Portál:Slovinsko/Článek/Další/Archiv
2012
31
Lublaňka či Lublanice (slovinsky Ljubljanica) je malá říčka ve Slovinsku, která protéká městem Lublaň. Šestkrát mění název. Pramení 30 km na jih od města, je 45 km dlouhá (včetně pramenných toků až 85 km), z toho 20 km pod zemí. Asi 10 km pod Lublaní se vlévá do řeky Sávy. Povodí má rozlohu 2000 km². Řeka má postupně sedm jmen. Celý článek
30
Kupa (slovinsky Kolpa) je řeka v Chorvatsku a Slovinsku, dlouhá 292 km. Pramení na chorvatském území, v jeho severozápadní části, v regionu Gorski Kotar. Poté tvoří slovinsko–chorvatskou hranici v délce asi 75 km, protéká hornatou oblastí. Ze Slovinska vytéká východním směrem, do Karlovace v Chorvatsku. Od něj dále na východ řeka protéká relativně nížinnou krajinou s bažinami. Celý článek
29
Slovinština je jihoslovanský jazyk. Je úředním jazykem ve Slovinsku, a tedy patří mezi úřední jazyky EU. Jako jeden z místních jazyků se užívá také v Itálii a v Rakousku. Ve slovinštině je psána a vydávána literatura. Ve slovinštině existuje také několik internetových vyhledávačů a televizních stanic. Slovinština se píše upravenou latinkou s přidanými znaky č, š a ž. Celý článek
28
Kamilo Mašek (10. července 1831, Lublaň – 29. června 1859, Stainz, Štýrsko) byl slovinský skladatel českého původu. Pocházel z hudební rodiny Mašků. Byl synem varhaníka a hudebního skladatele Kašpara Maška. Základní hudební vzdělání získal u otce a v dalším studiu pokračoval ve Vídni, kde byl žákem hudebního skladatele a dirigenta Dvorního divadla (Hofburgtheater) českého původu Antonína Emila Tittla. Celý článek
27
Vlak bratrství a jednoty jezdil v letech 1961-1989 vždy jednou ročně mezi jugoslávskými městy Maribor a Kraljevo. Měl být připomínkou válečných událostí. V roce 1941 6958 lidí z Mariboru odcestovalo do Srbska, aby tam zůstali uchráněni před válečnými útrapami v okupované vlasti. a symbolizovat harmonické soužití jugoslávských národů v socialistické vlasti. Jeho vypravení z nádraží v Mariboru a cesta přes Chorvatsko, Srbsko a příjezd do Kraljeva byly pečlivě sledovány dobovými médii a sloužily jako oslava tehdejšího režimu. Celý článek
26
Gorice a Gradiška je historické hrabství o rozloze 2 918 km², rozdělená v současnosti mezi Slovinsko, k němuž patří většina území, a Itálii, k níž náleží menší jihozápadní část území. Italská část je součástí autonomní oblasti Friuli-Venezia Giulia. Název území byl odvozen od měst Gorice a Gradišky. Do roku 1918 tvořil region pod oficiálním názvem Okněžněné hrabství Gorize a Gradiška korunní zemi Rakouska-Uherska spravovanou v rámci tzv. Rakouského přímoří. Celý článek
25
Trojmostí (slovinsky Tromostovje) je jedním ze symbolů Lublaně, hlavního města Slovinska. Existují zmínky o dřevěném mostu, nacházejícího se v místech dnešního Trojmostí, nazývaného Starý most (Stari most) z roku 1280. Dřevěný most byl obnoven po požáru v roce 1657. V roce 1842 byl nahrazen novým mostem, navrženým Giovannim Piccem. Celý článek
24
Robert Kristan (* 4. dubna 1983) je slovinský hokejový brankář hrající v týmu KHL Medveščak v rakouské nadnárodní lize EBEL. Kristan začínal svoji kariéru v mládežnických výběrech klubu HK Acroni Jesenice a ve slovinské nejvyšší Slohokej lize debutoval v sezóně 2000–01. S výjimkou sezóny 2002–03, kterou strávil v týmu HDD Olimpija Lublaň byl věrný Jesenicím po mnoho let a během té doby se vypracoval na jednoho z nejuznávanějších brankářů ve Slovinsku. Celý článek
23
Pop Design je slovinská hudební skupina. V roce 1989 obsadila 9. místo na jugoslávském národním kole Eurovize se svou skladbou Baby Blue. V letech 1996 a 1998 se účastnili také slovinských národních kol s písněmi Volk samotar (Vlk samotář) a Nora noč (Bláznivá noc). Nejznámějšími zpěváky skupiny byli Vili Resnik a Miran Rudan, který je zpěvákem skupiny i v současnosti. Celý článek
22
