ROMO

ROMO akciová společnost
Základní údaje
Dřívější jméno Rozhlasové montáže Fulnek
Právní forma národní podnik
Datum založení 1949
Datum zániku 2010
Osud konkurz (2004)
Zakladatel Karel Nenička
Sídlo Fulnek
Adresa sídla Zvonařka 408/16, Brno, 617 00, Česko
Souřadnice sídla 49°42′46,38″ s. š., 17°54′42,69″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnosti home appliance industry
Identifikátory
IČO 00006998
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pračka ROMO se ždímačkou (rok výroby neurčen)

ROMO akciová společnost byla společnost ve Fulneku,[1] která vyráběla pračky. V dobách největší slávy zaměstnávala až 2500 zaměstnanců.[2] Výroba skončila v roce 2003,[2] předlužená společnost zkrachovala v roce 2004[3] a zanikla v roce 2010.[1]Ochrannou známku Romo používá společnost R - FIN s.r.o.[4]

Vznik

Po 2. světové válce se do firem patřících původně majitelům německé národnosti dosazovali národní správci.[5]Jedním z těchto správců byl i Karel Nenička (* 9. 11. 1917),[6] vyučený elektrikář, který začal vést elektrodílnu na adrese Palackého 313 ve Fulneku. Dílna opravující elektrospotřebiče a elektroinstalace prosperovala; v roce 1948 již měla kolem 50 zaměstnanců, a tak byla znárodněna dle zákonů komunistického státu. Dosavadní správce spolupracoval,[7][8] a tak se stal nejen vedoucím nově vzniklého Komunálního podniku, ale obdržel i vysoká vyznamenání: Vyznamenání za zásluhy (č. 2566) a Řád práce (č. 4154). Komunální podnik pokrýval celou řadu služeb. Dominantní se časem stala výroba součástek pro montáž veřejných rozhlasů a veřejného osvětlení. Činnost montáže rozhlasů se vydělila[kdy?] a vzniklý podnik dostal jméno Rozhlasové montáže Fulnek, zkráceně ROMO Fulnek.[9]

Milníky firmy

  • V roce 1953 začala výroba pračky Kladena, jejíž know-how bylo převzato.[zdroj?]
  • V roce 1954 začala výroba pračky R-54, která byly zkonstruována v podniku. Její přední stranu zdobila silueta fulnecké radnice.[zdroj?]
  • v roce 1955 bylo vyrobeno 30 tisíc praček. Velikost výroby se vymykala poslání Komunálního podniku. Následkem toho získala továrna statut Krajského podniku místního hospodářství.[zdroj?]
  • V roce 1956 obdržel Romo elektro a kovo kombinát Řád práce.[10] Kombinátem se firma nazývala po včlenění strojíren v Jakubčovicích, Budišově a slévárny v Suchdole nad Odrou.
  • V roce 1957 začala výroba pračky R-57 na 8 kg suchého prádla.[11]
  • V roce 1998 činil podíl společnosti ROMO na trhu bílé techniky v ČR cca 5 % a v roce 1999 cca 3 %.[12]
  • V roce 1963 začala výroba velkokapacitní žehlicí soupravy, která prováděla i skládání vyžehlených košil.[zdroj?]
  • V roce 1965 vznikl oborový podnik MEOS; ministerstvo vnitra (úsek místního hospodářství) zřídilo oborové ředitelství MEOS (Mechanizace oprav a služeb) ve Fulneku. Ředitelství byly podřízeny podniky Kovo Cheb, Kovo Bzenec a Kovo Beluša.[13] a také Romo, které získalo název Romo, národní podnik, Fulnek. Vyjmenované podniky vyráběly pračky, ždímačky a žehlicí techniku
  • V roce 1967 byla zahájena výroba praček na 100 kg suchého prádla.[zdroj?]
  • V roce 1968 byla zahájena výroba v areálu bývalých Urxových závodů v Ostravě, katastrální území Zábřeh-Hulváky (600 zaměstnanců v roce 1972).[zdroj?]
  • V roce 1969 byla uvedena na trh automatická pračka R-200.[9]
  • V roce 1971 byla uvedena na trh automatická pračka RAC-202.[9]

