Rafik Hariri

Rafík Harírí
Předseda vlády Libanonu
Ve funkci:
23. října 2000 – 21. října 2004
Prezident Émile Lahoud
Předchůdce Selim Hoss
Nástupce Omar Karámí
Ve funkci:
31. ledna 1992 – 2. prosinec 1998
Prezident Elias Hrawi
Émile Lahoud
Předchůdce Rašíd Solh
Nástupce Selim Hoss
Stranická příslušnost
Členství Hnutí budoucnosti

Narození 1. listopadu 1944
Sidón
Úmrtí 14. února 2005 (ve věku 60 let)
Bejrút, LibanonLibanon Libanon
Příčina úmrtí atentát
Místo pohřbení Bejrút
Choť Nidal Boustany
Nazik Hariri
Rodiče Bahaa Hariri a Hind Hariri
Děti Saād Harīrī
Bahaa Hariri
Fahd Hariri
Hind Hariri
Hossam El-Din Hariri
Ayman Hariri
Příbuzní Bahia Hariri (sourozenec)
Alma mater Beirut Arab University
Profese politik a podnikatel
Náboženství islám
sunnitský islám
Ocenění velkokříž Řádu čestné legie (1996)
velkokříž Řádu čestné legie
čestný doktor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě
velkostuha Řádu trůnu
velkostuha Národního cedrového řádu
… více na Wikidatech
Commons Rafic Hariri
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rafik Bahaa El Din Hariri (1. listopadu 1944 Sidon, Libanon14. února 2005 Bejrút) byl libanonský politik, obchodník a milionář. Vírou se hlásil k sunnitským muslimům.


Politická kariéra

Rafik Hariri dvakrát působil jako premiér Libanonu (v letech 19921998 a podruhé 20002004). Během jeho vlády, která následovala po libanonské občanské válce, se mu podařilo obnovit ekonomiku státu. Poprvé z premiérského postu odešel již v roce 1998, protože odmítal zastávat tento post po zvolení nového prezidenta Emila Lahúda. Poté se však do vlády vrátil a odešel až v říjnu 2004. Haríri pomáhal zlepšovat situaci v Libanonu, založil nadaci, která přispěla několika desítkami milionů na obnovu libanonských nemocnic a škol. Dále finančně podporoval mírovou konferenci v Taifu (Saúdská Arábie), která napomohla k ukončení libanonské občanské války.

Byl zavražděn neznámými útočníky při explozi nálože u projíždějící kolony. Podezření padlo na Sýrii, která měla na území Libanonu rozmístěno několik tisíc svých vojáků a Harírí byl významným představitelem opozice, která žádala jejich stažení.

Atentát

Vzpomínkový památník Rafíka Harírího

Bombový atentát na Rafíka Haríriho se odehrál 14. února 2005 v libanonské metropoli Bejrútu. Bomba byla nastražena v automobilu poblíž hotelu Saint George, který se nachází v komerční zóně Bejrútu. Výbuch zasáhl kolonu devíti vozů, ve které byl také expremiér Haríri, a poškodil mnoho okolních budov a aut. Při explozi bylo spolu s Harírim zabito dalších 22 lidí, včetně dvou bývalých ministrů Harírího vlády Sámira ad-Džisra a Básila Flajhána a dalších 100 lidí bylo zraněno.

1. března 2009 v holandském Haagu zahájil činnost Zvláštní tribunál pro Libanon, jež má objasnit vraždu Rafíka Harírího. Soud má 60 dní na to, aby požádal Libanon o vydání podezřelých osob a důkazního materiálu. Prokurátor tribunálu Daniel Bellemare u této příležitosti uvedl, že během několika týdnů bude vznesena žádost o vydání hlavních podezřelých, kteří jsou ve vazbě v Libanonu. Těmi jsou bývalý velitel prezidentské gardy Mustafa Hamdán, někdejší šéf policie Alí Hadždž, bývalý velitel vojenské zpravodajské služby Raymond Azar a ředitel všeobecného bezpečnostního výboru Džamil Sajjid.[1][2]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. V Haagu vznikl soud, který má objasnit vraždu premiéra Harírího. iDNES.cz [online]. 2009-03-01 [cit. 2020-08-05]. Dostupné online. 
  2. Byl ustaven soud, jenž má objasnit vraždu libanonského premiéra. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2009-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-31. 
  3. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-28]. Dostupné online. 
  4. Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj