Prozatimní národní shromáždění
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Typ | jednokomorový |
Sídlo | Rudolfinum, od V. 1946 budova Pražské burzy peněžní a zbožní, Praha, Československá republika |
Složení | |
Počet členů | 300 |
Volby | |
Volební období | 1945–1946 |
Prozatímní Národní shromáždění byl zákonodárný sbor ČSR od 28. 10. 1945[1] do června 1946. Jeho cílem byl přechodný výkon zákonodárné moci do zvolení Ústavodárného národního shromáždění. Ústavním podkladem pro jeho volbu a činnost byl ústavní dekret prezidenta republiky o Prozatímním národním shromáždění.
Hlavní činnost spočívala v přípravě voleb do Ústavodárného shromáždění a provádění běžné zákonodárné činnosti (např. amnestijní zákon).
Složení Prozatímního Národního shromáždění
Shromáždění bylo voleno národními výbory na systému paritního zastoupení stran Národní Fronty (4 strany v Česku – KSČ, ČSNS, ČSL, ČSDSD a 2 na Slovensku – KSS, DS) do skončení revolučního období (28. 10. 1945). Počet poslanců byl 300, jako u Národního shromáždění podle ústavy z roku 1920. Všechny strany měly zhruba po 50 členech, komunisté měli však zhruba 100 poslanců (celkem za KSČ a KSS). Prozatímní národní shromáždění zůstalo v činnosti do zvolení Ústavodárného národního shromáždění.
Během funkce Prozatímního Národního shromáždění došlo k potvrzení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta a ratihabici dekretů prezidenta republiky.
Předsedou Prozatímního Národního shromáždění byl Josef David.
Poslanecké kluby na konci funkčního období
![]() | ||
Strana | Mandáty | |
---|---|---|
Komunistická strana Československa |
51/300
|
|
Československá sociální demokracie |
51/300
|
|
Československá strana národně socialistická |
49/300
|
|
Československá strana lidová |
49/300
|
|
Komunistická strana Slovenska |
47/300
|
|
Demokratická strana |
40/300
|
|
Ukrajinská národní rada Prjaševčiny |
5/300
|
|
Strana svobody |
4/300
|
|
nezařazení poslanci |
2/300
|
|
neobsazené mandáty |
2/300
|
|
Zdroj: Ročenka Národního shromáždění |
Sídlo
Národní shromáždění se po válce vrátilo do prostor Rudolfina,[1] kde dříve zasedala Poslanecká sněmovna Národního shromáždění. Během války však byl sál v Rudolfinu přestavěn zpět na koncertní účely[2] a proto v květnu 1946 PNS přesídlilo do budovy zrušené Pražské burzy peněžní a zbožní vedle Národního muzea.[3][4][5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b 28. říjen 1945: Zahájení činnosti Prozatímního Národního shromáždění [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Historie | Rudolfinum [online]. [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
- ↑ PIROCH, Jan. Národní muzeum obsadilo Federální shromáždění [online]. 2009-08-14 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Historie parlamentarismu a české ústavnosti [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
- ↑ DOUBEK, Vratislav; POLÁŠEK, Martin, a kol. Parlament v čase změny: případové studie z vývoje českého a československého parlamentarismu. Praha: Akropolis, 2011. 176 s. ISBN 978-80-87481-21-9. S. 92.
Související články
- Benešovy dekrety
- Československé parlamentní volby 1946
- Zákon o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků
- Seznam členů Prozatímního Národního shromáždění republiky Československé