Růžový sad na Petříně

Zahrada Růžový sad
Růžový sad a Štefánikova hvězdárna
Lokalita	Hradčany, Praha, Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′53,76″ s. š., 14°23′48,84″ v. d.
Kód památky	51933/1-2313 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Růžový sad, dříve zvaný též Švehlův růžový sad, se nachází na hradčanské straně vrcholové pláně kopce Petřína v Praze, v nadmořské výšce 320–328 m n. m. Je chráněný jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

Na této části Petřína byl původně lesní porost, který byl postupně nahrazován vinnou révou a ovocnými stromy. Růžový sad se nachází na pozemku mezi Hladovou zdí a barokním opevněním ze 17. a 18. století.^[2] Od barokní doby byl součástí hradebního pásma příslušejícího k Hradčanům a sloužil až do roku 1932 armádním účelům.^[3] Byly zde bastiony opevnění, objekty pracháren a další vojenské budovy.^[4]

Po roce 1932 byl postupně upravován na zahradu. Úpravy byly dokončeny v roce 1938. V letech 1992 až 1994 se zde provedla velká rekonstrukce. V parku je situovaná horní stanice lanové dráhy na Petřín a hvězdárna M. R. Štefánika.

Zahrada je rozdělena na tři kompoziční části. První z nich je samotné rozárium. Druhou je část mezi stanicí lanovky a cestou k rozhledně, za kterou je pak poslední třetí část s dětským hřištěm a místem na piknik.^[2]

Rozárium vznikalo postupně na půdorysu rosety a vějíře podle návrhu, který zpracoval Josef Kumpán. K výsadbě rozária o rozloze cca 2 ha bylo použito 8000 ks růží, darovaných různými pěstitelskými podniky. Od roku 1992 se prováděla obnova Růžového sadu, při které došlo k částečné vyměně rostlin a povrchů cest z asfaltového na betonový. Byly vybudovány i nové rozvody vody a konstrukce, po kterých se pnou růže. Dalším krokem obnovy byly zavlažovací systémy a rekonstrukce trávníkových ploch. V 70. letech 20. století byla provedena i rozsáhlá přestavba hvězdárny.^[4]

Citát

„	Od Ladronky v Břevnově do Růžového sadu na Petříně vede stará polní cesta. Chodíval jsem tam s Tomanem, který bydlel nedaleko, pokud mu takovou procházku jeho nemocné srdce dovolovalo. Cesta byla nepravidelně vroubena šípkovými keři. Toman je míval rád. Když koncem května rozkvetly, byla to pěkná podívaná.	“
— Jaroslav Seifert[5]

Sochy v zahradě

Polibek

V zahradě je osazeno sousoší Polibek. Autorem je Josef Mařatka a sokl vytvořil Jan Kotěra v roku 1921. Bylo původně umístěné v Letenských sadech a na Petřín bylo přenesené až po roce 1945.^[4] Okolo sousoší je záhon půdokryvných růží Red Fairy (Červená víla) se sytě červenými květy lemovaný trvalkou šantou s modrými květy.

Vodník a Rusalka, Touha

Dalšími sochami byly dvě bronzové plastiky Vodník a Rusalka v Zahradě Květnice. Plastiky vytvořil Vilém Amort v r. 1899 a zdobily tamější jezírko. Plastika Vodníka byla přemístěna do depozitáře Národní galerie poté, co byla odcizena Rusalka. Jiná socha od stejného autora v Růžovém sadu zůstala. Jedná se o bronzový akt mladé ženy z r. 1907, který dostal jméno Touha.^[6]

Milan Rastislav Štefánik

Poslední sochou v zahradě je dva a půl metru vysoká bronzová plastika Milana Rastislava Štefánika. Vytvořil ji sochař Bohumil Kafka. Původně byla osazena u Bratislavy na Slovensku. V době samostatného Slovenského štátu byla zničena. Model plastiky se dochoval v depozitáři Národní galerie a díky tomu mohla být obnovena. V Růžovém sadu byla slavnostně odhalena 30. srpna 1994.^[7]

Sluneční hodiny

Další zajímavý monument stojí přímo před Štefánikovou hvězdárnou. Jedná se o moderní sluneční hodiny se třemi kulisovými ukazateli a analemou. Zhotovil je v roce 1976 akademický sochař Pavel Vilímek podle návrhu, který vypracoval Oldřich Hlad.

V expozici v budově hvězdárny jsou vystaveny i další – přenosné sluneční hodiny, jejíchž autorem je Jan Engelbrecht. Na témže místě se nacházejí i vzácné, přenosné měsíční hodiny v barokní úpravě s dřevěným stolkem, který slouží i jako přepravní schránka.^[8]

Zajímavosti

Památný strom

U hvězdárny se nacházel památný strom – Turecká líska na Petříně.^[4] Strom před několika lety zahynul, ale bylo zde ponecháno jeho torzo, které je ozdobeno pnoucí dřevinou loubincem pětilistým (Parthenocissus quinquefolia).

Labyrint

V centrální části Růžového sadu se nachází namalovaný labyrint. Vytvořila jej skupina nadšenců a je zajímavé, že se jedná o kopii labyrintu v katedrále Notre Dame ve francouzském městě Chartres.^[9]

Rosa Generál Štefánik

Mezi největší rarity v Růžovém sadě patří růže, kterou vyšlechtil v roce 1936 zahradník Jan Böhm. Její jméno je Rosa Generál Štefánik a původně byla vysazena jen v jediném exempláři u sochy M. R. Štefánika.^[10] Na jaře roku 2015 byly v blízkosti Štefánikovy hvězdárny, u sochy M. R. Štefánika a na dalších místech Růžového sadu vysazeny další exempláře této sadové růže petřínskými zahradníky.

Na záhonech v Růžovém sadě roste okolo osmi tisíc exemplářů růží mnoha odrůd, barev a tvarů. Jsou zde růže především záhonové, ale také pnoucí, sadové a půdokryvné. Růžové záhony jsou lemovány trvalkou šantou (Nepeta), která svými modrými květy doplňuje barvu, jež růžím není dopřána.

Květnice

Součástí Růžového sadu je trvalková zahrada Květnice, která leží nedaleko Štefánikovy hvězdárny na části jednoho z bastionů mezi Růžovým sadem a Zahradou Kinských. Mezi trvalkovými záhony se prochází po pravoúhlých štěrkových cestičkách a zahrada je pro svou uzavřenost a klid považována za místo téměř meditační. Do Květnice vede jediný vstup skrz zeď, která je popnutá různými pnoucími dřevinami. V zahradě je mnoho druhů trvalek a dřevin, především pak na jaře kvetoucích rododendronů a vřesů. Květnice je volně přístupná v letní sezóně (od dubna do října včetně) přes den. V nočních hodinách a v zimním období je uzavřena, ale je možné jí zhlédnout z vyvýšené vyhlídky na hlavní cestě vedoucí od hvězdárny ke strahovským kolejím.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zahrada Růžový sad na Wikimedia Commons

Zdroj