píše se rok 1885 kdy vydala v Liberci tajná anarchistická tiskárna první a zároveň poslední číslo časopisu „Svoboda“ s podtitulem „Orgán anarchistů jazika českoslovanského“. Tento časopis byl plný výhrůžných článků plných gramatických chyb v té době patří k nejradikálnějšímu, co kdy bylo v Čechách otištěno. Všichni, kdo se podíleli na tomto výtvoru skončili za mřížemi.
první automobil v Čechách brázdil právě liberecké cesty ! Již roku 1893 si totiž tuto žhavou módní novinku objednal známý liberecký podnikatel a dobrodruh Theodor von Liebieg, který zcela propadl kouzlu vozu zn. Victoria Benz.
vůz Victoria Benz
jeden z největších závodů v běhu na lyžích v Evropě – Jizerská padesátka – odstartoval prvně roku 1968 za účasti pouhých 52 běžců.
v roce 1951 byl v Liberci formou mnoha agitací, hromadných závazků a kolektivních soudružských brigád vybudován velký přírodní amfiteátr pro 35 000 lidí.
již roku 1894 vyjel liberecký podnikatel Liebieg ve voze Victoria Benz na první dálkovou cestu v historii automobilismu. Při průměrné rychlosti 13,6 km/hod. spolykala Victoria na 939 km celkem 140 kg benzinu, který ještě zapila cca 15 hl. vody. A to zvládl cestu z Liberce do Remeše a zpět. Toto je bráno jako největší automobilové dobrodružství své doby.
stálé četnictvo bylo v Liberci zřízeno až roku 1850.
na počátku 20. století měl Liberec své vlastní městské peníze. Bankovky „Stadtgemeinde Reichenberg“ v hodnotě 5, 10, 20 a 100 korun měly omezenou platnost pro jednotlivá místa a jejich pravost stvrzoval svým podpisem starosta a dva městští radní. Městské peníze byly zrušeny 15. února 1919.
liberecká kabinová lanová dráha na Ještěd je nejstarší fungující lanovkou v ČR. Svou obětavou službu výletníkům zahájila již roku 1933 a za celou dobu jejího svištění po lanech nedošlo ani jednou k nějaké nehodě či neštěstí.
Kabinová lanová dráha z roku 1933 na Ještěd
roku 1808 vzlétl v Liberci první balon s živou posádkou (domácími zvířaty), která jistě pouze šťastnou a mimořádně rafinovanou shodou okolností přistála přímo před hospodou v Starém Harcově.
původní radnice z roku 1603 ještě v 19. století krášlila střed města a umanutě vzdorovala stáří. Zub času je ovšem nemilosrdný a chátrání nakonec postoupilo do té míry, že odpadávaly nejen kusy omítky, ale zřítil se i jeden z pylonů, když se kolem něj omotal smuteční prapor vyvěšený za zemřelého F. Liebiega (1886). Ať už podlomena žalem či stářím, budova dosloužila a r. 1893 přenechala místo na výsluní své následnici.
v době 2. sv. války převzal Liberec patronát nad německou ponorkou U-206. Slavnostního křtu a spuštění na moře v Kielu se 17. května 1941 zúčastnil i primátor města Eduard Rohn.
slavný spisovatel a vlastenec Jan Neruda byl svým pobytem v Liberci krajně znechucen. Jeho barvitá hodnocení již sice pozbyla své aktuálnosti, přesto však podávají zajímavé svědectví o své době. Lidé prý vypadali jako marinovaní ouhoři, místo domů jen barvírny, chatrče a továrny. Chodit po Liberci se dalo jen s plánem v ruce, po hrbolatých cestách a s obrovskými plícemi. Inu, každá doba má své kouzlo.
roku 1974 dosáhl počet narozených dětí v Liberci dosud nepřekonaného maxima 1661 miminek.
teprve ke konci 18. století vznikla v Liberci řádná poštovní služba.
v roce 1934 bylo v Liberci při policejních raziích zadrženo 386 prostitutek, z toho 172 pohlavně nemocných, které nakazily 68 osob.
strmý vrchol Ještědu odedávna lákal zarputilé sportovce k měření sil a obzvláště oblíbenou zábavou se staly tzv. „závody stovkařů“. Nejúspěšnější rekordmani se kupodivu rekrutovali z řad žen a tak např. paní Flassaková během 365 dnů roku 1937 pokořila vrchol celkem 709 a paní Mandelinková v tomtéž roce překonala magickou hranici celkem 5 000 výstupů.
liberecká přehrada je prakticky první zděná přehradní hráz v Evropě.
Liberecká přehradní hráz
hned po 1. sv. válce v Liberci vznikla první taxislužba s tak zajímavým rozsahem služeb, že dokonce i v dnešní době by prakticky neměla konkurenci.
liberecká ZOO je první a také nejstarší ZOO v České republice.
roku 2003 bylo v botanické zahradě Liberec zřízeno tzv. záchranné centrum CITES sloužící k ochraně nejohroženějších druhů rostlin z celého světa před vyhubením.
nejpozoruhodnějším obyvatelem ještědských sutí je malé osminohé a nanicovaté stvoření – pavoukWubanoides longicornis! Tento otužilec se totiž jinak vyskytuje výhradně v třeskuté zimě vysokých pohoří např. na polárním Uralu a jeho objevení na Ještědu je dosud jediným ve střední Evropě. Pokud je zrnko pravdy na tom, že pavouci nosí peníze či štěstí, pak má Liberec „patrona“, kterého mu musí i svět závidět.
Odkazy
KARPAŠ Roman, a kol. - Kniha o Liberci. Liberec : Dialog, 1996.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.
