Radovan Karadžič

Radovan Karadžić
Радован Караџић
Radovan Karadžić před tribunálem v roce 2016
Radovan Karadžić před tribunálem v roce 2016
1. prezident Republiky srbské
Ve funkci:
7. dubna 1992 – 19. července 1996
Předchůdce pozice vytvořena
Nástupce Biljana Plavšićová
Stranická příslušnost
Členství Srpska demokratska stranka
Narození 19. června 1945 (78 let)
Petnica u Nikšiće, Socialistická republika Černá Hora, Socialistická federativní republika Jugoslávie
Národnost srbská
Choť Ljiljana Zelen Karadžić
Alma mater Univerzita v Sarajevu
Kolumbijská univerzita
Zaměstnání psychiatr, politik
Náboženství Srbská pravoslavná církev
Ocenění Řád Republiky srbské
Mikhail Sholokhov International Award for Literature and Art
Podpis Radovan Karadžić Радован Караџић, podpis
Commons Radovan Karadžić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radovan Karadžić (srbsky Радован Караџић; * 19. června 1945 Petnica u Nikšiće[1]) je bosenskosrbský politik, básník a psychiatr, politický vůdce bosenských Srbů během občanské války v Jugoslávii. Spolu s Ratkem Mladićem je považován za hlavního iniciátora a viníka válečných zločinů, kterých se srbská strana za války dopustila.

Před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii se zodpovídal z celkem 11 zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.[2] Dne 24. března 2016 byl odsouzen ke čtyřiceti letům nepodmíněně na základě deseti prokázaných obvinění z jedenácti, včetně případu srebrenického masakru a dne 20. března 2018 byl zpřísněn trest na doživotí[9]. Jeho soudní proces byl považován za jeden z nejdůležitějších případů týkajících se válečných zločinů od konce druhé světové války.[3]

Životopis

Radovan Karadžić v březnu 1994

Karadžić se narodil ve vesnici Petnica. Jeho otec Vuko byl obuvník a krejčí. Karadžićova rodina pochází původem z Kosova, poté žila v Lijevoj Rijeci, Banjanima a pod Durmitorem. Základní školu už ale Radovan dokončil v Nikšići. Když mu bylo 15 let, odešel do Sarajeva a začal studovat medicínu na střední škole. Později byl přijat i na lékařskou fakultu (se zaměřením na neuropsychiatrii) v Sarajevu. Část studia absolvoval i v USA. Pracoval v sarajevské nemocnici jako psychiatr (odborník na deprese).

Oženil se s Ljiljanou Zelen-Karadžić a má dceru Sonju a syna Sašu. Je srbské národnosti – vyznává pravoslaví a jeho křestní světec je archanděl Michael. První knihu napsal roku 1966. Roku 1987 strávil 11 měsíců ve vězení.[4] pro podezření ze zpronevěry státních peněz (stavba chaty v Pale), ale byl propuštěn pro nedostatek důkazů.

Politická činnost

Politikou se začal intenzivně zabývat roku 1989, kdy byl zvolen za předsedu Srbské demokratické strany. Považoval se za velice trpělivého, stabilního a hbitého vyjednávače. Dne 12. května 1992 byl zvolen předsedou bosenské Republiky srbské a zůstal ve funkci do 30. června 1996. Pod tlakem tehdejší srbské vlády a světa Karadžić s nevolí přijal Vance-Owenův mírový plán, který pak parlament Republiky srbské přijal. To zapříčinilo naprostou blokádu Republiky srbské ze strany Jugoslávie.

Válečné zločiny

Spolu s Ratkem Mladićem je považován za hlavního iniciátora a viníka válečných zločinů, kterých se srbská strana za války v Bosně dopustila. On i Mladić byli stíháni Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii pro iniciování a organizování řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy.

Radovan Karadžić byl po 13 letech dopaden a zatčen srbskou policií 21. července 2008.[5] Žil s falešnou identitou jako léčitel Dragan Dabić, který pracoval na soukromé klinice v Bělehradě.[6] Karadžić byl 30. července 2008 letecky dopraven do věznice v Haagu.[7] 31. července 2008 Karadžić poprvé předstoupil před soudce a vyslechl si obvinění. Využil možnosti lhůty 30 dnů pro prostudování obžaloby, než se vyjádří, zda se cítí vinen, či nevinen.[8] Dne 5. listopadu 2009 soud odročil proces o 4 měsíce, aby si Karadžić mohl prostudovat přes 1,3 miliónu stránek soudních dokumentů.

Karadžić byl obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Šlo zejména o jeho odpovědnost za masakr ve Srebrenici, při němž Srbové povraždili přes 8000 muslimských mužů a chlapců. Karadžić však tvrdil, že o masakru vůbec nevěděl, neboť před ním byl zatajen.[2] Obviněn byl také z iniciování etnických čistek nebo z událostí při obléhání Sarajeva, kde zahynulo asi 10 000 lidí.

V říjnu 2014 Karadžić uznal, že jako politický vůdce v době války „nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské", trestní odpovědnost však odmítl. Podle jeho názoru se neprokázalo, že by byl organizátorem válečných krutostí.[2]

Žalobci pro něj požadovali doživotí.[9] Dne 24. března 2016 byl odsouzen ke čtyřiceti letům nepodmíněně na základě deseti prokázaných obvinění z jedenácti.[3] Odvolací haagský soud rozhodl dne 20. března 2019 o zpřísnění trestu na doživotí.

Reference

  1. ↑ Informace o Karadžićovi na stránkách OSN
  2. ↑ a b c Srebrenický masakr mi zatajili. Nic jsem nevěděl, vzkázal Karadžić soudu. Lidovky.cz [online]. 2014-10-2. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Karadzic jailed for Bosnian Srebrenica genocide. BBC News [online]. 2016-03-24 [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ Článek o Karadžićovi na stránkách encyklopedie Britannica
  5. ↑ http://www.novinky.cz/clanek/145479-v-srbsku-zatkli-radovana-karadzice.html
  6. ↑ http://www.novinky.cz/clanek/145515-karadzic-pred-zatcenim-pracoval-jako-lekar-pod-falesnym-jmenem.html
  7. ↑ Karadžić je ve věznici haagského soudu. www.ct24.cz [online]. [cit. 2008-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09. 
  8. ↑ Karadžić: Mám neviditelného rádce
  9. ↑ Trest pro Karadžiče? Jedině doživotí, hlásí obžaloba. ČT [online]. 2014-9-26. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj