Pozor vlak je populárně naučný televizní magazín s železniční tematikou produkovaný společností AŽD Praha. Vysílán je s měsíční periodicitou na stanici A11 (dříve Sport 5) a dostupný je i na YouTube a iDNES.tv. [1]
Pořadem provází Jiří Dlabaja. Díly 5-73 spolumoderovala Lucie Slípková.
Kromě železničních aktualit pořad nabízí i reportáže z akcí s železniční tematikou a z železničních míst, které nejsou veřejnosti přístupné. Časté jsou také rozhovory s železničními odborníky.
Od roku 2012 vzniklo přes sto půlhodinových dílů.
Jiří Dlabaja, autor a moderátor TV magazínu POZOR VLAKTitulní fotografie s Jiřím Dlabajou pro časopis REPORTÉR u příležitosti 100. vydání TV magazínu POZOR VLAK
Úžasné návraty
Od 49. dílu má v pořadu historické okénko archivář Miroslav Kunt, který zveřejňuje archivní snímky z Národního archivu.
V depozitářích Národního archivu je uloženo velké množství filmových archiválií. Většinou se jedná o dokumentární, či výukové záznamy z činnosti různých úřadů a institucí. Jednou z nich je Ústřední dopravní institut (1967–1995) a jeho předchůdce Ústřední dům dopravní a spojové techniky, vzniklý v roce 1960. Filmové výstupy z jejich studia pomáhaly při výuce především železničářů a dnes jsou cenné svými dobovými záběry. [2]
Seznam dílů
49 – Horská doprava ČSD (přelom 70. a 80. let 20. století)
Druhý díl „Úžasných návratů“ se věnuje nepozornosti strojvedoucích a funkci tzv. tlačítka bdělosti. Instruktážní film „Drahá nepozornost“ zavede diváka na trať Lysá nad Labem — Vysočany a do kabiny strojvedoucího tehdy moderních elektrických lokomotiv.
Třetí díl „Úžasných návratů“ se odehrává znovu na Slovensku. Ve filmu z roku 1958 se divák naučí změnit směr jízdy a odstavit elektrickou lokomotivu E 499.0 (dnes řada 140) v malebné krajině pod Vysokými Tatrami.
52 – Hovorová kázeň při zabezpečování jízd vlaků (přelom 70. a 80. let 20. století)
Díl o tom, jaký význam má správné telefonování — tedy na železnici a při zabezpečení jízd vlaků, kdy jde o životy. Film z přelomu 70. a 80. let 20. století se odehrává na trati Praha-Čakovice — Měšice u Prahy.
53 – Kolejové obvody (60. léta 20. století)
Prostředek pro spolupůsobení jízdy vlaku na zabezpečovacím zařízení. Instruktážní film Československých státních drah z první poloviny 60. let 20. století byl natočen na trati Žilina — Štrba a v Nymburce.
54 – Dobrou chuť (1977)
Jídelní vůz Československých státních drah zamířil v roce 1977 v propagačním filmu „Dobrou chuť!“ s rychlíkem Progress do Německé demokratické republiky. Film byl natočen filmovým studiem Ústředního dopravního institutu pro Federální ministerstvo dopravy.
55 – Konec slavné epochy (1975)
Na konec parní trakce v Československu připravoval diváka film Ústředního dopravního institutu „Konec slavné epochy“ z roku 1975. Neopakovatelné záběry parních lokomotiv na trati Praha — Děčín jsou doplněny vzpomínkami strojvedoucích.
Natáčení TV magazínu POZOR VLAK na Slovensku56 – Elektrická jednotka EM 475.1 (1966)
Film přináší záběry z výroby vlaku a seznamuje s konstrukcí a obsluhou vozidla pozdější řady 451, přezdívaného „pantograf“ nebo také „žabotlam“. Traťové záběry pocházejí z úseku Praha – Pardubice.
57 – Chyba znamená smrt (polovina 70. let 20. století)
Televizní štáb POZOR VLAK (zleva Marek Zikuška, Jan Skutil, Jiří Dlabaja)
Originální hraný dokument Ústředního dopravního institutu rekonstruuje jednu z největších železničních nehod v Československu, která si vyžádala 31 mrtvých. Stala se 11. prosince 1970 u stanice Řikonín, západně od jihomoravského Tišnova.
