Pseudochirulus

Jak číst taxoboxPseudochirulus
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád dvojitozubci (Diprotodontia)
Čeleď possumovití (Pseudocheiridae)
Rod possum (Pseudochirulus)
Matschie, 1915
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pseudochirulus (česky possum, toto jméno je však využíváno pro více různých rodů) je rod dvojitozubých vačnatců z čeledi possumovití (Pseudocheiridae).

Systematika

Za popisnou autoritu rodu Pseudochirulus je pokládán německý přírodovědec Paul Matschie (1915). Především ve starší literatuře z 20. století mohou být zástupci tohoto rodu sdružováni v rámci rodu Pseudocheirus, k osamostatnění došlo zásluhou australského zoologa Tima Flanneryho (1994).[1][2]

Rod Pseudochirulus zahrnuje celkem osm recentních druhů:[3][4]

  • Pseudochirulus canescens Waterhouse, 1846 – possum nížinný, výskyt na Nové Guneji a ostrovech Yapen a Salawati;
  • Pseudochirulus caroli Thomas, 1921 – possum běloocasý, výskyt na středozápadě Nové Guineje;
  • Pseudochirulus cinereus (Tate, 1945) – possum lemurovitý, výskyt v severovýchodním Queenslandu (Thornton Peak, Mt. Windsor, Mt. Carbine);
  • Pseudochirulus forbesi Thomas, 1887 – possum pestrý, výskyt v horských oblastech jihovýchodní Papuy Nové Guineje;
  • Pseudochirulus herbertensis (Collett, 1884) – possum Herbertův; výskyt v severovýchodním Queenslandu;
  • Pseudochirulus larvatus (Förster & Rothschild, 1911) – possum nenápadný; výskyt na Nové Guineji (východ Centrálního pohoří, poloostrov Huon a pohoří při severním pobřeží)
  • Pseudochirulus mayeri (Rothschild & Dollman, 1932) – possum okrový; výskyt v Centrálním pohoří na Nové Guineji;
  • Pseudochirulus schlegeli Jentink, 1884 – possum Schlegelův; výskyt v pohoří Arfak na poloostrově Ptačí hlava na Nové Guineji.

Popis

Possum lemurovitý

Possumové rodu Pseudochirulus dosahují délky těla 167 až 400 mm, délky ocasu 151 až 470 mm a tělesné hmotnosti 105 až 1 450 gramů. Ocas je olysalý a má chápavou funkci, typickým znakem possumů je přičemž skutečnost, že jeho konec stáčejí do podoby kroužku. Srst je hustá a měkká, její zbarvení se typicky pohybuje mezi šedou a hnědou, spodní partie bývají světlé, ačkoli někdy se osrstění břicha odstínem podobá osrstění hřbetu. Může se objevit určité vzorování, například skvrny na hlavě či pruhy na hřbetě nebo stehnech.[3]

O chování těchto vačnatců není známo mnoho informací. Jde o stromová a převážně noční zvířata, jež se živí z velké části listy a také ovocem. Rozmnožování může probíhat celoročně; ačkoli má samice čtyři mléčné bradavky, funkční bývají pouze dvě, čemuž odpovídá i počet porozených potomků. V případě possuma Herbertova trvá následný vývoj mláďat ve vaku asi 4 až 5 měsíců, matka může mláďata posléze krátký čas přenášet i na zádech.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ GROVES, C. P. Order Diprotodontia. In: WILSON, D. E.; REEDER, D. M. Mammal Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference. [s.l.]: Johns Hopkins University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-8018-8221-0. S. 51–53. (anglicky)
  2. ↑ FLANNERY, T. Possums of the World: A Monograph of the Phalangeroidea. Chatswood: GEO Productions, 1994. (anglicky) 
  3. ↑ a b c NOWAK, Ronald. Walker's Mammals of the World : Monotremes, Marsupials, Afrotherians, Xenarthrans, and Sundatherians. Baltimore; London: Johns Hopkins University Press, 2018. S. 267–268. (anglicky) 
  4. ↑ Pseudochirulus [online]. BioLib [cit. 2023-07-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj