Poniszowice

Poniszowice
Kostel narození Jana Křtitele v Poniszowicích
Kostel narození Jana Křtitele v Poniszowicích
Poloha
Souřadnice 50°24′ s. š., 18°28′ v. d.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Slezské
Okres Gliwice
Gmina Rudziniec
Starostenská vesnice Poniszowice
Poniszowice
Poniszowice
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 519 (2011)
Správa
Telefonní předvolba (+48) 32
PSČ 44-172
Označení vozidel SGL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poniszowice (německy Ponischowitz[1]) je starostenská vesnice v gmině Rudziniec v okrese Gliwice ve Slezském vojvodství. V letech 1973–1977 byla sídlem gminy Poniszowice. V letech 1975–1998 patřila pod administrativu Katovického vojvodství.

Historie

První písemné zmínky o vesnici jsou uváděny v roce 1223, podle zdroje[2] je v kronikách uváděna s dvory Niewiesze a Niekarmia už v roce 1145. V roce 1260 začala německá kolonizace. V latinské Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis (Soupis majetku vratislavského biskupství) z doby biskupa Jindřicha I. z Vrbna v letech 1297–1305 byla uváděna jako Ponussowitz.[3][4] V letech 1419–1439 okolní vesnice byly ničeny husitskými vojsky. V roce 1524 biskup Jakub V. Salca prodal majetek Mikuláši z Bierawy a jeho manželce Žofii. V době třicetileté války byly Poniszowice vypleněny vojsky hraběte Mansfelda. Na území Poniszowic byla svedena bitva mezi katolickými českými vojsky a protestantskými vojsky hraběte Mansfelda. Oběti střetnutí byly pohřbeny poblíž Sznurowe Góry (Sznuraberg). V roce 2006 byl na tomto území vztyčen dřevěný kříž. V 17. století byly Poniszowice protestantské.[2]

V letech 1936–1945 byla vesnice v rámci germanizace přejmenována na Muldenau/Oberschlesien.[5][1]

Počet obyvatel

V roce 2011 v Poniszowicích žilo 519 obyvatel (251 mužů a 268 žen).[6][7] W Narodowym Spisie Powszechnym Ludności i Mieszkań z roku 2002 se 8,95% obyvatel gminy se hlásilo k německé národnosti, 5,69% obyvatel – slezské národnosti. V roce 2011 se jako zapsalo Němci 10,3% obyvatel.

V Poniszowicích je základní škola.

Transport

Vesnicí vede silnice č. 19385, 29495 a 29395, která se napojuje na okresní silnici č. 40, vede k dálnici A4.[2]

Turistika

Vesnicí vedou turistické trasy[2]:

PLčervená turistická značka cesta Gliwické země

PLzelená turistická značka cesta Století turistiky

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poniszowice na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b PILCH, Józef. Leksykon zabytków architektury Górnego Śląska, Wydawnictwo Arkady, Warszawa 2008
  2. ↑ a b c d e Plan Odnovy miejscowości Poniszowice na lata 2008–2014. www.biuletyn.net [online]. [cit. 2017-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  3. ↑ Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis Archivováno 27. 9. 2017 na Wayback Machine.
  4. ↑ H. Markgraf, J. W. Schulte, "Codex Diplomaticus Silesiae T.14 Liber Fundationis Episcopatus Vratislaviensis", Breslau 1889
  5. ↑ RADEMACHER, Michael. Deutsche Verwaltungsgeschichte Schlesien, Kreis Gleiwitz. geschichte-on-demand.de [online]. [cit. 2017-08-21]. Bod 52.. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  6. ↑ GUS: Ludność - struktura według ekonomicznych grup wieku. Stan w dniu 31.03.2011 r. záložka 24, řádek 480
  7. ↑ Wieś Poniszowice w liczbach » mapy, nieruchomości, GUS, szkoły, kody pocztowe, wynagrodzenie, bezrobocie, zarobki, edukacja, tabele. www.polskawliczbach.pl [online]. [cit. 2017-08-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ ANDRZEJEWSKA, HAnna Fragstein. von Fragstein und Niemsdorff Family. fragstein.republika.pl [online]. [cit. 2017-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-28. 

Externí odkazy

Zdroj