V roce 1988 se ROMO, národní podnik transformoval na ROMO, státní podnik.[4] V roce 1991 pak na ROMO, akciová společnost (IČO 00006998). Ta byla privatizována v rámci kupónové privatizace.[14][15]

Situace na trhu

O vířivé pračky byl zájem a často nemohla nabídka uspokojit zájem zákazníků.[16] Počátkem 70. let 20. století stály automatické pračky stály cca 6 000 Kčs,[17] tedy téměř trojnásobek průměrné mzdy v ČSSR (zhruba 2 000 Kčs).[18] Z důvodu ceny a konzervativismu zákazníků nebyl o automatické pračky zprvu zájem. Preference zákazníků se rychle změnily a automatické pračky se staly nedostatkovým zbožím.[16]

Sortiment běžných prodejen v Československu se omezoval na automatické pračky značky Tatramat, které byly pověstné svými vibracemi[19][6] a automatických praček Romo. Nabídka v obchodech Tuzex nebo Merkuria[9] byla omezená;[20] automatické pračky československých firem nemusely soutěžit se zahraniční konkurencí. Malá konkurenceschopnost byla příčinou ekonomických problémů československých výrobců po roce 1989.[zdroj?]

Značka Romo však měla i po roce 2000 podle spotřebitelského průzkumu dobrou pověst, zejména u starších spotřebitelů.[21] Této skutečnosti využila španělská firma Fagor, která si značku Romo pronajala[kdy?][22]

Ekonomické problémy a zánik

V roce 2002 se předlužená společnost, dlužící přes 440 mil. Kč s věřiteli dohodla na soudním vyrovnání,[3] podle kterého svým věřitelům vyplatit 30 % pohledávek.[23] Po ztroskotání vyrovnání byl v roce 2004 vyhlášen na společnost konkurs; konkursním správcem firmy byl jmenován JUDr. Lubomíra Rokyta.[3]

Výrobu praček přezvala společnost R - FIN s.r.o., kterou v roce 2002 založil dlouholetý ředitel Roma Josef Krystek. Ta si také od Roma pronajala výrobní prostory a převzala podstatnou část zaměstnanců.[23][3]

V roce 2009 byl zrušen prohlášený konkurs po splnění rozvrhového usnesení a v roce 2010 společnost zanikla.[1]

Ochrannou známku Romo získal v roce 2002 výrobce parket společnost MAGNUM Int., a.s. (IČO 25511335),[24][4] a v roce 2007 společnost R - trade, s.r.o. (IČO 26946009).[4] Ochranou známkou používají společnosti R - FIN s.r.o. a ELMAX STORE a.s.[4]

Firmy se vztahem ROMO Fulnek

  • R - FIN s.r.o. je česká firma založená v roce 2000 ředitelem Roma Josefem Krystkem.[25] Vyrábí vířivé pračky a zdravotnická zařízení.[26]
  • SOBA International Trading AG je švýcarská firma, pro kterou firma R - FIN s.r.o. vyráběla pračky[zdroj?]
  • VVM – IPSO s.r.o., česká strojírenská společnost založená v roce 1998 ve městě Fulnek. V prvopočátku se společnost zabývala i prodejem velkokapacitní průmyslové prádelenské technologie, který byl ukončen v roce 2015.[27]
  • Schump, švýcarský generální importér značky Kenwood Limited prodal firmě know-how na výrobu praček BABYNOVA a EURONOVA[28]
  • Primus - belgická firma, která spolupracovala ve Fulneku s firmou Romo; v roce 1998 koupila areál Tatra v Příboru, který se stal novým sídlem firmy.[29]

Vzpomínky

Občanské sdružení Comenius[30] uspořádalo v září 2009 ve volnočasovém salonku Městského kulturního centra Fulnek výstavu "60 let ROMO Fulnek".[31]

