Polští bratři

Polští bratři (Ecclesia Minor) byli radikální antitrinitářskou menšinou reformované církve v Polsku, která se v roce 1565 oddělila od kalvinistické většiny (Ecclesia Major). V 16. a 17. století působili v Polsko-litevské unii. Byli označováni rovněž jako sociniáni, protože jejich učení formoval zejména italský humanista Fausto Sozzini, který se stal klíčovou osobností tohoto náboženského směru. Polští bratři kladli důraz na rozum, pacifismus, toleranci a odmítali tradiční náboženská dogmata. Jejich učení ovlivnilo pozdější unitářství, osvícenství i myslitele, např. Johna Locka, Voltaira nebo Isaaca Newtona.

Raków. Objekt knihovny býval ve vlastnictví Polských bratří.
Nový zákon (tiskárna rakovské akademie, Raków, 1606)

Příběh

Polští bratři vznikli kolem roku 1565 odštěpením od polských kalvinistů kvůli vnitřním sporům okolo nauky o Nejsvětější Trojici. V roce 1569 si založili obec Raków (okres Kielce), jež se stala centrem jejich učení. Další centra měli Polští bratři v Krakově a Lusławicích. V roce 1570 byla Polským bratrům odepřena účast na Sandoměřském synodu, protože jejich učení bylo považováno za příliš radikální. Za zmínku stojí rovněž fakt, že proti nim stála i Jednota bratrská a na sandoměřském synodu vznikl bez jejich účasti dokument zvaný Sandoměřská dohoda. V roce 1602 založili Polští bratři Rakovskou akademii s vlastní tiskárnou. Tam byl v roce 1605 publikován Rakovský katechismus a v roce 1606 vyšlo v rakovské tiskárně už druhé vydání překladu Nového zákona. V roce 1638 byla akademie polskými úřady zrušena a tiskárna byla zničena. Na místě, kde stával sborový dům, byl kvůli zahlazení připomínek na Polské bratry postaven kostel Nejsvětější Trojice. Zasvěcení kostela (v roce 1650) nebylo náhodné, nauku o Nejsvětější Trojici Polští bratři neuznávali.[1][2]

V roce 1658 byli Polští bratři na základě rozhodnutí Sejmu vypovězeni ze země. Na prodání svého majetku a k vyřízení potřebných záležitosti spojených s odchodem jim byla stanovena lhůta tří let. Tato lhůta byla později zkrácena na dva roky.[3] Polští bratři byli prvními (a pravděpodobně i posledními) exulanty, jejichž náboženství bylo v Polsku zcela zakázáno. Po vypovězení se usadili v Anglii, Nizozemsku, Sedmihradsku a Německu. Postupně splynuli s unitáři a jinými liberálními protestantskými směry.[4][5][6]

Kostel Nejsvětější Trojice, Raków (2024)

Učení Polských bratří

Odkazy

Reference

  1. ↑ Raków - Diecezja Sandomierska. www.diecezjasandomierska.pl [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-13. (polsky) 
  2. ↑ Church of Holy Trinity in Raków. swietokrzyskie.szlaki.pttk.pl [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ „Polští bratří“ — Proč byli pronásledováni? — ONLINE KNIHOVNA Strážné věže. wol.jw.org [online]. [cit. 2025-09-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ The Polish Brethren: The First Reformed Peace Church & Poland’s First Banned Religion. Culture.pl [online]. [cit. 2025-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Polish Socinians | Page 1. www.socinian.org [online]. [cit. 2025-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-15. 
  6. ↑ SZCZUCKI, Lech. Literatura ariańska w Polsce XVI wieku: antologia. Varšava: [s.n.], 1959. 

Literatura

  • Bibliotheca Fratrum Polonorum quos Unitarios vocant [online]. Vydáno 1665, 1668, 1692... [cit. 2025-09-06]. Sbírka spisů Polských bratří, v roce 1674 vložena do katolického Indexu zakázaných knih. Dostupné online. 
  • REES, Thomas. The Racovian catechism : with notes and illustrations, translated from the Latin ; to which is prefixed a sketch of the history of Unitarianism in Poland and the adjacent countries [online]. Londýn: 1818 [cit. 2025-09-07]. Thomas Rees (Unitarian) 1777–1864. Dostupné online. 

Související články

Zdroj