Prémie

Prémie doplňuje základní mzdové formy (většinou časovou mzdu) a stimuluje tak pracovníka k podání vyššího výkonu. Mohou ji ale využívat pouze zaměstnavatelé v podnikatelské sféře. "Prémiování předpokládá vydání vnitřního mzdového předpisu – prémiového řádu, ve kterém stanoví předem podmínky prémiování, zejména tedy okruh prémiovaných zaměstnanců, prémiové ukazatele a výši prémie, která těmto zaměstnancům bude příslušet při splnění těchto ukazatelů. Pokud zaměstnanci splní tyto podmínky, je na výplatu prémií zákonný nárok."[1] Úkolem prémií je ovlivnění těch ukazatelů pracovního výkonu, které nejsou oceněny základní formou mzdy. Ukazatele pracovního výkonu zde musí být měřitelné, zaměstnancem ovlivnitelné a musí se pravidelně opakovat ve skladbě pracovních úkolů. Prémie je stanovena podle předem stanovených objektivních kritérií, ve kterých je zakotven vztah mezi mírou plnění příslušného ukazatele a příslušnou výší prémie.[2]

Členění prémií

Prémie lze rozdělit podle prémiového ukazatele na následující druhy:

  • prémie za vyšší výkon – zde je ukazatelem pracovního výkonu kvantitativní výsledek práce. Prémie za vyšší výkon se uplatňuje místo úkolové mzdy v případě, kdy nemohou být stanoveny pevné normy, např. v případě měnících se pracovních podmínek.
  • prémie za kvalitu – prémie za kvalitu jsou vypláceny v případě zvyšování kvality výkonu (př. za nižší než přípustnou zmetkovost)
  • prémie za úsporu – tato prémie je poskytována za úsporu výrobních faktorů např. v případě vyššího využití materiálu a menší spotřebě energie
  • prémie za využití – slouží k zajištění optimálního využití dlouhodobého majetku (př. času na opravy, běhu na prázdno apod.)

Jednotlivé druhy prémií se mohou kombinovat a mohou tím vzniknout prémiové mzdové systémy.

Prémiové mzdové systémy

K nejdůležitějším a nejznámějším prémiovým mzdovým systémům řadíme:

  • Halseyův prémiový systém
K základní mzdě se vyplácí pouze část uspořené časové mzdy. Kupříkladu pokud se nedočerpají normy, obdrží zaměstnanec vedle základní mzdy prémii ve výši od 33,3 až do 77 % uspořené časové mzdy a zbytek si nechá podnik.
Průměrná mzda při zvyšujícím se výkonu lineárně stoupá. Mzdové náklady na kus vyrobený v uspořeném čase zůstávají neměnné a jsou násobkem prémiového faktoru, normy a hodinové mzdy. Při překročení normy je uhrazena plná časová mzda.
  • Rowanův prémiový systém
Zde dostává zaměstnanec prémii v takové procentní výši, o kterou byl uspořen normovaný čas. Přírůstky prémií jsou v poměru k růstu výkonu, na rozdíl od Halseyho systému, stále nižší. Mzdu časového úseku můžeme vypočítat dle následujícího vzorce:
mzda/měsíc=(skutečný čas*hodinová mzda)*1+((normovaný čas/skutečný čas)/normovaný čas)
Mzdové náklady na kus činí:
hodinová mzda*(skutečný čas/normovaný čas)*norma času na kus
  • Diferenciální kusová mzda podle Taylora
Tento systém vychází z úkolové mzdy a je určen přesnými časovými studiemi pro normální výkon. V případě ušetření normovaného času je zaměstnanec odměněn plnou prémií za celkový výkon přepočtenou na základě úkolové mzdy, které je vyšší než normální sazba. Pokud se norma nedodrží a není-li tedy dosažen normální výkon, odměňuje se na základě úkolové sazby, která je nižší než normální sazba. Tento systém pracuje s rozdílnými úkolovými mzdovými sazbami a tím vytváří tlak na osobní výkon zaměstnanců.
  • Prémiový mzdový systém podle Bedauxe
K měření lidské pracovní síly zavedl Bedaux měrnou jednotku „B“. „1B“ označuje množství práce, které vykoná průměrný zaměstnanec při normální rychlosti práce a v normálních pracovních podmínkách za 1 minutu. Výkon 60 B představuje normální výkon za hodinu, který je odměněn základní mzdou a zjišťuje se hodnocením práce vyvinutého Bedauxem. Toto hodnocení se provádí pomocí bodování požadavků na práci – analytický způsob. Jsou zde hodnoceny následující požadavky: odborné znalosti a doba zaučení, požadavky na smysly a nervy, požadavky na svaly, zručnost, požadavky na schopnost myšlení, odpovědnost, vlivy okolí a požadavky na schopnost vést ostatní. Zaměstnanec má zde zaručenou základní minimální mzdu, které je tedy vyplácena i při nižším výkonu než 60 B za hodinu. [3]

Reference

  1. ↑ BĚLINA, M. a kol.Pracovní právo. 3. doplněné a přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 260
  2. ↑ NOVOTNÝ, J. Nauka o podniku. Výstavba podniku. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. 213 s. ISBN 978-80-7380-071-0., str. 121
  3. ↑ WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. Přel. J. Dvořák a kolektiv. 1. čes. vyd. Praha: C.H.Beck, 1995. 748 s. ISBN 80-7179-014-1., str.159 - 161

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo prémie ve Wikislovníku

Zdroj