58 – Lokomotiva ES 499.0 1 díl (70. léta 20. století)
Prototyp nejmodernější dvousystémové elektrické lokomotivy Československých státních drah ES 499.0002 (dnes řada 350) představuje film z poloviny 70. let 20. století. Tehdy nejmodernější lokomotivy byly v provozu i v době vysílání pořadu.
Televizní štáb POZOR VLAK (zleva Jiří Dlabaja, Petr Dobiášovský)59 – Loučení s párou (1982)
K ukončení parního provozu v Československu došlo v roce 1980. O dva roky později se v Nymburce konaly oslavy s rozsáhlou výstavou a provozem parních lokomotiv. Tyto oslavy zachytil film Loučení s párou.
60 – Naše tvář (kolem 1967)
Železniční nehody často zaviní člověk. Jako v případě výpravčího ve filmu „Naše tvář“, který vedle řízení dopravy prodává i jízdenky.
61 – Největší stavba v oboru dopravy (asi 1963)
V areálu nejvyššího purkrabství na Pražském hradě byl v říjnu 1963 otevřen Dům československých dětí. O rok později byl obohacen o velké modelové kolejiště, jehož vznik přibližuje film „Největší stavba v oboru dopravy“.
62 – Železniční zpravodaj č. 6 z roku 1960 a č. 14 z roku 1964
Brněnské Studio názorných učebních pomůcek ČSD představilo odstřel výpravní budovy v Poříčanech, informační zařízení mechanického přejezdu a patentovaná rozlomitelná břevna závor.
63 – Železniční zpravodaj č. 5 z roku 1960
V první polovině 60. let 20. století Studio názorných učebních pomůcek ČSD, respektive Ústřední dům dopravní a spojové techniky, připravovali vlastní filmový zpravodaj. Reportáže z něho představují první myčku osobních vozů v Praze na Smíchově, unikátní bourání Herzánova mostu v České Třebové, zásah drážních hasičů a stavbu tzv. jižní nákladní spojky v Praze.
64 – Železniční zpravodaj č. 1 z roku 1949 a č. 8 z roku 1961
První železniční zkušební okruh normálního rozchodu na světě vznikl u středočeských Cerhenic. Zpravodaj seznamuje s jeho stavbou a dále s cestou vodáků do Hvězdonic na Posázavském pacifiku, s předáním školícího vozu Pražské dráhy a zejména s železničním neštěstím u Frýdlantu 4. července 1958. V tomto případě jde o jediné známé filmové záběry z odstraňování následků nehody.
65 – Pohlednice z Kralup nad Vltavou (1989)
Kralupy nad Vltavou jsou významným železničním uzlem. Film z roku 1989 je doplněn současnými záběry.
66 – Železniční zpravodaj č. 2 z roku 1960
Reportáže Železničního zpravodaje z roku 1960 představí první ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, výměnu mostní konstrukce za přímo pojížděnou železobetonovou desku a předání železničního vozu určeného pro školení.
67 – Výcvik strojvedoucích (1982)
Film ukazuje, co všechno musel kandidát na strojvedoucího v tehdejší době absolvovat. Záběry pocházejí z depa Česká Třebová a z okolních tratí.
68 – Vteřiny do smrti (1966)
Na stále aktuální problém železničních přejezdů upozorňuje simulovaná srážka lokomotivy řady 524.0 s automobilem Tatra 603. Film vznikl z rozhodnutí kolegia ministra dopravy jako reakce na nehodu v Deštnici 2. května 1966, při níž v autobusu zahynulo 10 studentů.
69 – Příprava vlakové cesty (60. léta 20. století)
Instruktážní film o přípravě vlakové cesty nás přenese na železnici 60. let 20. století.
70 – ARES – Automatizovaný systém rezervování míst na železnici ČSD (1986)
Automatický rezervační systém Československých státních drah vycházel z východoněmeckého systému EPLA a jeho dodavatelem byl tamní kombinát Robotron. První jednání proběhla v roce 1981. Zkušební provoz začal v roce 1986.