Dan D je slovinská hudební skupina založená v roce 1996 v Novém Městu. Vznikla v roce 1996 po rozpadu skupiny Mercedes Band, když její bývalí členové Tomislav Jovanovič – Tokac (zpěv) a Dušan Obradinovič – Obra (bicí) oslovili tři zkušené hudebníky, Marka Turka – Tuča (kytara), Primože Špelka (bas) a Aleše Bartelja (sólová kytara). Krátce po svém vzniku připravili a v roce 1997 vydali svou první desku nazvanou Igra (Hra). Videoklipy k hitům Za naju punca a Bodi moja režíroval Ven Jemeršič. O dva roky později vydali desku Ko hodiš nad oblaki (Když chodíš nad oblaky) se stejnojmenným singlem. Celý článek
21
Johann Karl hrabě von Herberstein (7. července 1719 Štýrský Hradec – 7. října 1787 Lublaň) byl biskupem lublaňským a významným církevním představitelem josefinismu. Jeho rodiči byli štýrský zemský hejtman Johann Ernst von Herberstein (1671–1746) a Maria Dorothea, dcera hraběte Franze Adama Dietrichsteina a Rosy Theresie z Trauttmansdorffu. Johann Karl studoval teologii na univerzitě v Salcburku, kde byl 8. června 1743 vysvěcen na kněze a poté byl instalován jako dómský vikář v tridentském biskupství. 20. listopadu 1769 byl jmenován koadjutorem lublaňského biskupa Leopolda Josefa von Petazziho a titulárním biskupem z Myndu. Celý článek
20
Slovenska lipa byla v letech 1989 až 1991 neoficiální slovinská měna. Přípravy projektu „měny bez inflace“ byly zahájeny v květnu 1989 a hlavní postavou projektu byl dr. Bogdan Oblak Hamurabi. Po osamostatnění Slovinska byla vytvořena nová měna – tolar, což znamenalo pro projekt konec. V průběhu roku 1989 přerostla inflace v Jugoslávii do hyperinflace. V reakci na to připravil dr. Bogdan Oblak Hamurabi návrh zavedení účetní jednotky nazvané slovenska lipa. Projekt zavedení jednotky byl zahájen 15. května 1989, kdy Hamurabi spolu s několika privátními subjekty, jež později společně založily společnost Lipa Holding, přijalo rezoluci o nové slovinské měně. Celý článek
19
Gašpar Mašek (6. ledna 1794, Praha – 13. května 1873, Lublaň), byl český skladatel působící ve Slovinsku. Pocházel z hudební rodiny Mašků. Byl synem varhaníka a hudebního skladatele Vincence Maška a bratrem varhaníka a skladatele Pavla Lamberta Maška a skladatele Albína Maška. Základní hudební vzdělání získal u otce a u něj také vypomáhal v chrámu sv. Mikuláše v Praze jako varhaník. V letech 1812–1815 byl vojenským kapelníkem 8. ruské divize a poté dirigentem divadelního orchestru ve Štýrském Hradci. Celý článek
18
Dne 10. února 2012 začala úřadovat nová vláda Janeze Janši. Vláda má kromě Janši dalších dvanáct členů, úřad ministra vzdělání, vědu, kulturu a sport zastává dr. Žiga Turk.
17
Dne 10. února 2012 začala úřadovat nová vláda Janeze Janši. Vláda má kromě Janši dalších dvanáct členů, úřad ministra infrastruktury a územního plánování zastává mag. Zvonko Černač.
16
Dne 10. února 2012 začala úřadovat nová vláda Janeze Janši. Vláda má kromě Janši dalších dvanáct členů, úřad ministra zemědělství a životního prostředí zastává Franc Bogovič.
15
Dne 10. února 2012 začala úřadovat nová vláda Janeze Janši. Vláda má kromě Janši dalších dvanáct členů, úřad ministra hospodářského rozvoje a techniky zastává mag. Radovan Žerjav.
14
Dne 10. února 2012 začala úřadovat nová vláda Janeze Janši. Vláda má kromě Janši dalších dvanáct členů, úřad ministra práce, rodiny a sociálních věcí zastává mag. Andrej Vizjak.
13
Dne 10. února 2012 začala úřadovat nová vláda Janeze Janši. Vláda má kromě Janši dalších dvanáct členů, úřad ministra spravedlnosti a veřejné správy zastává prof. dr. Senko Pličanič, univ. dipl. prav..
12
Dne 10. února 2012 začala úřadovat nová vláda Janeze Janši. Vláda má kromě Janši dalších dvanáct členů, úřad ministra zahraničních věcí zastává Karl Erjavec.
11
Dne 10. února 2012 začala úřadovat nová vláda Janeze Janši. Vláda má kromě Janši dalších dvanáct členů, úřad ministra vnitra zastává izr. prof. dr. Vinko Gorenak.
10
Dne 10. února 2012 začala úřadovat nová vláda Janeze Janši. Vláda má kromě Janši dalších dvanáct členů, úřad ministra financí zastává izr. prof. dr. Janez Šušteršič.
