rodný dům spisovatele Karla Kálala je čp. 1. Na domě byla ještě za jeho života 25. 5. 1930 odhalena bronzová pamětní deska. Na desce je tento nápis: Zde se narodil Karel Kálal, spisovatel, 9. 1. 1860.^[4]

Rodáci

V domě čp. 1 se narodil 9. ledna 1860 Karel Kálal, učitel a spisovatel.^[4]

Galerie

Kaple na návsi zasvěcená Andělu Strážnému
Výklenková kaple
Rodný dům K. Kálala

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Dostupné online.
↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 209.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 224.
↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 62. [dále jen Hladký].
↑ "Hladký", Kapličky, boží muka, str. 102.