Provincie Lleida

provincie Lleida
provincie Lleida – znak
znak
provincie Lleida – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní město Lleida
Souřadnice 42° s. š., 1°10′ v. d.
Rozloha 11 816,2 km²
Časové pásmo UTC+01:00
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 439 727 (2021)
Hustota zalidnění 37,2 obyv./km²
Jazyk katalánština, španělština
Národnostní složení Katalánci, Španělé
Správa regionu
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Nadřazený celek Katalánsko
Podřízené celky 12 comarek
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 ES-L
Oficiální web [http://[diputaciolleida.es] [diputaciolleida.es]]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Provincie Lleida (španělsky: Lérida) je provincie v severovýchodním Španělsku, v západní části autonomního společenství Katalánsko. Hraničí s provinciemi Gironou, Barcelonou, Tarragonou, Zaragozou a Huescou a s Francií a Andorrou.

Ze přibližně 440 tisíc[1] jich 30 % žije v hlavním městě Lleidě. Dalšími městy v provincii jsou La Seu d´Urgell (sídlo arcibiskupa, který je spoluprincem v Andoře), Mollerussa, Cervera, Tárrega, Balaguer. V Lleidě je 231 obcí.

V této provincii leží údolí Arán, zvláštní comarca s větší autonomií, kde se mluví aranéština, odrůda okcitánštiny.

V provincii se nachází národní park Aigüestortes i Estany de Sant Maurici.

V provincii se daří pěstování ovoce, zejména hrušek a meruněk.

Jazyk

Lleida je místní katalánské jméno a také oficiální španělské jméno.

Má charakteristický katalánský dialekt známý jako lleidatà, který užívá lo, los jako mužský určitý člen místo el, els. Místní dialekt pod správným názvem severozápadní katalánština je součástí západní katalánštiny a jako takový má některé znaky podobné z valencijštinou (jejíž dialekty jsou rovněž součástí této skupiny).

Paleontologie

Na území této provincie se nacházejí výchozy geologického souvrství Tremp, které zachycuje existenci posledních známých evropských dinosaurů, žijících zde v době před 68 až 66 miliony let (v období pozdní křídy).[2]

Galerie

Reference

  1. ↑ Národní statistický institut. Dostupné online. [cit. 2021-09-03]
  2. ↑ Socha, V. (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 114-116)

Externí odkazy

Zdroj