Irenika

Irenika (z řec. eiréné, mír) je smírné učení, které neuznává výlučný nárok na pravdu ze strany katolické církve.[1] V křesťanské teologii se jednalo se o směr snažící se o dorozumění mezi církvemi.[2][3] V době raného novověku byl irenismus chápán jako teologická disciplína, která měla usilovat o mírové a smířlivé urovnání sporů mezi různými křesťanskými stranami a denominacemi; zaměřovala se zejména na to, co bylo společné a spojující. V rámci novější protestantské teologie tato kdysi samostatná teologická disciplína zanikla.[4] Slovo „irénický“ bylo postupně nahrazeno jinými pojmy, jakými jsou například: dialog, hledání konsenzu a ekumenismus.

Historie

Titulní list knihy Eirenicum

Poprvé se toto slovo objevuje v roce 1593 v názvu díla Eirenicum, které sepsal reformovaný teolog František Junius Starší. V ostré kritice násilných náboženských válek Junius zdůrazňuje mírotvorný charakter křesťanské víry a odmítá jakoukoli formu nábožensky motivovaného násilí, stejně jako ostré polemiky, s nimiž mnoho teologů útočilo na ostatní denominace.

V 17. století byl nejvýznamnějším irénikem a pacifistou Jan Amos Komenský.[5][6][7][8] Irénické snahy rovněž rozvíjela Jednota bratrská.[9]

Humani Generis, encyklika papeže Pia XII. z roku 1950, odsuzuje irénický postoj podle něhož jsou „závažné, nepřijatelné chyby“ tolerovány z přehnané touhy po míru a smíření.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Universum: Všeobecná encyklopedie, svazek 4. 1. vyd. Praha: Odeon (nakladatelství), 2000. 10 svazků. ISBN 978-80-207-1066-6. Kapitola Irenika, s. 216. 
  2. ↑ Komenského slovník naučný. 1. vyd. Svazek V.. Praha II., Žitná 13: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučeného, 1938. 607 s. Kapitola Irenika, s. 557. 
  3. ↑ PECH, Vilémm. Velký slovník cizích slov, rčení a zkratek v jazyce psaném i mluveném ze všech oborů lidského vědění a konání. 1. vyd. Praha: Kvasnička a Hampl, 1948. 809 s. Kapitola Irenický, s. 326–327. 
  4. ↑ 839-840 (Nordisk familjebok / Uggleupplagan. 12. Hyperemi - Johan). runeberg.org [online]. 1910 [cit. 2025-05-06]. Dostupné online. (švédsky) 
  5. ↑ SCHIFFEROVÁ, Věra. „Ze zbrojnic udělejte biblioték – z děl zvonů k muzice.“: Komenského myšlenky o válce a míru. Filosofický časopis. 2024, roč. 72, čís. 2, s. 263. Dostupné online. 
  6. ↑ NOVÁK, Tomáš. Irénické myšlení J. A. Komenského. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-86935-59-1. 
  7. ↑ irénismus | J.A. Komenský - život, dílo, odkaz. komensky.mjakub.cz [online]. [cit. 2025-05-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ HASHEMI, Michaela. J. A. Komenský a irénismus [online]. Slavica litteraria, 2023 [cit. 2025-05-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ URBÁNEK, Vlaldimír. Konfesijní identity a irénické snahy: Texty a kontexty ve sporu Bratří se Samuelem Martiniem z Dražova [online]. Praha: Evangelická teologická fakulta [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ IRÉNISME : Définition de IRÉNISME. www.cnrtl.fr [online]. [cit. 2025-05-06]. Dostupné online. 

Zdroj