Johann Karl Herberstein

Johann Karl Herberstein
Jeho Excelence; Johann Karl Herberstein
Církev	římskokatolická
Diecéze	Lublaň
Zvolení	20. listopadu 1769
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	8. červen 1743
Biskupské svěcení	7. leden 1770
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	úřad 1 (rok–rok); úřad 2 (rok–rok);
Zúčastnil se	významné události 1; významné události 2;
Osobní údaje
Datum narození	7. července 1719
Datum úmrtí	7. října 1787 (ve věku 68 let)
Místo úmrtí	Lublaň
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Karl hrabě von Herberstein, též Herberskin (7. července 1719 Štýrský Hradec - 7. října 1787 Lublaň) byl biskupem lublaňským a významným církevním představitelem josefinismu.

Život

Jeho rodiči byli štýrský zemský hejtman Johann Ernst von Herberstein (1671–1746) a Maria Dorothea, dcera hraběte Franze Adama Dietrichsteina a Rosy Theresie z Trauttmansdorffu. Johann Karl stdoval teologii na univerzitě v Salcburku, kde byl 8. června 1743 vysvěcen na kněze a poté byl instalován jako dómský vikář v tridentském biskupství. 20. listopadu 1769 byl jmenován koadjutorem lublaňského biskupa Leopolda Josefa von Petazziho a titulárním biskupem z Myndu. Biskupské svěcení obdržel v r. 1770 od biskupa Petazziho.

Po smrti biskupa Petazziho v roce 1772 byl Johann Karl jmenován jeho nástupcem v úřadu lublaňského biskupa a ve své funkci zůstal patnáct let až do své smrti. Jeho intronizace proběhla 5. prosince 1772.

Během své biskupské služby podporoval církevně politické reformy císaře Josefa II. a stal se jednou z klíčových postav reformního katolicismu v habsburské říši. Podle doporučení tridentského koncilu vizitoval venkovské farnosti, inicioval vylepšení kněžského vzdělávání a také výuku ve slovinské řeči. Z tohoto důvodu nechal přeložit katechismus, lekcionář, zpěvníky a nakonec i celou bibli do slovinštiny. Jeho reformy do značné míry omezily některé formy lidové zbožnosti, které se pohybovaly na hraně pověr.^[1] Schvaloval rušení řeholních společenství a bratrstev světskou mocí, protože byly překážkou jeho pastoračních cílů v diecézi. Odmítal však generální semináře. Jeho snahy o zachování biskupského semináře byly vídeňským dvorem ceněny stejně málo jako jeho snahy na poli slovinské řeči. Byl stoupencem febronianismu. Na jeho pastýřský list z r. 1782, ve kterém se přihlásil k náboženské toleranci, ostře zareagoval papež Pius VI. odsuzujícím breve, jež Herbersteinovi nařizovalo, aby své názory odvolal. Tento spor ukončila až biskupova smrt.^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Karl von Herberstein na německé Wikipedii.

↑ SVOBODA, Rudolf. Jan Prokop Schaaffgotsche : První biskup českobudějovický. Brno: L. Marek, 2009. 319 s. ISBN 978-80-87127-17-9. s. 72-73.
↑ SVOBODA, Rudolf: Tamtéž.