Protivec (nádraží)

Protivec
původní nádražní budova před demolicí
původní nádražní budova před demolicí
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Karlovarský
Město Žlutice (část Protivec)
Souřadnice
Protivec
Protivec
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 733451[1]
Tratě Rakovník – Bečov nad Teplou, Protivec–Bochov
Nadmořská výška 465[2] m n. m.
V provozu od 1897
Dopravní koleje 3[1]
Nástupiště (nástupní hrany) 2 (2)[2]
Prodej jízdenek Ne
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Protivec je železniční dopravna D3, která se nachází na katastrálním území Protivec u Žlutic v okrese Karlovy Vary v železničním kilometru 47,206 železniční tratě Rakovník – Bečov nad Teplou a v kilometru 0,000 trati Protivec–Bochov.[2] Od 31. května 1996 byla zrušena pravidelná osobní doprava na trati Protivec – Bochov, nákladní doprava je provozována nadále. Provoz v dopravně je řízen dirigujícím dispečerem v Blatně u Jesenice.[3]

Historie

Nádraží bylo zprovozněno Císařsko-královskými státními dráhami 27. června 1897, tedy současně se zahájením provozu tratě z Protivce do Bochova. V letech 1897–1918 a 1938–1945 stanice nesla název Protiwitz, v meziválečném období Protivice a od roku 1945 Protivec.[2][4]

Pro svépomocné družstvo okresů a obcí v období duben až květen 1897 železniční stanici postavila firma G. Ernst z Vídně. Objekty v areálu trojkolejového nádraží byly postaveny podle typizovaných plánů v celkové hodnotě 13 050 zlatých.[zdroj?]

Nový přístřešek

Na areál byl podán návrh na prohlášení za kulturní památku České republiky. Důvodem neprohlášení mimo jiné bylo, že jde o „hojný příklad typizované drážní architektury.[5][6] V roce 2017 byla vodárna a výpravní budova demolovány, původní výpravní budova byla nahrazena malým přístřeškem.[zdroj?]

Popis

Součásti areálu železniční stanice byla typizovaná výpravní budova lokálkového typu s domovní pumpou, vedlejší budova, odpadní jáma, vodárna, prohlídková jáma v kolejišti, vodní jeřáb, vodárenská studna a ovocná zahrada s dvaceti ovocnými stromy. K vybavení patřilo i mechanické zabezpečovací zařízení patentované firmou Siemens & Halske a vyrobené firmou Breiffeld, Daněk a spol. v Praze-Karlíně. Později byla za nádražím u okresní silnice postavena budova nádražní restaurace.[zdroj?]

Výpravní budova

Exteriér

Výpravní budova postavená podle typizovaného vzoru II/H měla čp. 69. Přízemní omítaná budova byla postavena na půdorysu obdélníku se dvěma rizality po stranách orientovanými do kolejiště s trojúhelníkovými štíty. Sedlová střecha byla krytá bobrovkami. V roce 1904 byla rozšířena o přístavbu, tím došlo ke zvětšení bytu přednosty a dopravní kanceláře. Mezi rizality byla střecha prodloužena a sloužila jako veranda, ze které vedl hlavní vchod do budovy. Ve východním rizalitu byly okna umístěna v rozích, což umožňovalo mít přehled o situaci na nádraží. Okna v čele rizalitu byla trojkřídlá, boční byla dvoukřídlá. K budově patřila domovní pumpa (typ 44/2C).[4][7]

Interiér

Ve středním traktu budovy byla čekárna a kancelář, ve východním rizalitu byla umístěna dopravní kancelář a v západním dva byty. Místnosti měly ploché stropy, které byly provedeny z omítaných prken. V roce 1918 byl ve stanici služební zvonkový telefon a Morseův telegraf.[zdroj?]

Vodárna

Vodárna, která stála západně od výpravní budovy, byla postavena podle typizovaného vzoru 32/H na půdorysu obdélníku. Patrová stavba měla zděnou přízemní část a v patře dřevěnou konstrukci deštěnou prkny ukončenou sedlovou střechou krytou bobrovkami a se dvěma komíny.[7] Vchod byl prolomen v jižní přízemní stěně. Byl obdélný s půlkruhovým záklenkem zapuštěný v hlubokém ostění. Dřevěné prosklené dvoukřídlé dveře měly prosklený půlkruhový nadsvětík. Vlevo od vstupu byl na stěně umístěn stavoznak vodní hladiny. K východní přízemní stěně byl přistaven přízemní přístavek se sedlovou střechou krytou bobrovkami. Byl určen pro skladování uhlí k dozbrojování lokomotiv. V roce 1907 byl přestavěn na útulek pro lokomotivní a vlakové čety bochovské odbočky.[4]

V patře byla umístěna otevřená válcová nýtovaná ocelová nádrž. Přístup do patra vedl po úzkém dřevěném schodišti.[4][7]

Vodárna s vodním jeřábem a výpravní budovou

Ostatní objekty

Po pravé straně výpravní budovy byla menší dřevěná stavba (typ 19/H) se suchými záchody pro cestující v kombinaci s chlívkem pro drobné domácí zvířectvo a normovaná jáma na odpadky, na které byla po druhé světové válce postavena nákladní rampa.[4]

Před vodárnou byla popelová a prohlídková jáma a u ní vodní jeřáb (typ VII/H). V sousedství vodojemu byla vodárenská studna krytá dřevěným přístřeškem (typ 38/H).[4]

V roce 1907 byla v blízkosti vodárny postavena dřevěná stavba, která sloužila jako sklad uhlí.[4]

Kolejiště

V dopravně jsou tři dopravní koleje (stav v roce 2020), od budovy označené čísly 2, 1 a 3, ve směru na Bochov lze odjet pouze z kolejí č. 2 a 1, do ostatních směrů ze všech kolejí. Úrovňová nástupiště jsou zřízena jen u kolejí č. 1 a 3, obě mají délku 45 metrů.[1] Nástupiště mají nástupní hranu ve výšce 250 mm nad temenem kolejnice, přístup je úrovňový přes koleje.[8]

Na žlutickém záhlaví se v km 47,604 nachází přejezd polní cesty. Přejezd má identifikační číslo P1805 a je zabezpečený výstražnými kříži.[8]

Odkazy

Reference

  1. a b c Plánek dopravny Protivec. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, červenec 2020. 
  2. a b c d Protivec (žst). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. 
  3. Trať Protivec – Bochov je osiřelá - přesto se vyplatí ji navštívit. www.osz.org [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g VYČICHLO, Jaroslav. Protivec - železniční stanice. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. 
  5. Rozhodnutí o neprohlášení za KP. iispp.npu.cz [online]. 2016-04-20 [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. 
  6. Železniční stanice Protivec. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. 
  7. a b c Protivec - Bochov: 25 let bez osobní dopravy. Vítejte na stránkách Spolku Žluticko [online]. [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. 
  8. a b Prováděcí nařízení pro trať řízenou dle předpisu SŽ D3 pro trať Blatno u Jesenice – Bečov nad Teplou, Protivec – Bochov. Ústí nad Labem: Správa železnic, 2023. 

Externí odkazy

Zdroj