Starý Harcov

Starý Harcov
Sousoší Kalvárie na zrušeném hřbitově
Sousoší Kalvárie na zrušeném hřbitově
Lokalita
Charakter část města
Obec Liberec
Okres Liberec
Kraj Liberecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°46′5″ s. š., 15°5′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 7 090 (2021)[1]
Katastrální území Starý Harcov (11,67 km²)
PSČ 460 01
460 15
Počet domů 715 (2011)[2]
Starý Harcov na mapě
Starý Harcov
Starý Harcov
Další údaje
Kód části obce 408735
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starý Harcov (německy Alt Harzdorf) je část města Liberec. Nachází se na východě Liberce. Liberec XV-Starý Harcov leží v katastrálním území Starý Harcov o rozloze 11,67 km².[3] V katastrálním území Starý Harcov leží i Liberec XVI-Nový Harcov.

Historie

První písemná zmínka o čtvrti pochází z roku 1522[4] a nachází se v zápisu ve frýdlantské městské knize. Roku 1939 byla připojena k Liberci.

Součástí Starého Harcova je rovněž sídliště Kunratická, jedno z největších panelových sídlišť v Liberci, které bylo vybudováno v letech 1981–1985 Pozemními stavbami Liberec.[5]

Doprava

Veřejnou dopravu zajišťují autobusové linky liberecké MHD.

Do severní části Starého Harcova zajíždí linka č. 19, nacházejí se zde zastávky Březová alej, Lesní správa, Zahrádky a Harcov střelnice, kde většina spojů končí.

Střední částí Starého Harcova projíždí linka č. 15. Jsou zde umístěny zastávky Univerzitní koleje, U Terstu, Vlčí vrch a Harcov kostel, kde část spojů končí. Na obratišti Univerzitní koleje jsou rovněž ukončeny i školní linky č. 57 a 58, které slouží studentům Technické univerzity.

Dopravu na sídliště Kunratická, umístěné v jižní části Starého Harcova, zajišťují linky č. 22 a 29. Cestujícím slouží zastávky Ječná, Hrubínova, Východní a Kunratická sídliště, na níž většina spojů končí.

Školství

Na území Starého Harcova se nacházejí dvě základní školy – ZŠ Na Výběžku a ZŠ Aloisina Výšina.

V sedmdesátých letech dvacátého století začala výstavba univerzitních kolejí Technické univerzity podle návrhu architekta Pavla Švancera. Koleje se nacházejí v ulici 17. listopadu a jsou tvořeny šesti desetipodlažními bloky s kapacitou 2300 lůžek.[6] Kromě ubytovacích míst se zde nacházejí i restaurace a kluby, umístěná je zde i univerzitní sportovní hala.

Pamětihodnosti

  • Liberecká výšina – kopec s rozhlednou a restaurací
  • Vila Heinricha Liebiega – bývalé letní sídlo rodu Liebiegů[7]
  • Bytový dům "Wolkerák" – atypický bytový dům v Sosnové ulici navržený ateliérem SIAL[8]
  • Obchodní centrum Luna – obchodní areál na sídlišti Kunratická

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23. 
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 440. 
  5. ↑ KARPAŠ, Roman. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog Liberec, 1996. 664 s. S. 493. 
  6. ↑ Areál vysokoškolských kolejí - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Lesní vila. liberec-reichenberg.net [online]. LIBEREC:REICHENBERG - architektura na severu Čech [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Bytový dům Wolkerova. liberec-reichenberg.net [online]. LIBEREC:REICHENBERG - architektura na severu Čech [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 

Literatura

  • TECHNIK, Svatopluk a RUDA, Vladimír. Liberec minulosti a současnosti, 1980

Externí odkazy

Zdroj