Polonézy (Chopin)

Komponování svých polonéz se Frédéric Chopin věnoval celý svůj život.[1] Jedná se o krátké stylizované taneční skladby převážně pro sólový klavír, pouze jednu pro klavír a violoncello a jednu pro klavír a orchestr.[1] Ačkoliv se Chopinův styl při psaní polonéz vyvíjel, všechny jsou spojeny duchem polského národního tance a jsou typickým příkladem Chopinova polského národního cítění (ačkoliv byl vlastně napůl Francouz). [1] Stejně jako v případě svých 21 nokturn, i u polonéz Chopin pouze rozvinul a dovedl k dokonalosti již existující styl, zavedený Michałem Kleofasem Oginským.[1][2] Při své tvorbě se nechal též inspirovat polonézami Karla Kurpińského, Marie Szymanowské či Józefa Elsnera.[1][2] Základním rytmem polonéz je osminová nota – 2 šestnáctinové noty – 4 osminové noty.[2] Většina těchto polonéz má formu A–B–A.[1]

Seznam skladeb

Za svého života Chopin vydal 7 polonéz pro sólový klavír, Introdukci a Brilantní polonézu, Op. 3 pro klavír a violoncello a Andante spianato a Velkou brilantní polonézu, Op. 22 pro klavír a orchestr, která se většinou hraje v Chopinově vlastní transkripci pro sólový klavír. Všechny nevydané rukopisy měl být dle Chopinova posledního přání spálen a nevydán, ale jeho potomci se rozhodli Chopinovo přání nesplnit a skladby vydat. Takto bylo postupně vydáno dalších 9 polonéz.[1]

Pořadové číslo Tónina Zkomponováno Vydáno Opusové číslo Brown Kobylańska Chominski Věnování Poznámky
11 g moll 1817 1817 B. 1 KK IIa/1 S1/1 hraběnka Wiktoria Skarbek Vydáno Chopinovým otcem
C dur 1829–30 1831 Op. 3 B. 41/52 P1/1 ''Introdukce a Brilantní polonéza pro klavír a violoncello
Es dur 1830–34 1836 Op. 22 B. 58/88 Andante spianato a Velká brilantní polonéza; originálně pro klavír a orchestr, existuje sólová verze
1 cis moll 1834–35 1836 Op. 26/1 B. 90/1 Josef Dessauer
2 es moll 1834–35 1836 Op. 26/2 B. 90/2 Josef Dessauer
3 A dur 1838 (Říjen) 1841 Op. 40/1 B. 120 Julian Fontana Vojenská polonéza
4 c moll 1838–39 1841 Op. 40/2 B. 121
5 fis moll 1840–41 1841 Op. 44 B. 135 slečna Princezna Charles de Beauveau, rozená de Komar Tragická polonéza
6 As dur 1842 1843 Op. 53 B. 147 Auguste Léo Hrdinská polonéza
7 As dur 1845–46 1846 Op. 61 B. 159 slečna A. Veyret Polonéza-Fantaisie
8 d moll 1825 1855 Op. posth. 71/1 B. 11 Některé zdroje uvádějí jako rok kompozice 1827.[3]
9 B dur 1828 1855 Op. posth. 71/2 B. 24
10 f moll 1828 1855 Op. posth. 71/3 B. 30
14 gis moll 1822 1864 B. 6 KK IVa/3 P1/3 slečna Du-Pont
16 Ges dur 1829 (Červenec) 1870 B. 36 KK IVa/8 P1/8
15 b moll 1826–27 1879 B. 13 KK IVa/5 P1/5 „son ami Guillaume Kolberg, en partant pour Reinertz“ (svému příteli Guillaumu Kolbergovi, odjížděje do Reinertz) Polonéza na rozloučenou.[3] Obsahuje citaci z Rossiniho La gazza ladra (cavatina tenora "Vieni fra queste braccia")
13 As dur 1821 1902 B. 5 KK IVa/2 P1/2 Wojciech Żywny Některé zdroje pochybují, zda je to opravdu Chopinova práce.
12 B dur 1817 1947 B. 3 KK IVa/1
? rané KK Vf několik ztracených polonéz
? 1818 2 Polonézy představené 26. září 1818 carevně Marii Fjordovně, matce cara Alexandra I., při příležitosti její návštěvy ve Varšavě; tyto jsou teď ztraceny
? 1825 KK Vf Ztraceno; na téma Rossiniho (The Barber of Seville) a Spontiniho; zmíněno v Chopinově dopisu z listopadu 1825
? 1831 (od Července) KK Vc/1 Ztracena
? 1832 KK Vc/3 Zmíněna v Chopinově dopisu z 10. září 1832; ztracena

Související články

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polonaises (Chopin) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g (anglicky)Artur Bielecki. Archivovaná kopie [online]. Národní institut Frédérica Chopina ve Varšavě [cit. 2012-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-03. 
  2. a b c (anglicky)Nico Paul. ChopinMusic [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. a b Ohlsson, Garrick, 1973. "Chopin: The Complete Polonaises". Angel EMI records SB-3794. Hollywood: Capitol Records.

Zdroj