Prozatimní národní shromáždění

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé
Znak
Základní informace
Typ jednokomorový
Sídlo Rudolfinum, od V. 1946 budova Pražské burzy peněžní a zbožní, Praha, Československá republika
Složení
Počet členů 300
Volby
Volební období 1945–1946

Prozatímní Národní shromáždění byl zákonodárný sbor ČSR od 28. 10. 1945[1] do června 1946. Jeho cílem byl přechodný výkon zákonodárné moci do zvolení Ústavodárného národního shromáždění. Ústavním podkladem pro jeho volbu a činnost byl ústavní dekret prezidenta republiky o Prozatímním národním shromáždění.

Hlavní činnost spočívala v přípravě voleb do Ústavodárného shromáždění a provádění běžné zákonodárné činnosti (např. amnestijní zákon).

Složení Prozatímního Národního shromáždění

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam členů Prozatímního Národního shromáždění republiky Československé.

Shromáždění bylo voleno národními výbory na systému paritního zastoupení stran Národní Fronty (4 strany v Česku – KSČ, ČSNS, ČSL, ČSDSD a 2 na Slovensku – KSS, DS) do skončení revolučního období (28. 10. 1945). Počet poslanců byl 300, jako u Národního shromáždění podle ústavy z roku 1920. Všechny strany měly zhruba po 50 členech, komunisté měli však zhruba 100 poslanců (celkem za KSČ a KSS). Prozatímní národní shromáždění zůstalo v činnosti do zvolení Ústavodárného národního shromáždění.

Během funkce Prozatímního Národního shromáždění došlo k potvrzení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta a ratihabici dekretů prezidenta republiky.

Předsedou Prozatímního Národního shromáždění byl Josef David.

Poslanecké kluby na konci funkčního období

Strana Mandáty
Komunistická strana Československa
51/300
Československá sociální demokracie
51/300
Československá strana národně socialistická
49/300
Československá strana lidová
49/300
Komunistická strana Slovenska
47/300
Demokratická strana
40/300
Ukrajinská národní rada Prjaševčiny
5/300
Strana svobody
4/300
nezařazení poslanci
2/300
neobsazené mandáty
2/300
Zdroj: Ročenka Národního shromáždění

Sídlo

Národní shromáždění se po válce vrátilo do prostor Rudolfina,[1] kde dříve zasedala Poslanecká sněmovna Národního shromáždění. Během války však byl sál v Rudolfinu přestavěn zpět na koncertní účely[2] a proto v květnu 1946 PNS přesídlilo do budovy zrušené Pražské burzy peněžní a zbožní vedle Národního muzea.[3][4][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b 28. říjen 1945: Zahájení činnosti Prozatímního Národního shromáždění [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ Historie | Rudolfinum [online]. [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ PIROCH, Jan. Národní muzeum obsadilo Federální shromáždění [online]. 2009-08-14 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Historie parlamentarismu a české ústavnosti [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ DOUBEK, Vratislav; POLÁŠEK, Martin, a kol. Parlament v čase změny: případové studie z vývoje českého a československého parlamentarismu. Praha: Akropolis, 2011. 176 s. ISBN 978-80-87481-21-9. S. 92. 

Související články

Zdroj