71 – Příprava na zimu v sdělovací a zabezpečovací technice (60. léta 20. století)
Takzvaná zimní opatření jsou na železnici každoroční nezbytností. Je tomu i v případě elektromechanického zabezpečovacího zařízení (část natočena v Praze-Dejvicích). Uvidíte i proudový sněhomet s motorem stíhačky MIG 15.
72 – Odvětví elektrotechniky a energetiky (1986)
S historií elektrické trakce a soudobou problematikou elektrizace železnic seznamuje školní film pro 1. ročníky středních odborných učilišť železničních. Podrobně rozebírá profese v rámci dobové organizační struktury odvětví.
73 – 20 rokov podniku MTH Vrútky (1988)
1. ledna 1953 vznikl podnik Mechanizace traťového hospodářství Praha. Do něho byl začleněn závod Vrútky, který se v souvislosti s federalizací Československa osamostatnil (1969). Film popisuje výrobu v jednotlivých závodech podniku – Vrútky, Trnava, Košice a Vranov nad Topľou a péči o zaměstnance.
74 – Člověk kontra návěstidlo (1975)
Stereotyp a pracovní návyky, zvláště s ohledem na vnímání návěstních znaků, mohou být příčinou nehod. Záběry pocházejí z trati Šumperk – Uničov.
Lokomotiva sovětské provenience přezdívaná „sergej“ nebo také „bubny tajgy“ je legendární. Popsáno je technické provedení stroje i jeho obsluha.
76 – Lokomotivní hospodářství (polovina 80. let 20. století)
Film seznamuje s údržbou a provozem lokomotiv. Popsána jsou lokomotivní depa, číslování hnacích vozidel používané do roku 1988 aj. Představena jsou nejdůležitější vozidla motorové a elektrické trakce.
77 – Železniční zpravodaj č. 9 z roku 1961
Film rekonstruuje nehodu, při níž 27. srpna 1961 ujely při posunu ve stanici Vrbno pod Pradědem vozy a na trati narazily do osobního motorového vlaku. V něm zahynulo 19 cestujících.
78 – Příležitost pro vás (kolem 1971)
Tento film lákal do řad železničářů, tedy modré armády, sestřihem zajímavých záběrů z Československa i ze zahraničí, většinou z 60. let 20. století s důrazem na moderní techniku
79 – Československé filmové noviny č. 37 z roku 1949
Stavba Tratě mládeže Hronská Dúbrava – Banská Štiavnica byla brigádnicky dokončena za rok a půl a slavnostně otevřena 28. října 1949. Tento okamžik film zachycuje. Druhá trať ve filmu „jenom“ oslavovala: úsek Dráhy císaře Františka Josefa Budějovice – Eggenburg byl otevřen 1. listopadu 1869. Dobové kostýmy, historické vozy a historická lokomotiva na trati z Českých Budějovic do Českých Velenic připomínají mimořádnou akci, netypickou pro rok 1949. Dobově typická je naopak oslava lokomotivy řady 476.0. Jedna s těchto lokomotiv, pojmenovaná „Drug“, byla věnována J. V. Stalinovi k narozeninám.
80 – Bezpečnost při práci v železničním provozu (60. léta)
Bezpečnost práce je nejoblíbenější téma instruktážních filmů. Uváděný film seznamuje s nejdůležitějšími zásadami při pohybu v kolejišti. Letmo také nahlíží na práci některých železničních profesí jako je posunovač nebo vozmistr.
81 – Stavba širokorozchodné trati I. díl: železniční spodek (1964–1965)
Rychlost stavby 88 kilometrů nové trati za 30 měsíců byla nevídaná. Širokorozchodná trať z Užhorodu do Hanisky pri Košiciach byla stavbou ostře sledovanou, protože na ní závisela přeprava sovětské rudy do Východoslovenských železáren v Košicích. Stavba byla zahájena 16. března 1964 a slavnostně otevřena 1. května 1966. Ve filmu uvidíte zejména traťové stroje, které stavbu železnice prováděly.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.