Porta Leoni

Porta Leoni
Část přední části brány.
Část přední části brány.
Účel stavby

Obrana města

Základní informace
Sloh architektura starověkého Říma
Výstavba 1. století př. n. l., současná podoba 1. století
Materiál mramor
Poloha
Adresa Via Leoni 3, Verona, ItálieItálie Itálie
Souřadnice
Další informace
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Porta Leoni (česky Lví brána) je jednou z bran v římském opevnění Verony a jedním ze vstupů do města. Stavba se datuje do druhé poloviny 1. století př. n. l., přičemž v 1. století byla upravována. Byla součástí římské silnice Via Claudia Augusta, jednalo se o vstup na trase od Ostiglie u dnešní Mantovy.

Dějiny

Zbytky konstrukce brány

Starověk

Roku 1740 př. n. l. se Verona stala součástí Římské republiky. Porta Leoni byla postavena v 1. století př. n. l. za Římské republiky spolu s republikánskými hradbami Verony a branou Porta Borsari.[1] Na zadní straně brány jsou napsána jména čtyř radních (Quadrumviri), kteří spravovali Veronu v době vybudování brány.

V 1. století byla brána zvětšena a vyzdobena. Z této doby pochází její současná podoba. I u této úpravy se dochoval podpis architekta: "TI. FLAVIUS. PF NORICUS IIII VIRI D.".[2]

Středověk

Není známo, jak se brána nazývala ve starověku, ale ve středověku se nazývala Porta San Fermo podle nedalekého Kostela svatého Ferma staršího (italsky San Fermo Maggiore) a poté Arco di Valerio dle jména předpokládaného stavitele.[3] V období renesance se brána stala předmětem studia autorů, jako byl Giovanni Caroto či Andrea Palladio.[4]

Novověk

Současný název Porta Leoni se používá od 16. století a vznikl podle dvou lvům, kteří byli patrně vyobrazeni na hrobě poblíž brány.[5]

Popis

Původní stavby z 1. století0 př. n. l. byla čtvercovitého tvaru o délce i šířce kolem 16,7 metru. Měla obdélnikové centrální nádvoří, dvojité oblouky vysoké 525 cm a široké 330 cm. V nároží stály dvě vysoké věže. Na druhém a třetím podlaží se nalézaly řady oken.[3]Kladí bylo postaveno v iónském slohu.[6]

Nápis zazděný za středním pylonem byl nalezen během restaurátorských pracích stavby v roce 1965.[3] Nápis uvádí jména radních, kteří bránu nechali postavit:

P. VALERIUS P. [F.] / Q. CAECILIUS [Q. F.] / Q. SERVILIUS [F.] / P. CORNELIUS [F.] / IIII VIR MURUM PORTA[S] / CLUACAS D. D. [FECERUNT] / P. VALERIUS P. [F.] / Q. CAELILIUS Q. [F. PROBARUNT]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Porta Leoni (Verona) na italské Wikipedii.

  1. Ezio Buchi e Giuliana Cavalieri Manasse, Il Veneto nell'età romana: Note di urbanistica e di archeologia del territorio, II, Verona, Banca Popolare di Verona, 1987, s. 10 (italsky).
  2. Ezio Buchi e Giuliana Cavalieri Manasse, Il Veneto nell'età romana: Note di urbanistica e di archeologia del territorio, II, Verona, Banca Popolare di Verona, 1987, s. 30. (italsky)
  3. a b c Notiziario della Banca Popolare di Verona, Verona, 1981, č. 2. (italsky)
  4. Ezio Buchi, Porta Leoni e la fondazione di Verona romana, Museum Patavinum, č. 2, Firenze, Olschki, 1987, s. 13–45. Dostupné online: https://www.academia.edu/6759991/Porta_Leoni_e_la_fondazione_di_Verona_romana_in_Museum_Patavinum_V_1987_pp._13-45. (italsky)
  5. Margherita Bolla, Verona romana, Sommacampagna, Cierre, 2014, ISBN 978-88-8314-771-5, s. 56. (italsky)
  6. Ezio Buchi e Giuliana Cavalieri Manasse, Il Veneto nell'età romana: Note di urbanistica e di archeologia del territorio, II, Verona, Banca Popolare di Verona, 1987, s. 10-11. (italsky)

Externí odkazy

Zdroj