Podzemní továrna stíhaček Messerschmitt (Františkov)

Podzemní továrna stíhaček Messerschmitt
Budova továrny v roce 1922
Budova továrny v roce 1922
Účel stavby

sklárna, papírna, továrna letounů

Základní informace
Zánik 1959
Poloha
Adresa Kvilda, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška 957 m m n. m.
Souřadnice 49°0′10,1″ s. š., 13°37′17,37″ v. d.
Podzemní továrna ve Františkově
Podzemní továrna ve Františkově
Pozdemní továrna ve Františkově na mapě ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podzemní továrna stíhaček Messerschmitt ve Františkově je soustava podzemních prostor nacházející se v části obce Kvilda v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Za druhé světové války se zde nacházela továrna, ve které nacisté vyráběli součásti stíhačky Messerschmitt Me 262. Budova továrny stála na levé straně Teplé Vltavy v místech dnes hustého smrkového lesa, před odbočkou k penzionu Františkov.[1]

Historie

Papírna v dobách Jacoba Krause

Oblast Františkova patřila až do konce druhé světové války k nejprůmyslovějším částem Šumavy. Již v roce 1686 zde vznikla první sklářská huť. Po roce 1852 spadala pod novou sklárnu, která dostala po hraběti Franzi Thun-Hohensteinovi název „Franzenshütte“ a z názvu sklárny pak pochází i jméno „Franzenstahl“, česky Františkov.[2][3]

V roce 1895 zahájil židovský podnikatel Jacob (Jakub) Kraus přestavbu sklárny na papírnu. Ta byla dokončena v roce 1897 a vznikla během ní ještě další továrna (tzv. „severní“).[4] Na Vltavě pak zřídil dvě vodní elektrárny, jejichž elektřina sloužila k pohonu papírenských strojů. Jedna z elektráren funguje dodnes.[5] V roce 1912 z firmy vznikla akciová společnost "Spojené papírny a Ultramarin fabriky A. G. Jacob Kraus se sídlem ve Vídni, správa české části sídlila v pražském Karlíně. V papírně pracovalo 150 až 200 zaměstnanců.[6] V důsledku světové hospodářské krize byla výroba v roce 1930 ukončena[4][6] a továrna nebyla až do začátku druhé světové války využívána.[4]

Po roce 1939 získala areál německá firma Möbelwerke. Továrna se postupně přeorientovala na výrobu letadel Messerschmitt. Výdaje související s přestavbou papírny na zbrojovku procházely účetnictvím firmy Knäbel a spol. ve Volarech[4] (Knäbel a CO OHG).[6] V říjnu 1943 odkoupil všechny akcie společnosti Möbelwerke Oskar Knäbel a stal se majitelem továrny. Zpočátku se v podniku prováděly pouze montážní práce. Později se zde začaly vyrábět součásti k letounům Me 262, např. kabiny[4][7] či motory.[4] Továrna zaměstnávala až 200 pracovníků[6]. Šlo o zajatce z celé Evropy, odborníci např. z Francie, Belgie, Holandska či Ruska.[7]

Po bombardování Německa v roce 1942 byla snaha přesouvat výrobu do podzemí, je tedy pravděpodobné, že tomu tak mohlo být i v případě továrny ve Františkově.[7] Na konci druhé světové války Němci prostor zaminovali a odstřelili, vchody zasypali.[8][9] Spojenecké letectvo provedlo nálet, který měl zasypat všechny vstupní prostory.[1][8] V 50. letech 20. století v době komunismu byly pozůstatky továrny a její areál systematicky zlikvidovány a prostor zalesněn.[8][9][chybí lepší zdroj]

Současnost

Nachází se zde podzemní místnosti, štoly a chodby,[1] které jsou zčásti zatopené a téměř zcela zasypané.[7] Zda patřily k tehdejší sklárně či papírně, anebo jestli je nacisti skutečně začali upravovat k podzemní výrobě, se zatím nepodařilo objasnit. Doklady o továrně a s ní spojené výrobě nelze dohledat ani v kronice obce Kvilda, zápisy z let druhé světové války nejsou k dispozici.[7]

Vedle cesty vedoucí k penzionu Františkov se nachází vstup do potrubí. Pravděpodobně se jedná o náhon bývalé vodní elektrárny, která mohla v době výroby zásobovat továrnu energií. Roura vede do míst, kde stávala hlavní budova, a prochází i podzemními prostory.[1]

K uctění památky zajatců, kteří za druhé světové války v továrně pracovali, byl na místě 13. července 2024 slavnostně odhalen zrestaurovaný křížek od Stanislava Schneedorfa. Kříž byl doplněn malbou svatého Františka z Assisi a požehnal mu farář římskokatolické farnosti ve Volarech Karel Falář.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Podzemní továrna Františkov. zajimavosti.vyhledy.net [online]. [cit. 2025-05-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Text „Sklářství“ na tabulce na stěně expozice muzea ve Kvildě stručně shrnující historii skláren v těsném okolí Kvildy.
  3. ↑ BLAU, Josef. Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte. 1. [s.l.]: [s.n.] 298 s. ISBN 978-3-87553-206-7. S. 35. 
  4. ↑ a b c d e f Messerschmitty ze Šumavy. Euro.cz [online]. [cit. 2025-05-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Františkov / Franzensthal. Národní park Šumava [online]. [cit. 2025-05-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d VÁVROVÁ, Jaroslava. Kapitoly z minulosti Kvildy. 2. vyd. Kvilda: Jaroslava Vávrová vlastním nákladem, 2005. ISBN 9788023951059. 
  7. ↑ a b c d e V srdci Šumavy tajně vznikaly německé stíhačky Messerschmitt. Témata [online]. 2015-04-10 [cit. 2025-05-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Šumavský rozcestník: podzemní továrna Me 262, Františkov. www.sumava.cz [online]. [cit. 2025-05-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b GALERIE: Tajemství z války. V podzemí u Kvildy vyráběli Němci díly na stíhačky. Prachatický deník. 2022-06-21. Dostupné online [cit. 2025-05-10]. 
  10. ↑ Stanislav Schneedorf odhalil ve Františkově u Kvildy svůj 91. zrestaurovaný šumavský křížek. www.sumavanet.cz [online]. [cit. 2025-05-11]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Podzemní továrna Františkov) na YouTube – Datum: 18. května 2010; Autor: Tomitko86; Stopáž: 3 minuty a 16 sekund; 'Podzemní továrna Františkov. Místo kde se za války vyráběly letadla Messerschmitt ME-262 Schwalbe. Pátrání po pozůstatcích této podzemní továrny.)
  • MimoZáznam: MESSERSCHMITTY ZE ŠUMAVY...jak to (ne)bylo s Františkovem) na YouTube – Datum: 11. listopadu 2024; Autor: VálCast; Stopáž: 31 minut a 47 sekund;(Existuje legenda, která vypráví pověst o podzemní továrně na výrobu stíhaček Me 262 "Schwalbe". Podle „zaručeného“ tvrzení by měla být kdesi kolem šumavské vsi Františkov. Jenže není...)

Zdroj