Psammetik II.
| Psammetik II. | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Psammetichus, Psamtik | |||||||||||||
 Busta Psammetik II.,
| |||||||||||||
| Doba vlády | 595–589 př. n. l. | ||||||||||||
| Rodné jméno |
|
||||||||||||
| Trůnní jméno |
|
||||||||||||
| Horovo jméno |
|
||||||||||||
| Menekh | |||||||||||||
| Manželka |
|
||||||||||||
| Potomci |
Apries, Ânkhnesnéferibrê
|
||||||||||||
| Otec | Necho II. | ||||||||||||
| Matka | Mekhtemweskhet[1] | ||||||||||||
| Narození | 7. století př. n. l. | ||||||||||||
| Úmrtí | 9. února 589 př. n. l. | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
Psammetik II. (Psammetichus, Psammeticus, Πσαμμουθίς), faraon Seitské 26. dynastie, vládl v letech 595–589 př. n. l.[2]Jeho trůnní jméno Nefer-ib-ra lze překládat „Krásné je srdce (boha) Re.“ Byl následníkem otce Necho II.
Historický rámec
Psametik II. zdědil po otci Nekovi II. relativně zkonsolidovaný Egypt s mocenskými cíli až v Mezopotamii, nicméně se v pozdějším období také střetával se vzrůstajícími konflikty mezi Asýrii a Babylonu (Cheldea), přičemž se rozhodl podpořit Asyřany aby omezil expanzi Bybylonu a ohrožení obchodní cesty přes Eufrat. Jejich společné vojenské tažení však skončilo porážkou u Karchemiš 605 př. n. l. Posléze byli Egypťané ze Sýrie trvale vytlačeni.[3] Následník Psametik II. pak obrátil svůj zájem na jih k Nubii. V roce 592 př. n. l. podnikl vojenskou výpravu k Třetímu kataraktu, dosáhl až Abu Simbel a na kolosální soše Remsese II. [p 1] zanechal svoje jméno. V Egyptě nechal odstranit všechny památky po panovnících 25. nubijské dynastii, jejich jména z památek odtesal (Damnatio memoriae).[4] Obsazené území v Nubii opustil, své vojenské jednotky stáhl zpět na sever a konečně u Prvního kataraktu, u ostrova Elefantina, vyznačil egyptskou hranici svými znaky. Psammetik vládl šest roků, Breasted [5]uvádí datum úmrtí „ze sedmého roku uplynulo jen 27 dní když faraon zemřel“
Monumenty
I když vládl jen krátce, zůstalo po něm několik význačných památek:
- Chrám u vesnice El-Mahalla El-Kubra [p 2]
- 21,8 m vysoký obelisk byl vztyčen v Heliopolis (nyní se nachází v Římě. obelisk – Montecitorio)
- Založil chrám Habis v oáze Charga pro božskou triádu bohů Amona, Mut a Osirise.
Amonova kněžka Ankhnesneferibre
V egyptském náboženském kultu boha Amona, zejména v Třetí přechodné době od 23. dynastie Amonovy kněžky („Divine Adoratrice of Amun“), které získaly značné náboženské politicko-ekonomické pravomoci, a vlastně byly reprezentantkami Amonova kultu dominujícího v Thébách. Byly také zárukou udržení dynastické posloupnosti při následnictví faraonů. Bylo pravidlem, že Vrchní Amonova kněžka byla dcerou vládnoucího faraona.[6][7] Psammetik II. do této pozice ustanovil svoji dceru Anchbesneferbire, ( 
) (595~560 př. n. l.) Její oficiální titulatura byla:
|
žijící královská dcera pána dvou zemí Psammetika
Adopce Amonovy kněžky byla politickým nástrojem, který měl být faraónem uskutečnit bez prodlení po nástupu na trůn, takže adopce jeho dcery v Thébách se odehrála v prvních dvou měsících jeho vlády. O inauguraci Ankhnesneferibra do funkce nejvyšší kněžky Amona také vypovídá stéla „zbožnění“,[8] jejíž překlad publikoval Breasted.[5] V prvním řádku stély je text:
| „ | Rok 1, třetí měsíc třetí sezóny, den 29. pod majestátem Hora Menekhib (mnx-ib), Oblíbená ze dvou bohyní, Mocná paže, Zlatého Hora, Ozdoba dvou zemí, Králem Horního a Dolního Egypta Neferibre syna Rea Psamtik(kem) II daný život. Toho dne králova dcera Anekhnesneferibre dorazila do Théb.[5] | “ |
Institut božích kněžek Amona, v případě Anchbesneferbire i funkce nejvyššího kněze Amona v Thébách, se u následníků Psammetika II. vyčerpal a s nástupem perské 27. dynastie zanikl.
Fotogalerie
-
Chrám Habis v oáze Charga -
Stéla Psammetik II. na ostrově u chrámu Mandulis v (jezeře) přehradě -
Kartuše Psametika II. u ostrova Elefantina -
Psamemetik II. nabízí oběti bohu Chnumovi -
Sousoší Psammetrik, jeho manželky a syna; pozdní období, 26. dynastie -
Socha poslední egyptské Boží manželky (Vrchní kněžky) Amona v Thébách, Ankhenesneferibre
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 235. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
- ↑ HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ DAN’EL KAHN. Some Remarks on the Foreign Policy of Psmatichus II in the Levant (595–589 B.C.). University Haifa: in-Journal of Egyptian History 1(1):139-157, 2008. S. 139–157. (anglicky)
- ↑ Psmatik II king of Egypt [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt vol. IV. §985 [online]. London: University Chicago, 1906. S. §588A-C. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AYAD, Miriam. The God's Wife of Amun (740-525 BC). Abingdon UK: Routledge, 2009. (anglicky)
- ↑ BOAST, Julien. An Analysis of Egypt's Foreign Policy During the Saite period vydavatel =. Birmingham: [s.n.], 2006. (anglicky)
- ↑ Stela of Ankhesneferibe [online]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
- Dieter Arnold, Temples of the Last Pharaohs, Oxford University Press, 1999. p.76
- Roberto B. Gozzoli Psammetichus II, Reign, Documents and Officials, Golden House Publications (April 3, 2017)
- Charles Bonnet & Dominique Valbelle, The Nubian Pharaohs, The American University in Cairo Press, 2005. p.166–167
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Psammetik II. na Wikimedia Commons
|
Předchůdce: Necho II. |
|
Egyptský král 595–589 př. n. l. |
|
Nástupce: Apriés |