9
Dne 10. února 2012 začala úřadovat nová vláda Janeze Janši. Vláda má kromě Janši dalších dvanáct členů, z nichž tři jsou i místopředsedové vlády. Složení vlády
8
Damjan Prelovšek (* 18. února 1945 Lublaň) je slovinský historik umění žijící v Lublani. Po ukončení gymnázia v roce 1965, pokračoval v dalším vzdělávání na Lublaňské univerzitě. Po absolutoriu v oborech dějiny a dějiny umění v roce 1969 obdržel Herderovo stipendium ve Vídni, kde působil především u profesorky Renate Wagner Riegerové. V roce 1977 pak získal titul doktora filozofie, a to prací o Plečnikově vídeňské tvorbě. Od roku 1971 byl zaměstnán v Institutu dějin umění Slovinské akademie věd a umění, kde se stal v roce 1995 ředitelem. Celý článek
7
Damjan Prelovšek (* 18. února 1945 Lublaň) je slovinský historik umění žijící v Lublani. Po ukončení gymnázia v roce 1965, pokračoval v dalším vzdělávání na Lublaňské univerzitě. Po absolutoriu v oborech dějiny a dějiny umění v roce 1969 obdržel Herderovo stipendium ve Vídni, kde působil především u profesorky Renate Wagner Riegerové. V roce 1977 pak získal titul doktora filozofie, a to prací o Plečnikově vídeňské tvorbě. Od roku 1971 byl zaměstnán v Institutu dějin umění Slovinské akademie věd a umění, kde se stal v roce 1995 ředitelem. Celý článek
6
Bohoričica byl spřežkový pravopis slovinského jazyka, jejž stanovil Adam Bohorič ve svém díle Arcticae horulae v roce 1584. Pravopis byl používán až do devatenáctého století. Již Primož Trubar použil ve svých dílech zvláštní spřežkový pravopis, u něhož však chyběla přesná pravidla pro psaní. Až v roce 1584 vydaná první slovinská gramatika – Arcticae horulae – Adama Bohoriče znamenala přesnou formulaci pravidel tohoto pravopisu. K významu bohoričice přispěl i překlad Bible, který vyšel ve stejném roce jako Arcticae horulae a jehož autorem byl Bohoričův žák Jurij Dalmatin. Celý článek
5
Slovinské euromince jsou v oběhu od 1. ledna 2007, kdy Slovinsko přešlo z tolaru na euro. Stalo se tak prvním členem eurozóny z nových členských států Evropské unie. Slovinsko je členem EU od 1. května 2004 a také je členem Evropské měnové unie. Před vstupem do eurozóny bylo také jedním z členů EMR II. Směnný kurz tolaru k euru se do června 2006 mohl pohybovat pouze v rozmezí 15 %, a poté byl finančními ministry Evropské unie pevně stanoven na 239,640 tolarů za euro. Slovinská psaná verze a výslovnost názvu měny je Evro. Celý článek
4
Lublaňský hrad (slovinsky Ljubljanski grad) je středověký hrad ležící na Hradním kopci v Lublani, hlavním městě Slovinska. Podle archeologických nálezů, oblast současného hradu je osídlená nepřetržitě od roku 1200 př. n. l. , kdy byla poprvé osídlena a později bylo vybudováno opevnění. Hrad byl poprvé zmíněn v roce 1144 jako sídelní místo vévody Korutanského. V 15. století, byl hrad rozšířen kompletními hradbami a věžemi u vstupu, kde byl umístěn padací most. Celý článek
03
14. kongres Svazu komunistů Jugoslávie se konal ve dnech 20. – 22. ledna roku 1990, v bělehradském kongresovém centru „Sava“. Přicestovali sem delegáti ze všech sedmi republik a dvou provincií, plus zde byla zastoupena i stranická delegace z Jugoslávské lidové armády. Tehdejším prezidentem Ústředního výboru byl Milan Pančevski z Makedonie. Kongres se konal v bouřlivé atmosféře otázek budoucí jugoslávské existence. Už celý rok 1989 se neustále diskutovalo, kdy se bude konat a za jakých podmínek. Přestože byl přislíben do konce roku, nakonec se konal až v lednu 1990. Celý článek
02
Lublaňská ústřední tržnice (Osrednja ljubljanska tržnica) v hlavním městě Slovinska byla navržena architektem Jožem Plečnikem v letech 1931 až 1939. Tržní budova se nachází mezi Trojmostím a Dračím mostem podél řeky Lublaňka. Tržnice má otevřeno denně kromě nedělí. Zemětřesení v Lublani roku 1895 zničilo starý klášter s diecézní dívčí kolejí. Po tom, co byly trosky budovy odstraněny, poskytlo Vodnikovo náměstí plochu pro venkovní tržnici. Současná tržní budova, navržená Jožem Plečnikem, tu vznikala mezi lety 1940 a 1944. Celý článek
01
Zoran Janković (* 1. ledna 1953) je slovinský politik. Narodil se v osadě Saraorci u Smedereva v dnešním Srbsku, kde prožil své dětství. Později se rodina přestěhovala do Lublaně, kde nejprve navštěvoval základní školu, poté gymnázium a následně odpromoval na Ekonomické fakultě Univerzity v Lublani. V roce 1974 si vzal za manželku Miju Virant, sestřenici Gregora Viranta. Po skončení univerzity v roce 1978 nastoupil do investičního oddělení Pošty Slovinska. Celý článek
