Blatno u Jesenice (nádraží)
| Blatno u Jesenice | |
|---|---|
 Nádraží Blatno u Jesenice
| |
| Stát |
 Česko
|
| Kraj | Ústecký |
| Obec | Blatno |
| Souřadnice | 50°6′0″ s. š., 13°23′24″ v. d. |
  Blatno u Jesenice
| |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 751867 |
| Tratě | 160, 161 |
| Nadmořská výška | 410 m n. m. |
| V provozu od | 8. srpna 1873 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 |
| Dopravní koleje | 7 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (4) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Stanoviště autobusů nedaleko stanice |
| Služby ve stanici |  |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blatno u Jesenice je železniční stanice v severozápadní části obce Blatno v okrese Louny v Ústeckém kraji nedaleko Tisového potoka. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích 160 a 161.
Historie
Stanice byla otevřena 8. srpna 1873 při zahájení provozu trati společnosti Plzeňsko-březenská dráha (EPPK) v úseku z Plas přes Žabokliky do stanice Březno u Chomutova, čímž bylo dokončeno celistvé dopravní spojení s Plzní. Budova vznikla dle typizovaného stavebního vzoru.
27. června 1897 otevřela společnost Místní dráha Rakovník-Bochov-Bečov trať v úseku z Rakovníku do Žlutic, odtud byla 20. listopadu 1898 trať prodloužena do Bečova nad Teplou. Z Bečova bylo pak možné pokračovat po nové dráze v severním směru na Karlovy Vary či v jižním na Mariánské Lázně. V Blatně vystavěla společnost vlastní staniční budovu dle typizovaného stavebního vzoru a rozšířila také kolejiště.
Po zestátnění společnosti 1. července 1884 v Rakousku-Uhersku pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.
Popis
Nachází se zde čtyři jednostranná nekrytá nástupiště, k příchodu na nástupiště č. 2, 3, 4 slouží přechod přes koleje.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blatno u Jesenice na Wikimedia Commons
- Nádražní hlášení ve stanici
- Historie nádraží na stránkách regionu Podbořansko Archivováno 29. 10. 2019 na Wayback Machine.
- Profil stanice na stránkách Českých drah
