Prokletý zámek
| Prokletý zámek | |
|---|---|
| Žánr | komická opera |
| Skladatel | Jan Zdeněk Bartoš |
| Libretista | Zdeněk Lorenc |
| Počet dějství | 1 |
| Originální jazyk | čeština |
| Datum vzniku | 1949–1951 |
| Premiéra | 3. června 1951, Ústí nad Labem, Krajské oblastní divadlo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prokletý zámek je komická opera o jednom jednání českého skladatele Jana Zdeňka Bartoše na libreto Zdeňka Lorence. Měla premiéru 3. června 1951 v Krajském oblastním divadle v Ústí nad Labem.[1]
Jan Zdeněk Bartoš se živil nejprve jako výkonný umělec – houslista, později však studoval kompozici na Pražské konzervatoři a v mistrovské škola u Jaroslava Křičky, kterou ukončil roku 1943. Při studiu vytvořil své první velké hudebně-dramatické dílo, melodramatický balet Hanuman na námět stejnojmenného zvířecího eposu Svatopluka Čecha (1941). Jevištnímu dílu se intenzivně věnoval po konci druhé světové války, kdy napsal několik hudeb k činohrám. Po únorovém převratu napsal řadu skladeb ve formách propagovaných dobovou kulturní politikou, jako kantáty Běžec míru, Krásná země a V míru žít, lidová zpěvohra Rýparka nebo dramatické pásmo My havíři.[2]
V téže době vznikla ze spolupráce se spisovatelem Zdeňkem Lorencem jednoaktová komická opera pod názvem Prokletý zámek. Měla na rozdíl od většiny tehdy komponovaných oper současný námět v duchu dobové satiry maloměšťáctví. Oba autoři tehdy pracovali na ministerstvech – Bartoš na ministerstvu školství a kultury, Lorenc na ministerstvu informací a osvěty. Opera měla premiéru v červnu roku 1951 v Ústí nad Labem, její další osud však ovlivnilo to, že Zdeněk Lorenc byl tehdy politický pronásledován; již koncem roku 1950 byl propuštěn ze zaměstnání a od února 1952 byl vězněn. Podle záznamů se při výsleších mimo jiné hájil slovy „Jsem socialista, propaguji socialismus, zejména libretem k II. socialistické opeře ‚Proklatý zámek‘.“[3] Opera po první repríze opustila ústecký repertoár a jiné divadlo ji nenastudovalo.[4] Muzikoložka Helena Havlíková později (roku 1985) Prokletý zámek uváděla jako příklad toho, že „sporadické pokusy o zachycení současnosti vyznívají v 50. letech nepřesvědčivě“.[5]
Jan Zdeněk Bartoš napsal následně roku 1955 ambicióznější čtyřaktovou operu Útok na nebe podle hry Jindřicha Zpěváka Pařížská komuna, ta však na rozdíl od Prokletého zámku nebyla nikdy provedena.[2]
Osoby a první obsazení
| osoba | hlasový obor | premiéra (3. června 1951)[4] |
|---|---|---|
| Pan Leopold | baryton | Stanislav Meisner |
| Slečna Loty | soprán | Marie Rathouská |
| Listonoš | tenor | Zdeněk Zouplna |
| Domovník | baryton | Jaroslav Harmach |
| Paní Lipská | soprán | Drahomíra Jedličková |
| Paní Barvířová | mezzosoprán | Julie Temníková |
| Paní Nováková | mezzosoprán | Dagmar Součková |
| Popelář | baryton | Josef Života |
| Jiný popelář | tenor | Antonín Zelinka |
| Dirigent: Václav Nosek | ||
| Režie: Ludmila Svobodová | ||
| Scéna: Karel Rendl | ||
Instrumentace
Flétna, hoboj, dva klarinety, fagot; dva lesní rohy, trubka, pozoun; tympány, bicí souprava; smyčcové nástroje (housle, violy, violoncella, kontrabasy).[6]
Reference
- ↑ JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 223.
- ↑ a b ŠEDOVÁ, Iveta. Bartoš, Jan Zdeněk. In: MACEK, Petr. Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2015. Dostupné online. Archivováno 21. 10. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ BAUER, Michal. Fantaskní realita Zdeňka Lorence. Slovo a smysl [online]. 2013 [cit. 2017-10-20]. Roč. X (2013), čís. 19. Dostupné online. ISSN 1214-7915.
- ↑ a b Virtuální studovna – Inscenace – Prokletý zámek [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2017-10-20]. Dostupné online.
- ↑ HAVLÍKOVÁ, Helena. Čtyřicet let české operní tvorby (1945–1985). Tvorba. 1985-04-17, roč. 1969, čís. 16, s. 10. Dostupné online [cit. 2021-10-27]. ISSN 0139-5513. (omezený přístup)
- ↑ Prokledtý zámek [online]. Praha: DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, z. s. [cit. 2017-10-20]. Dostupné online.
Literatura
- JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 223.