Výrobky ROMO jsou vystaveny v Městském muzeu a galerii ve Svitavách.[32][33]

Romo R 190
Romo R 190 ovládání
ROMO Mini - vířivá pračka

Reference

  1. ↑ a b c Úplný výpis z obchodního rejstříku ROMO akciová společnost - B 4070 vedená u Krajského soudu v Brně. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Smyčka se utahuje. Euro.cz [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Bývalý výrobce praček Romo je v konkurzu - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e RESDB. isdv.upv.gov.cz [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Majetkové změny v ČSR v letech 1945-1948 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b BLAHUTA, Ladislav. Vzpomínka na pana Karla Neničku – zakládajícího člena a prvního ředitele podniku ROMO. Fulnecký zpravodaj. Listopad 2012, čís. 11, s. 21. Dostupné online. 
  7. ↑ Seznamy agentů StB online Svazky Zoznamy ŠtB Štátna bezpečnosť Agenti. www.seznamy-stb.online [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jmenné evidence – Archiv bezpečnostních složek. www.abscr.cz [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d OREL, Vlastimil. Historie n. p. ROMO. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín: 680 let města Fulneka. Vlastivědný ústav v Novém Jičíně, 1973, čís. 11, s. 42. 
  10. ↑ Seznam nositelů Řádu Práce [online]. Praha: ARCHIV KANCELÁŘE PREZIDENTA REPUBLIKY, 2012-11-12 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ Muzeum Svitavy - sbírky, výstavy, expozice, knihovny. www.muzeum.svitavy.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Sbírky rozhodnutí. www.uohs.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ starý Bzenec » Kronika 1965 [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ Přes sto akcií v RM-Systému zůstává. iDNES.cz [online]. 2002-01-02 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ KURZY.CZ. ROMO AKCIOVÁ SPOLEČN IČ 00006998, emitent cenných papírů | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b R.F.K. Malé dějiny praček v Československu - RetroMánia. www.retromania.sk [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ inzerát Nechte dřinu technice. 100+1 zahraničních zařízení. Čís. 06/1973, s. 58. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0322-9629. 
  18. ↑ Průměrná hrubá měsíční mzda...1955-1989 [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv - Ministerstvo vnitra České republiky. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  20. ↑ Prodej nedostatkových automatických praček (1989) - Nákupní martyria - Archiv ČT24 | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  21. ↑ Výzkum trhu u konečných spotřebitelů na prodejnách u značky automatické pračky Romo – Zerowatt. SMS.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  22. ↑ Španělská Fagor si pronajala od Romo a.s. Fulnek značku Romo. firmy.finance.cz [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b ŠMÍD, Pavel. Soudní vyrovnání Romo Fulnek ztroskotalo. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2003-10-16 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  24. ↑ KUBÁTOVÁ, Zuzana. Manažer omdlel a Romo uniklo bankrotu. iDNES.cz [online]. 2002-04-26 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  25. ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  26. ↑ R-FIN | R-FIN s.r.o.. www.r-fin.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  27. ↑ O nás | VVM-IPSO s.r.o.. www.vvm-ipso.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  28. ↑ KURZY.CZ. Výrobce praček Romo krachuje | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ Příbor: výrobce praček Primus oslavil stovku!. CELYOTURISMU.CZ [online]. 2011-10-06 [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. 
  30. ↑ O sdružení | Comenius Fulnek z.s. [online]. 2014-02-01 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  31. ↑ RŮČKOVÁ, Věra. Fulnečtí Romováci vzpomínali na staré časy. Novojičínský deník. 2009-09-26. Dostupné online [cit. 2023-11-20]. 
  32. ↑ REPUBLIKY, Asociace muzeí a galerií České. Asociace muzeí a galerií České republiky. www.cz-museums.cz [online]. 1999 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  33. ↑ Muzeum Svitavy - Historie prací techniky. www.muzeum.svitavy.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 

Zdroj