Růže Banksové

Jak číst taxoboxRůže Banksové
alternativní popis obrázku chybí
Růže Banksové (Rosa banksiae var. normalis)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Rod růže (Rosa)
Binomické jméno
Rosa banksiae
W. T. Aiton, 1811
Synonyma
  • Rosa banskiana
  • Rosa inermis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Růže Banksové (Rosa banksiae) je stálezelný, vzrůstný liánovitý keř z širokého rodu růže (Rosa). Pochází z Číny, v teplejších oblastech celého světa je pěstován pro okrasu v několika kultivarech. Jméno bylo zvoleno na počest lady Dorothey Banksové, manželky britského botanika a ředitele Královských botanických zahrad v Kew sira Josepha Bankse.[1]

Popis

Bujně rostoucí, stálezelený keř nabývající růstové formy opíravé liány, který může dorůstat délky obvykle 6, méně často až 15 metrů, na vhodné opoře i více. Větve jsou hnědočervené, řídce porostlé hákovitě zahnutými ostny. Listy jsou lichozpeřené, dlouze řapíkaté, 3–7četné, s lístky až 6 cm dlouhými, leskle zelenými a dlouze špičatými. Na rozdíl od téměř všech ostatních růží má volné (tj. nepřirostlé) a záhy opadavé palisty. Pětičetné květy vyrůstají v bohatých chocholičnatých květenstvích, jsou relativně drobné (průměr jen 1,5–3 cm), bílé či nažloutlé, i v přirozeném prostředí někdy s tendencí k plnokvětosti; některé varianty silně voní po fialkách, jiné jsou nevonné. Šípky jsou kulovité, velmi drobné (méně než 0,5 cm), s opadavými kališními lístky.[2]

Ekologie a rozšíření

Přirozeným areálem výskytu je subtropická střední Čína, především provincie S´-Čchuan a Jün-nan, kde se vyskytuje v nadmořských výškách 500–1500, někdy až 2200 m. Tvoří zde vysoké houštiny podél říčních toků a cest, prorůstá křoviny a popíná se po stromech.[3][2]

Pěstování

Široce pěstována jako okrasný keř k popínání treláží, plotů a podobně. Existuje několik kultivarů a forem, například bílá plnokvětá var. banksiae nebo žlutý kultivar 'Lutescens'. Do Evropy byla poprvé uvedena roku 1807, platně popsána o 4 roky později. Celoročně venku ji lze pěstovat v oblastech, kde teploty klesají maximálně k −4 až −7 °C, v Evropě tedy např. v západních oceanických oblastech nebo ve Středomoří. Některé varianty snesou i chladnější klima, v němž se však chovají jako opadavé keře. Na půdu i péči je nenáročná.[4] Pravděpodobně největší růžový keř na světě je pěstován v městečku Tombstone v Arizoně; byl vysazen na dvoře místního hostince roku 1885 a pokrývá plochu 840 m2 (9000 čtverečních stop).[5]

Další využití

V tradiční čínské medicíně se výtah přidává do mastiček proti otokům kloubů.[6]

Galerie

  • Růže Banksové
    Růže Banksové
  • Rosa banksiae var. banksiae
    Rosa banksiae var. banksiae
  • Rosa banksiae 'Lutea'
    Rosa banksiae 'Lutea'
  • Kmen růžového keře v arizonském Tombstone
    Kmen růžového keře v arizonském Tombstone
  • Rosa banksiae var. lutescens – plnokvětá forma
    Rosa banksiae var. lutescens – plnokvětá forma
  • Listy a poupata
    Listy a poupata
  • Šípky růže Banksové na botanické ilustraci
    Šípky růže Banksové na botanické ilustraci

Reference

  1. ↑ Větvička, Václav: Růže. Aventinum 2001, s. 70
  2. ↑ a b Rosa banksiae in Flora of China @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Rosa banksiae R.Br. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ StackPath. www.gardeningknowhow.com [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ 'World's Largest Rosebush' Graces Arizona Desert Town. NPR.org [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ ZENG, Chen; LUO, Siyuan; FENG, Shiling. Phenolic Composition, Antioxidant and Anticancer Potentials of Extracts from Rosa banksiae Ait. Flowers. Molecules. 2020/1, roč. 25, čís. 13, s. 3068. Dostupné online [cit. 2020-11-01]. DOI 10.3390/molecules25133068. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj